Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75% od [datum] do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši povodně [částka], který byl následně navýšen na celkovou částku [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný se dále zavázal uhradit smluvní úrok ve výši [částka], avšak neuhradil žádnou částku. Úvěr byl uzavřen prostřednictvím webových stránek původního věřitele. Věřitel vyplatil úvěr na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný přes upomínky úvěr nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka na žalobkyni.Žalovaný se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavil.Ve smyslu § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), musí žaloba kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 o.s.ř., obsahovat i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z nich patrno, čeho se navrhovatel domáhá.Soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o tom, na základě jakých podkladů původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, jaká byla dohodnutá výše úroků z úvěru a aby odůvodnila částku kapitalizovaného úroku [částka]. Dále byla žalobkyně tímto usnesením vyzvána k označení důkazů ke všem žalobním tvrzením a k připojení listinných důkazů.Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala a z nařízeného jednání se neomluvila.Soud provedl žalobkyní navržený důkaz zprávou [právnická osoba] ze dne [datum]. Z uvedeného důkazu byla zjištěno, že žalovaný byla majitelem účtu [Anonymizováno] a v červnu 2024 nebyla na tento účet připsána žádná platba ve výši [částka]. Žádný jiný důkaz k prokázání svých tvrzení žalobkyně neoznačila, AnonymizovánoPodle ustanovení § 101 odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.Z provedeného důkazu bylo toliko prokázáno, že žalovaný byl majitelem výše uvedeného účtu. Nebylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků na tento účet ze strany předchůdkyně žalobkyně ani uzavření smlouvy o úvěru, rovněž nebylo prokázáno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, neboť k těmto skutečnostem žalobkyně neoznačila žádný důkaz. Vzhledem k tomu, že k jednání se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, nemohli být poučeni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti navrhnout důkazy k prokázání těchto skutečností. Jak vyplývá z konstantní judikatury, nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ani ohledně existence pohledávky ani ohledně své aktivní legitimace, proto soud žalobu zamítl.Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto by mu příslušela náhrada nákladů řízení. Žalovaný však byl v řízení zcela pasivní, k jednání se rovněž nedostavil, podle obsahu spisu má žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.