Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 320/2023

Soud: Okresní soud v KolíněDatum rozhodnutí: 17. 6. 2024Č. j.: 7 C 320/2023-104Předsedkyně senátu: JUDr. Monika MikšovskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 6. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKO:2024:7.C.320.2023.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (118) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 10,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem] K. G., Ph.D, advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost UniCredit [jméno FO] Republic and Slovakia, a.s., IČ [IČO] (dále také jako „banka“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěr Presto půjčka č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši [částka]. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit úrok v sazbě 10,20 % ročně a sjednané poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byl žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, čímž mu vznikly neuhrazené závazky po splatnosti, které nezplatil ani na základě zaslaných upomínek. V důsledku tohoto závažného porušení smluvních podmínek prohlásila banka celý úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši [částka]. Od [datum] se neuhrazená jistina úročí smluvním úrokem z úvěru a neuhrazená dlužná částka sestávající z dlužné jistiny a poplatků se úročí dále také úroky z prodlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně konkrétně žalobou požadovala zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěrů ve výši [částka] ke dni zesplatnění, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] ke dni zesplatnění, úroků z úvěru ve výši 10,20 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky [částka] (dlužná jistina + poplatky) od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k nařízeným jednáním bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, banka UniCredit [jméno FO] Republic and Slovakia, a.s., IČ [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru Presto půjčka č. 2021_CZ_00259978, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], z toho částku [částka] na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částku [částka] bez prokazování účelu na bankovní účet č. [účet]. Sjednaná úroková sazba činila 10,20 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně veškerého příslušenství v 76 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 19. dne v kalendářním měsíci. Žalovaný zároveň přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným v částce [částka]. [jméno FO] si ujednaly, že úhrada veškerých částek splatných dle smlouvy bude realizována formou odepsání částek v příslušné výši z výše uvedeného účtu vedeného bankou (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o úvěru Presto půjčka č. 2021_CZ_00259978 ze dne 16. 2021, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], obecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, informacemi o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalovaného). Dopisem ze dne [datum] informovala banka žalovaného o tom, že za ním eviduje pohledávku ve výši [částka], z toho po splatnosti [částka] a vzhledem k porušování jeho povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména prodlení s úhradou splátek, se rozhodla prohlásit úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno oznámením o okamžité splatnosti úvěru a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). Žalovaný uhradil celkem na smlouvu [částka] (prokázáno výpisy z úvěru). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z dané smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], dohodou o úhradě úplaty ze dne [datum]). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklé závazky je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti jejího právního předchůdce v průběhu řízení tvrdila a prokázala.

12. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že banka vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovaným. Byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Zároveň přímo ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté informace jsou úplné, přesné a pravdivé. Následně po pozitivním vyhodnocení získaných informací byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Žalovaný byl taktéž zkontrolován v interním systému právního předchůdce, který dále učinil i dotaz do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Rovněž dotazy do BRKI/NRKI proběhly s negativním výsledkem. Ke svým tvrzením přiložila žalobkyně náhledy do registrů SOLUS a CCB, výpisy z účtu žalovaného za období od listopadu 2020 do února 2021 a doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru.

13. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdce žalobkyně považuje za nedostatečné, resp. předchůdce žalobkyně došel ze zjištěných informací o žalovaném k neodpovídajícímu závěru o jeho schopnosti úvěr splácet. V doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je svobodný, je vyučen, žije v nájmu a pracuje ve společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem ve výši [částka] měsíčně. Jako výši svých výdajů uvedl částku [částka], přičemž již tato skutečnost sama o sobě poukazuje na lhostejnost, se kterou předchůdce žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného přistoupil, přičemž je navíc nutné zdůraznit, že žalovaný měl dle údajů v žádosti žít v nájmu. Předchůdce žalobkyně jako banka měl možnost nahlédnout do běžného účtu žalovaného, který pro něj vedl a na který byl úvěr poskytnut. Žalobkyně výpisy z tohoto účtu za měsíce listopad 2020 až únor 2021 doložila. Konečný zůstatek na účtu žalovaného se pohyboval v závěrech měsíců předcházejících poskytnutí úvěru v zanedbatelných částkách, konkrétně na konci listopadu 2020 činil [částka], na konci prosince 2020 dokonce -[částka] a na konci ledna 2021 pak [částka]. Z účtu v tomto období odcházelo vždy přes [částka] měsíčně, žalovaný tedy všechny své prostředky z účtu pravidelně vyčerpával. Z výpisů z účtu je dále naprosto zřejmé, že žalovaný se intenzivně věnoval sázení, o čemž svědčí desítky až stovky plateb ve prospěch společnosti [právnická osoba]., která je sázkovou kanceláří. Za takové situace bylo poskytnutí částky [částka] žalovanému ze strany banky neuvážlivé a banka nemohla být v pozici, kdy by z jí zjištěných skutečností vyplývalo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet (viz dikce § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru).

14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet15. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému z titulu smlouvy o úvěru částku [částka], žalovaný zaplatil celkem [částka], z čehož vyplývá, že na jistině úvěru zbývá žalovanému uhradit [částka]. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do této částky důvodný. Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené žalovanému v předžalobní výzvě, do zaplacení (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle míry úspěchu účastníků v řízení, přičemž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávku, ale i její příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka [částka] a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku [částka]. Žalobkyně měla tedy úspěch celkem ohledně částky [částka]. Žalovaný měl naproti tomu úspěch ohledně částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí [částka] a úroku 10,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí [částka]. Žalovaný měl tedy úspěch celkem co do částky [částka]. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 36,91 % ve prospěch žalobkyně.17. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje v tomto případě: zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednáních soudu ve dnech [datum] a [datum], přičemž mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 5 x [částka] (§ 7 bod 5 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x [částka] (§ 13 odst. 4 a.t.); za účast na dvou jednáních ve dnech [datum] a [datum] náleží advokátu náhrada za čas promeškaný ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, neboť tato jednání byla odročena bez projednání věci (§ 14 odst. 2 a.t.), tj. [právnická osoba] 570 Kč; cestovné za cestu na jednání soudu a zpět dne [datum] automobilem Škoda Fabia, trasa [adresa] a zpět, 14 km, při průměrné spotřebě vozidla 4,97 l/100km, vyhláškové (č. 398/2023 Sb.) ceně paliva (nafta) [částka] /l a sazbě základní náhrady [částka] činí [částka]; náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu a zpět dne [datum] v trvání dvou započatých půlhodin po [částka] činí [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 a.t.); náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí [částka]. Soud nepřiznal odměnu za dvě písemná podání ze dnů [datum] a [datum], neboť skutečnosti v nich uvedené, měly být součástí již samotné žaloby. Celkem tak účelně vynaložené náklady žalobkyně činily [částka], z nichž má právo na náhradu v rozsahu 36,91 %, tedy v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací