Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], jakož i s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. (původní věřitel) nabyla pohledávku za žalovaným. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy. [Anonymizováno] měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý [Anonymizováno] řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum].
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit [Anonymizováno] formou 14 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši [částka]. Žalovaný se tedy zavázal za poskytnutí [Anonymizováno] zaplatit věřiteli celkem [částka]. [Anonymizováno] měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k [datum].
5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, jak bylo prokázáno upomínkami a výzvami k úhradě. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne [datum].
6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o [Anonymizováno] podle § 2395 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy splněno.
7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o [Anonymizováno], přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v závazkovém vztahu vystupoval v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částku představující zhruba 186 % samotného úvěru. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy původní věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
9. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o neplatnosti ujednání úvěrové smlouvy o poplatcích za poskytnutí úvěru ([částka]), za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ([částka]) a za inkaso plateb v hotovosti ([částka]) pro jeho rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází, nad rámec sjednaného smluvního úroku z úvěru v pevné výši ([částka]), k neúměrnému navyšování prostředků, které je úvěrovaný povinen úvěrujícímu v souvislosti s poskytnutím úvěru vrátit. Požadovala-li proto žalobkyně v návrhu uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru v rozsahu [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru v rozsahu [částka] a inkasního poplatku v rozsahu [částka], formálně zahrnutých do požadovaného „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, soud v souhrnu těchto částek ([částka]) žalobu zamítl.
10. Žalovaný v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázal, že by byl dluh z poskytnutého úvěru uhradil, byť i zčásti, nárok žalobkyně nezpochybnil, resp. neuplatnil jakoukoliv procesní obranu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut [Anonymizováno] ve výši [částka]. Soud jej proto zavázal povinností uhradit žalobkyni částku [částka] (požadovaná jistina úvěru) spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru ve výši [částka] (postoupený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] za období od prvního dne prodlení, tj. od [datum], do [datum] + kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] za následující období do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] i zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. od účinnosti cese pohledávky) do zaplacení. Právo věřitele na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud pak žalobě vyhověl i co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], které žalobkyně požadovala za dopis v podobě upomínky k úhradě dluhu, přičemž právo na úhradu těchto nákladů vyplývá přímo z ustanovení smlouvy o úvěru.
11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně v rozsahu 73 %. Při zjišťování převážného úspěchu ve věci soud vycházel rovněž z žalobkyní požadovaného příslušenství, jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum] (N 175/58 SbNU 529). Žalovaný je tedy povinen, po zohlednění dílčího neúspěchu žalobkyně, nahradit žalobkyni její soudní výlohy v rozsahu 46 %.
12. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka]. Z této částky pak 46 % vynaložených nákladů představuje [částka].
13. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
14. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.