Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhala na žalované zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že původní věřitel, obchodní společnost [právnická osoba]., dne [datum] uzavřel se žalovanou [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované [Anonymizováno] ve výši [částka], kterou měla žalovaná splatit v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátky splatné dne [datum]. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka [Anonymizováno] splatná dne [datum], případně další splátky [Anonymizováno]. Ke dni sepisu tohoto návrhu je proto žalovaná v prodlení s uhrazením celkem [hodnota] neuhrazených splátek [Anonymizováno] po [částka]. Pohledávku v celkové výši [částka] z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek úvěru postoupil dne [datum] původní věřitel na žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předávacího protokolu č. [hodnota] k této smlouvě. Jelikož na upomínky původního věřitele ani na výzvu žalobkyně nebylo reagováno zaplacením, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek a nákladů právního zastoupení předžalobní výzvou ze dne [datum], které zůstala bez odezvy.
2. Žalovaná v odporu k vydanému [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvedla, že [Anonymizováno] za neplnění povinností vůči společnosti [Anonymizováno] již probíhá u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Vzhledem ke své situaci není schopna částku [částka] zaplatit. Později žalovaná svůj odpor doplnila tak, že se zaplacením této částky nesouhlasí, když ohledně zaplacení dluhu z téhož [Anonymizováno] bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], na jehož základě byla zavázána zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z titulu smlouvy č. [hodnota]. Podle tohoto rozsudku jako exekučního titulu je také vedena [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Dle svých slov má žalovaná průměrný měsíční příjem [částka], avšak od března 2024 je v [Anonymizováno], takže jí je vypláceno životní minimum ve výši [částka], z něhož hradí náklady na bydlení celkem ve výši [částka] měsíčně.
3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předávacího protokolu č. [hodnota] k této smlouvě, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil ze společného dopisu původního věřitele a žalobkyně ze dne [datum].
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského [Anonymizováno] č. [hodnota], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum] distančním způsobem, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to tak, že částka ve výši [částka] bude vyplacena na žalovanou uvedený bankovní účet, částka ve výši [částka] bude na základě žádosti žalované použita na úplné splacení předchozího závazku žalované vůči původnímu věřiteli, s tím, že částka ve výši [částka] bude započtena na náklady úvěrujícího vynaložené v souvislosti s poskytnutím [Anonymizováno], blíže specifikované v čl. [Anonymizováno] bodu [Anonymizováno].[Anonymizováno] téže smlouvy. Žalovaná se zavázala [Anonymizováno] splatit v [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výši [částka], jak plyne ze smlouvy i rozpisu splátek [Anonymizováno], obsaženého v předsmluvní dokumentaci. Strany spolu sjednaly doplňkovou službu [Anonymizováno], jejímž účelem je zajištění plnění závazků spotřebitele vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele v případech nenadálých životních a finančních situací. Žalovaná se v té spojitosti konkrétně zavázala uhradit poskytovateli za výkon této doplňkové služby po dobu trvání [Anonymizováno] částku ve výši celkem [částka], a to v měsíčních splátkách ve výši [částka]. [Anonymizováno] měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k [datum]. Žalovaná se tedy zavázala za poskytnutí [Anonymizováno] [částka] vrátit zpět věřiteli celkem [částka].
5. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to dopisem svého právního zástupce ze dne [datum].
6. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), jsou podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o [Anonymizováno], přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
9. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v ní vystupovala v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částku představující zhruba 311 % sjednaného úvěru, který byl ovšem navíc žalované reálně poskytnut toliko v částce 66 350 Kč po odečtení nákladů žalobkyně ve výši [částka], které si dle smlouvy ponechala. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy původní věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
10. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně by tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od původního věřitele peněžité plnění ve výši [částka], aniž tu však byl platný závazek, a proto by měla žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná případně obohatila (§ 2991 odst. 1 o. z.).
11. Soudu je však z úřední činnosti známo, že pohledávka z titulu dlužné jistiny [Anonymizováno] z téže (identické) [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] již byla uplatněna žalobou (návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) původního věřitele, vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -69 ze dne [datum], jenž nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná zavázána povinností zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Existence tohoto pravomocného rozsudku tak brání tomu, aby v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby mohla být věc projednávána znovu (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). Zatímco v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byl uplatněn nárok na úhradu sjednané jistiny [Anonymizováno] ve výši [částka], v nynějším řízení žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkem [hodnota] neuhrazených splátek [Anonymizováno] po [částka]. Žalobkyně ovšem nespecifikuje, kterých konkrétních splátek se to týká. Splátky přitom byly sjednány jako anuitní, tzn. každá ze splátek sestává z dílčí úhrady jistiny a příslušenství (úroku) a také dílčí úplaty za službu [Anonymizováno]. Odtud je patrné, že alespoň zčásti brání shora zmíněná překážka věci pravomocně rozsouzené vyhovění nynějšímu požadavku na zaplacení 6 úvěrových splátek. Tuto výseč však nelze přesně specifikovat a v tomto rozsahu řízení zastavit. Každopádně, pokud jde o ty složky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jež nebyly učiněny předmětem řízení ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a o nichž citovaným rozsudkem rozhodnuto nebylo (tj. úroky a splátky za službu [Anonymizováno]), soud s ohledem na výše použitý korektiv dobrých mravů žalobu zamítl, přičemž právo na bezdůvodné obohacení žalobkyni přiznat nemohl, když žalovaná již byla zavázána vrátit původnímu věřiteli částku [částka] (s příslušenstvím). Nad rámec řečeného se sluší podotknout, že z odůvodnění vzpomenutého rozsudku zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -69 ze dne [datum] se podává, že ze strany původního věřitele mělo ve skutečnosti dojít k zesplatnění celého [Anonymizováno] s vyčíslením celkové dlužné částky [částka] včetně nákladů na právní zastoupení ve výši [částka]. Rovněž tato skutečnost nebyla ze strany žalobkyně v nynějším řízení tvrzena ani jinak dokládána, a ze strany soudu tudíž zůstala bez hodnocení, které by v případě jejího prokázání nutně vedlo k zastavení řízení pro překážku věci pravomocně rozsouzené.
12. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalované ve sporu, jíž ovšem v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.