Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 178/2024

Soud: Okresní soud v KlatovechDatum rozhodnutí: 14. 10. 2024Č. j.: 10 C 178/2024-38Soudce: Mgr. Jan ChudobaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 12. 2024Předmět řízení: o zaplacení 10 738 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKT:2024:10.C.178.2024.1
neplatnost právního jednánísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

  • 89/2012 Sb.§ 419§ 573§ 580§ 588§ 2395§ 2991§ 2993

Označená místa (79) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i co do částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhala na žalovaném zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum] [Anonymizováno] o [Anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to převodem na žalovaným udaný bankovní účet. [Anonymizováno] byl ke dni [datum] zesplatněn pro prodlení s jeho úhradou. Tento dluh žalovaný dosud neuhradil. Výzva k zaplacení dluhu z [Anonymizováno] zůstala ze strany žalovaného bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota], uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému [Anonymizováno] [Anonymizováno] až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle ustanovení 2.1.7 [Anonymizováno] [Anonymizováno] splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k [Anonymizováno]. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy.

4. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] z titulu výše uvedené [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím žalobkyně přistoupila k zesplatnění [Anonymizováno] ze shora uvedené [Anonymizováno] smlouvy ke dni [datum] pro prodlení žalovaného s úhradou.

6. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, jak bylo prokázáno upomínkami a výzvami k úhradě. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne [datum].

7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o [Anonymizováno] jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy splněno.

9. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

10. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v závazkovém vztahu vystupoval v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal za poskytnuté [Anonymizováno] [Anonymizováno] zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] % měsíčně, tj. [Anonymizováno] % ročně. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování částky, kterou je úvěrovaný povinen [Anonymizováno] v souvislosti s poskytnutím úvěru vrátit. Výše takto sjednaného úroku mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy.

11. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přijal od žalobkyně peněžité plnění ve výši [částka], aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný případně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). V řízení přitom nevyšlo najevo, že by byl žalovaný ve prospěch úvěru nějaké plnění uskutečnil. Žalovaný v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázal, že by byl poskytnuté finanční prostředky ve výši [částka] uhradil, nárok žalobkyně nezpochybnil, resp. neuplatnil jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu celého poskytnutého (nevráceného) plnění ve výši [částka]. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pohledávky soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až ode dne, kdy byl žalovaný požádán o vrácení poskytnutého plnění (coby bezdůvodného obohacení). Tak se dle listinných důkazů stalo až výzvou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne, jak bylo zjištěno z podacího lístku. Je třeba vyjít z toho, že výzva žalovanému došla dne [datum] (§ 573 o. z.). Jelikož byl žalovaný vyzván splnit dluh do 10 dnů od obdržení výzvy, ocitl se žalovaný dne [datum] již v prodlení se splněním své povinnosti.

12. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně, jež byla s uplatněným nárokem úspěšná v rozsahu [Anonymizováno] %. Při zjišťování převážného úspěchu ve věci soud vycházel rovněž z žalovaného příslušenství, jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum] (N 175/58 SbNU 529). Má tedy právo na náhradu 26 % svých vynaložených nákladů.

13. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka]. 26 % z této částky tak představuje částku [částka], již soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni.

14. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

15. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací