Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 202/2024

Soud: Okresní soud v KlatovechDatum rozhodnutí: 6. 11. 2024Č. j.: 10 C 202/2024-30Soudce: Mgr. Jan ChudobaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 31. 12. 2024Předmět řízení: zaplacení 25 085 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKT:2024:10.C.202.2024.1
smlouva o zápůjčcebezdůvodné obohaceníneplatnost právního jednání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (81) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka], [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhala na žalované zaplacení celkem [částka] spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně přiblížila, že uzavřela s žalovanou dne [datum] [Anonymizováno] o [Anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v den uzavření smlouvy převodem na žalovanou označený bankovní [Anonymizováno]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí [Anonymizováno] uhradit poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaná z titulu smlouvy o [Anonymizováno] uhradila pouze [částka]. Výzvu k zaplacení zbývajícího dluhu žalovaná nevyslyšela.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Ze [Anonymizováno] o [Anonymizováno], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] na bankovní [Anonymizováno] uvedený žalovanou. Žalovaná se zavázala [Anonymizováno] splatit nejpozději do [datum] při sjednané nulové [Anonymizováno] [Anonymizováno] sazbě a za poskytnutí [Anonymizováno] zaplatit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Nedílnou součástí této smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle článku 2.4 uvedené [Anonymizováno] se pro případ prodlení s plněním svých závazků dle uvedené smlouvy žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení, popřípadě další účelně vynaložené náklady, které jí v souvislosti s prodlením vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši až [částka] (čl. 2.5 téže smlouvy). Stejně tak se žalovaná zavázala k úhradě nákladů za každou písemnou upomínku ve výši [částka]. V článku 2.7 uvedené smlouvy byl upraven poplatek za prodloužení splatnosti o sedm dní představující 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny, o patnáct dní 20 % a o třicet dní 25 % z výše aktuálně dlužné jistiny.

4. Z výpisu z bankovního [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně toho dne převedla na bankovní [Anonymizováno] žalované, specifikovaný ve [Anonymizováno], částku [částka].

5. Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne [Anonymizováno] o [Anonymizováno].

6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné [Anonymizováno] o [Anonymizováno], přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v ní vystupovala v pozici spotřebitele, podle ustanovení § 419 o. z. [Anonymizováno] samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti [Anonymizováno] jdou v časových řadách, jak je shora popsáno. V případě prodlení může žalobkyně požadovat i další vynaložené náklady, jak ostatně požadovala ve výši [částka] za každou písemnou upomínku, a dále mohla dle smlouvy požadovat i náklady vzniklé zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady pak mohly dosahovat až [částka]. V té spojitosti nelze ponechat bez povšimnutí ujednání stran, že v případě prodlení se splacením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny [Anonymizováno] (článek 2.3 smlouvy o [Anonymizováno]). V případě sjednaných poplatků je nutné zdůraznit, že i ty by v souvislosti s poskytováním finančních prostředků měly mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení finančních prostředků by měl být úrok. V daném případě byl sjednán poplatek za poskytnutí [Anonymizováno] ve výši [částka], tj. dosahující [Anonymizováno] % poskytnuté jistiny. Tedy pouze zdánlivě je [Anonymizováno] prostředků bez „[Anonymizováno] “, jak bylo uvedeno v článku 1.3 [Anonymizováno] o [Anonymizováno]. Takovýmto ujednáním o jednotlivých poplatcích, ať již za sjednání smlouvy či za prodloužení splatnosti ovšem dochází k dalšímu, neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Vedle těchto ujednání si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % denně (viz článek 2.4 téže smlouvy), a to bez ohledu na zavinění klienta (žalované). Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.

9. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od žalobkyně peněžité plnění ve výši [částka], aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná takto obohatila (§ 2991 odst. 1 o. z.). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná ve prospěch [Anonymizováno] uhradila [částka]. Odtud je tedy bez dalšího zřejmé, že žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši [částka] představující nesplacený dluh z poskytnutého plnění. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě vyhověl co do částky [částka] a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za první den prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení na straně žalované soud pokládal první den po marném uplynutí žalobkyní určené třídenní lhůty od doručení předžalobní výzvy žalované, tj. den [datum] (viz § 573 o. z.).

10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a sice na převážném procesním úspěchu žalované ve sporu. Té však žádné náklady v řízení nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací