Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 216/2024

Soud: Okresní soud v KlatovechDatum rozhodnutí: 2. 12. 2024Č. j.: 10 C 216/2024-18Soudce: Mgr. Jan ChudobaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 15 930 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKT:2024:10.C.216.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o půjčceneplatnost právního úkonusmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (95) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] od [datum] do zaplacení, jakož i co do zákonného úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhala na žalované zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a obchodní společností [právnická osoba] (původní věřitel) nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy. [Anonymizováno] měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý [Anonymizováno] řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou splátek. Výzva k zaplacení dluhu z [Anonymizováno] zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum].

4. Ze smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou [Anonymizováno] pravidelných [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně. Žalovaná se tedy zavázala za poskytnutí [Anonymizováno] zaplatit věřiteli celkem [částka]. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k [datum].

5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovanou k úhradě dluhu. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne [datum].

6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“).

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o [Anonymizováno], přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 39 obč. zák., podle něhož je neplatným právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního úkonu, který se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 40a obč. zák. a contrario), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu. Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní úkon zákonu neodporuje, ale jeho obsah je s ohledem na okolnosti případu nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v závazkovém vztahu vystupovala v pozici spotřebitele podle ustanovení § 52 odst. 3 obč. zák. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit [Anonymizováno] částku představující přibližně [Anonymizováno] % samotného [Anonymizováno]. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy původní věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.

9. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné [Anonymizováno] o [Anonymizováno] pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je dlužník povinen věřiteli v souvislosti s poskytnutím [Anonymizováno] vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 451 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od původního věřitele peněžité plnění ve výši [částka], aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná případně obohatila. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaná ve prospěch úvěru uhradila celkem [částka] (jež byly započítány dílem na příslušenství, dílem na jistinu, jak vyplývá z žalobního tvrzení o vyčíslení nároku původním věřitelem ze dne [datum]). Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla veškerý dluh z bezdůvodného obohacení uhradila (vyrovnala), nárok žalobkyně nezpochybnila, resp. neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu rozdílu mezi poskytnutým ([částka]) a vráceným plněním ([částka]) ve výši [částka]. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pohledávky soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až ode dne, kdy byla žalovaná požádána o vrácení poskytnutého plnění. Tak se dle listinných důkazů stalo až předžalobní výzvou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě následujícího dne. Jelikož byla žalovaná vyzvána splnit dluh do [datum], ocitla se dne [datum] již v prodlení se splněním své povinnosti.

10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalované. Při zjišťování převážného úspěchu ve věci soud vycházel rovněž z žalovaného příslušenství, jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací