Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhala na žalovaném zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše [Anonymizováno] rámce [částka] s možností postupného čerpání. [Anonymizováno] byl žalovanému poskytnut dne [datum] ve výši [částka] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý [Anonymizováno] řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátek, načež žalobkyně přikročila k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyni dluží jistinu ve výši [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka] a smluvní úrok ve výši [částka]. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota], uzavřené mezi účastníky dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou pravidelných denních splátek, jejichž aktuální výše byla určena podle vzorců obsažených v čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, jak soud zjistil z jejich obsahu. Dále byla sjednána pevná denní úroková sazba ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] %. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k [datum].
4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že [Anonymizováno] (jeho tranše) ve výši [částka] byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta na bankovní účet č. [č. účtu], sjednaný ve smlouvě.
5. Z dopisu (emailové zprávy) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění [Anonymizováno] pro prodlení žalovaného v trvání [Anonymizováno] dnů s úhradou nejstarší neuhrazené splátky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne (doloženo podacím lístkem).
6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o [Anonymizováno] podle § 2395 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o [Anonymizováno] jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o [Anonymizováno], přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
9. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v závazkovém vztahu vystupoval v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit [Anonymizováno] částku spolu s úrokem v denní výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] %, tj. s úrokem ve výši přibližně [Anonymizováno] % samotného [Anonymizováno]. Jen denní úrok z poskytnutých [Anonymizováno] prostředků ve výši [částka] tak dosahuje částky [částka]. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy, včetně toho, že výše denní splátky není pro spotřebitele stanovena dostatečně srozumitelně a jasně, nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
10. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je [Anonymizováno] povinen [Anonymizováno] v souvislosti s poskytnutím [Anonymizováno] vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přijal od žalobkyně peněžité plnění ve výši [částka], aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný případně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). V řízení přitom nevyšlo najevo, že by byl žalovaný ve prospěch žalobkyně něco plnil. Žalovaný v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázal, že by byl dluh uhradil, nárok žalobkyně nezpochybnil, resp. neuplatnil jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu poskytnutého plnění ve výši [částka]. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pohledávky soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až ode dne, kdy byl žalovaný požádán o vrácení poskytnutého plnění. Tak se dle listinných důkazů prokazatelně stalo až výzvou ze dne [datum]. Jelikož byl žalovaný vyzván splnit dluh do 3 dnů od doručení výzvy, ocitl se žalovaný dne [datum] již v prodlení se splněním své povinnosti (§ 573 o. z.).
11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalovaného. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
12. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.