Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení jednak částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], jednak zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a obchodní společností [Anonymizováno] [právnická osoba] (původní věřitel) nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty úvěrové prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou 84 pravidelných měsíčních anuitních splátek se splatností 1. splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši [částka], z čehož částka ve výši [částka] představovala anuitní splátku úvěru a částka ve výši [částka] představovala platbu pojistného. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, pročež ze strany původního věřitele došlo k zesplatnění celého úvěru. Ve spojitosti s porušením zmíněného závazku vzniklo věřiteli právo na sjednanou smluvní pokutu, a to v celkové výši [částka] do dne předcházejícího podání návrhu. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum].
5. Ze smlouvy o klasickém úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěrové prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou 84 pravidelných měsíčních anuitních splátek se splatností 1. splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 11,98 %, RPSN byla stanovena na 12,72 %. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši [částka], z čehož částka ve výši [částka] připadla na splátku úvěru a částka ve výši [částka] představovala platbu smluveného pojistného.
6. Z výpisu platební historie k dané úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaná ve prospěch úvěru uhradila celkem [částka], z čehož částka [částka] byla započítána na jistinu a zbytek byl započten na smluvní úrok z úvěru, poplatek za sjednané pojištění, popř. smluvní pokuty a úroky z prodlení. Ke dni [datum] činil dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy částku [částka]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím původní věřitel přikročil k zesplatnění úvěru ke dni [datum] pro odstoupení od smlouvy v důsledku porušení povinnosti žalované hradit sjednané splátky. Původní věřitel i žalobkyně upomínala a vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, jak bylo prokázáno řadou upomínek a výzev k úhradě. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne [datum].
7. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy splněno.
8. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla dluh z poskytnutého úvěru uhradila, nárok žalobkyně nezpochybnila, resp. neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. V řízení bylo prokázáno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který řádně a včas nesplatila, když ve prospěch uhradila toliko [částka]. Původní věřitel pro nesplácení úvěru řádně a včas odstoupil od smlouvy s důsledky zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na úhradu celkového dluhu ve výši [částka]. Z toho částka [částka] představuje nesplacenou jistinu úvěru, zbytek představuje dlužné příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], nesplacené měsíční poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši [částka] a nesplacené poplatky za odeslání písemných upomínek žalované ve výši [částka]. Posledně uvedené náklady spojené s uplatněním pohledávky (upomínáním) mají oporu v ceníku, jímž se smluvní vztah účastníků rovněž řídil a který tvoří nedílnou součást smlouvy. Žalobkyni pak vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně a počítané z částky [částka], tj. dlužné jistiny úvěru, za období od [datum] do [datum], tj. do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu. Výše smluvní pokuty tak činí částku [částka].
9. Soud naproti tomu neshledal důvodným požadavek žalobkyně na úhradu částky [částka] jako tzv. nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Tento požadavek nemá oporu ani v uzavřené smlouvě ani v obchodních podmínkách. Pokud jde o náklady upomínání, ty již byly přiznány ve shora zmíněné výši [částka]. Není proto zřejmé, proč žalobkyně nárokuje další platby za telefonáty, resp. návštěvy terénního pracovníka, jak vyplývá z výpisu úkonů smírného vymáhání, když je žalovaná současně upomínána písemně. Bez ohledu na absentující smluvní podklad tak nejde o náklady účelně vynaložené. Uvedený nárok je navíc možné označit za rozporný s dobrými mravy. Ze všech výše uvedených důvodů soud požadavek žalobkyně na úhradu částky [částka] jako neopodstatněný zamítl.
10. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, dlužno podotknout, že právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně, která byla se svým návrhem neúspěšná jen v nepatrné části. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.
12. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka].
13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.