Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
III. Žalobkyně je povinna zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že je [Anonymizováno] [Anonymizováno] provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též „ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona.
2. Žalobkyně lustrací v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zjistila, že osobní automobil registrační značky [SPZ] se zdvihovým objemem válců motoru nad [Anonymizováno] [Anonymizováno] cm3 do [Anonymizováno] [Anonymizováno] cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, jenž dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí [částka]. Zbytek žalobou uplatněného nároku tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný na výzvu k zaplacení příspěvku ani následné upomínky nereagoval, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svého nároku na soud.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní vlastník, [jméno FO], narozená [datum], převedla dne [datum] vlastnické právo ohledně vozidla na [jméno FO], narozeného [datum], což se podává rovněž z plné moci ze dne [datum] a policejního protokolu ze dne [datum]. Posledně jmenovanému byla odeslána výzva k úhradě dne [datum], přičemž bylo následně zjištěno, že nepojištěné období nastalo zánikem pojistné smlouvy, kde je jako vlastník a provozovatel uvedena paní [jméno FO]. Následně žalobkyně obdržela kupní smlouvu ze dne [datum], podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného.
5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by některá z právě vyjmenovaných zákonných výjimek v daném případě nastala. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl dluh žalobkyni uhradil, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaný se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stal osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to [právnická osoba], to jest žalobkyni.
6. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 158), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby [částka] (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše příspěvku proto činí částku [částka].
7. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopie této výzvy a dokladu o jejím doručování. Po marném uplynutí lhůty k uhrazení příspěvku, tj. ke dni [datum], se již žalovaný nacházel v prodlení se splněním své povinnosti.
8. Součástí žalobou uplatněného nároku byl též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka], jenž má oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího doručení. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.
10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů vzniklých účastí právního zástupce (substituta) na prvním jednání, neboť jednání bylo nařízeno toliko z důvodu nedoložení listinných důkazů ukazujících na vlastnictví dotčeného vozidla žalovaným, ačkoli žalobkyni nic nebránilo tyto listiny předložit již spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Ostatně žalobkyně ani nevyčíslila cestovní výdaje spojené s účastí svého zástupce na zmíněném jednání.
11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka]. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka].
12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.