Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení [částka] spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky v rámci revolvingového úvěru, který se žalovaný zavázal řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění zbývajícího dluhu na úvěru s příslušenstvím a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný vzdor výzvě k úhradě dluh do podání návrhu neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva s revolvingovým úvěrem, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému k dispozici bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka] (který mohl být navýšen), jejž se žalovaný zavázel splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Strany si i zde sjednaly pevnou úrokovou sazbu, a to ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, s nimiž se žalovaný seznámil, což svým podpisem na smlouvě stvrdil. Smlouva byla uzavřena s přihlédnutím k údajům o osobě žalovaného a jeho příjmech, včetně těch týkajících se posouzení bonity zájemce o úvěr (zjištěno z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]). Smlouva byla uzavřena s přihlédnutím k údajům týkajícím se posouzení bonity zájemce o úvěr (zjištěno z předložené úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací a použitých metodik posouzení). Podle doložených úvěrových podmínek může úvěrující přistoupit k zesplatnění úvěru mimo jiné za podmínky, že úvěrovaný toho času dluží dvě nebo více splátek po splatnosti, popřípadě je v prodlení s úhradou splátky déle než 3 měsíce (zjištěno z obsahu předložených úvěrových podmínek).
4. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, když se postupně dostal do prodlení s úhradami splátek, přičemž poslední úhrada ve prospěch úvěru se ze strany žalovaného uskutečnila dne [datum]. Žalovaný čerpal úvěrové prostředky v souhrnné výši [částka] a ve prospěch úvěru zaplatil žalobkyni celkem [částka]. Vznikl dluh ve výši [částka], z toho [částka] na jistině (zjištěno z přiloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad k dané úvěrové smlouvě).
5. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovaného vyzvala, aby v důsledku porušování smluvních podmínek (prodlení s úhradou závazků) splatil celý úvěr (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ke smlouvě č. [hodnota]). Naposledy byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum].
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
7. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Před uzavřením smlouvy žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost prověrky úvěruschopnosti žalovaného dle ustanovení § 9 tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, což bylo prokázáno zejména úvěrovou zprávou žalobkyně o ověření bonity žalovaného jako zájemce o úvěr. V jeho rámci žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, přičemž na bonitu žalovaného usuzovala i na podkladě lustrace v řadě databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (kupř. registru SOLUS aj.). Smlouva tedy netrpí vadou (absolutní) neplatnosti pro porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 9 odst. 1 naposledy citovaného zákona.
8. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovaný zcela nesplnil povinnost splatit poskytnuté úvěrové prostředky řádně a včas. Pro opakované porušení těchto smluvních podmínek žalobkyně nakonec přikročila k zesplatnění úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami a vyzvala žalovaného k úhradě zbývajícího dluhu ze zesplatněného úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynula výše žalovaným čerpaných úvěrových prostředků, jeho plateb ve prospěch úvěru, jakož i započítání příchozích plateb žalovaného na dlužnou jistinu, příslušenství pohledávky, jakož i účtované smluvní pokuty, resp. poplatky (za vedení úvěrového účtu, poskytnutí úvěrové karty) a další náklady na vymáhání. Nárok na smluvní pokutu, stejně tak jako náklady spojené s upomínáním mají oporu přímo ve smluvních ujednáních, nadepsaných „Důsledky nesplácení úvěru“. Ve výsledku tak pohledávky žalobkyně za žalovaným z úvěrové smlouvy dosahují souhrnné výše [částka] (z toho [částka] připadá na jistinu a zbytek tvoří neuhrazené poplatky spojené se správou úvěru ve výši [částka]). Pokud jde o příslušenství pohledávky, žalobkyně má právo jednak na smluvní úroky z úvěru, jednak na zákonný úrok z prodlení. Smluvní úroky byly žalobkyní dílem kapitalizovány, a sice za období od zesplatnění celého úvěru do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V otevřené podobě pak má žalobkyně právo na úrok v žalované výši z neuhrazené jistiny až do jejího zaplacení. Obdobně má žalobkyně také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení v kapitalizované i otevřené podobě. V té spojitosti je třeba uvést, že právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovaný dluh uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.
11. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za jeden úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka], jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka].
12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.