Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 990,39 Kč spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 33 990,39 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 277,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 990,39 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 621,17 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 704 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 360 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 35 990,39 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že dne [datum] uzavřela, po kladném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 106 000 Kč. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných měsíčních (72) splátek ve výši 1 926 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 8,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru nejpozději k [datum]. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas byl ke dni [datum] celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn. Žalovaná částka dle stavu ke dni podání návrhu k soudu pak sestává z nesplacené jistiny ve výši 33 990,39 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 000 Kč. Žalovaný vzdor výzvě dluh do dnešního dne neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 106 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úroky formou 72 pravidelných měsíčních (anuitních) splátek o výši 1 926 Kč. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu ve výši 8,90 % a dále roční procentní sazbu nákladů (RPSN) na úvěr ve výši 9,28 %. Úvěr měl být splacen ke dni [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, s nimiž se žalovaný seznámil, což svým podpisem na smlouvě stvrdil (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]).
4. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] otevřením úvěrového účtu č. [č. účtu] se zůstatkem ve výši 106 000 Kč. Žalovaný se postupně dostal do prodlení s hrazením úvěru (zjištěno z historického výpisu k uvedenému úvěrovému účtu).
5. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o okamžitém zesplatnění celého úvěru a vyzvala jej k úhradě zbývajícího dluhu z úvěru do [datum] (zjištěno z dopisu nadepsaného „Výzva k okamžitému splacení dluhu“ ze dne [datum]). Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem sepsaným v právním zastoupení dne [datum] (doloženým také podacím archem).
6. Z žalobkyní předložených listin soud dále zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných jak z bankovních registrů klientských informací, tak i z nebankovních registrů klientských informací, jakož i informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku. Současně měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jejíž režim je podřízen rovněž zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti řádné prověrky úvěruschopnosti žalovaného coby žadatele o úvěr, když výpisy z bankovního účtu žalovaného ve spojení s dalšími informacemi získanými od samotného žalovaného a dále výpisy bankovního i nebankovního registru jí umožnily vytvořit si obraz jak o příjmech, tak i o běžných výdajích žalovaného.
8. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovanému byl úvěr poskytnut, ten však neplnil povinnost splácet jej řádně a včas. Pro porušení smluvních podmínek žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovanou částku uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni zároveň přiznal příslušenství pohledávky (úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení), a to dílem v kapitalizované podobě (tj. ode dne následujícího po dni poslední úhrady dne [datum] do vydání historického výpisu, tj. do [datum]), dílem v otevřené podobě, tj. od [datum] do zaplacení. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.
10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 2 100 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 700 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 504 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky 4 704 Kč.
11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí 1 800 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 440 Kč. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 360 Kč. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.