Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále co do částky [částka] se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] na účet advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalované na její účet č. [č. účtu] poskytla dne [datum] a [datum] úvěrové prostředky, které se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem [Anonymizováno] % měsíčně, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla splácet každý měsíc smluvní úrok ve výši [Anonymizováno] % z dlužné jistiny, jistinu mohla splatit kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně úvěr zesplatnila pro neplnění podmínek smlouvy ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje na žalované dlužnou částku [částka], sestávající z dlužné jistiny [částka] a ze smluvního úroku za prvý měsíc v částce [částka] a dále smluvní pokutu ve výši [částka].K ústnímu jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, předvolání s návrhem měla doručeno fikcí dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř..Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěrové prostředky do výše [částka], které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokovým navýšením [Anonymizováno] % měsíčně, a to tím způsobem, že bude měsíčně hradit úroky, jistinu může zcela splatit kdykoli během trvání smlouvy. Z výpisů z účtu žalobkyně zjištěno, že žalované byla na účet poukázána dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , celkem tedy [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně dluh zesplatnila, o úhradu dluhu žalovanou upomínala také dopisem ze dne [datum].Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Dle uzavřené smlouvy žalovaná mohla načerpat úvěrové prostředky do výše [částka] a zavázala se platit žalobkyni úrok [Anonymizováno] % měsíčně (tj. [Anonymizováno] % ročně). Soud pokládá takový úrok za zcela rozporný s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank pro obdobné (kontokorentní) úvěry se pohybují kolem 20 % ročně. Soud posoudil smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 588 o. z. jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy, přičemž tato neplatnost působí od počátku. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalované, která tedy text smlouvy těžko mohla ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaná jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobkyně si ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr zjišťoval, jak ostatně sama žalobkyně tvrdí a jak vyplývá i z provedených důkazů. Úroky, které věřitel požadoval, nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, kdy autonomie vůle subjektů nemůže být bezbřehá. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018-68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018-58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020-80. Zdejší soud neshledal důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku [částka], aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaná dosud nesplatila ničeho (jak vyplývá i z výpisu z jejího účtu), je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení, který náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění. Výzva k plnění byla v dané věci učiněna dopisem ze dne [datum], který dle podacího lístku žalobkyně odeslala téhož dne a poskytla ve výzvě žalované lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne [datum] a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem [datum], od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Ve zbývajícím rozsahu soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.), neboť další uplatňované částky s příslušenstvím nebyly platně sjednány.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla v tomto sporu procesní úspěch v rozsahu 63 % a neúspěch v rozsahu 37 % , náleží jí proto 26 % nákladů řízení. Náklady představují odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a soudní poplatek ve výši [částka], tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně má nárok na 26 % vynaložených nákladů, tj. na částku [částka]. Náklady řízení zaplatí žalovaná rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.Soud uložil účastníkům zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce [částka] dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., nedoplatek hradí účastníci dle míry neúspěchu ve věci, tj. žalobkyně v rozsahu 37 %, což činí [částka] (výrok V.), žalovaná se pak na tomto nedoplatku podlí ze 67 %, tj. částkou [částka] (výrok IV.).