Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila [datum] poplatek ve výši [částka] a jistinu i poplatek splatit ve 3 splátkách do [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nesplnil, ke dni podání návrhu uhradil na svůj dluh pouze [částka]. Žalobkyně požaduje jistinu a poplatek v celkové výši [částka].K ústnímu jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř..Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční částku [částka] a žalovaný se zavázal splatit ji společně s poplatkem ve výši [částka] ve 3 měsíčních splátkách po [částka] ([částka]). Dle smlouvy se dále zpoplatňuje prodloužení splatnosti o [Anonymizováno] dní poplatkem [Anonymizováno] z výše aktuálně dlužné jistiny (VOP bod 4.1.) Dle smlouvy má věřitel dále dle nárok na smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1 % denně (čl. 2.4 Smlouvy). Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] poukázala žalobkyně na účet žalovaného částku [částka]. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o [Anonymizováno] a dospěl k závěru, se jedná o neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. z níže uvedených důvodů. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] na dobu necelých 3 měsíců s poplatkem ve výši 48 % z jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na který byly prostředky poskytnuty, nepřiměřeně vysoká. Odměnou za poskytnutí úvěru má být přiměřeně vysoký úrok, nikoli jednorázový poplatek takové výše. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde sice jedná o úvěr „bez úroku“, nicméně pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě poplatek v částce [částka], pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 192 % ročně. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě figurují další citelné sankce vztažmo k prodlení žalovaného. Jedná se nejen o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale dále poplatky spojené s upomínáním, což představuje např. částku [částka] za každou písemnou upomínku, [částka] za předání spisu internímu oddělení, [částka] za předání spisu inkasní agentuře atd.. Není bez významu, že v daném případě bylo v rozmezí 5 týdnů žalovanému zasláno 5 upomínek a za tuto činnost jsou požadovány náklady v částce 5 x [částka], tj. [částka], což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. Upomínat dlužníka každý týden účelné není a je evidentní, že žalobkyně tak činí účelově. Poplatky specifikované ve smlouvě pod bodem 2.5 jakožto účelně vynaložené náklady jsou svou výší nepřiměřené povaze a náročnosti úkonů, které jsou k nim přiřazeny. Dále dle čl. 2.6 smlouvy v případě prodlení se splácením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají součástí jistiny [Anonymizováno], což vede k dalšímu navyšování dlužné částky. Je sice pravdou, že dlužník je povinen plnit včas a za prodlení má nést přiměřené sankce, zde se však povaha, výše a četnost sankčních ujednání jeví tak, že věřitel s prodlením klienta přímo a dopředu kalkuluje a na tomto případném prodlení má záměr se obohatit. Dále je nutno zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospívá soud k závěru, že právní jednání takového obsahu by nemělo požívat právní ochrany a vyhodnocuje jej jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud rovněž vychází ze závěrů Krajského soudu v Plzni, prezentovaných např. v rozhodnutích čj. 25 Co 127/2018-76 ze dne [datum], 25 Co 292/2018-68 ze dne [datum] či 25 Co 293/2018-58 ze dne [datum] a 25 Co 107/2020-80.S ohledem na neplatnost smlouvy o [Anonymizováno] soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991, § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal částku [částka], aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila, ponížený o částečnou úhradu žalovaného v částce [částka], tj. její nárok odpovídá částce [částka]. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci byla výzva k plnění celého splatného závazku uskutečněna dne [datum], lze proto akceptovat počátek prodlení tak, jak jej uplatnila žalobkyně, tj. od [datum], úrok z prodlení žalobkyni náleží na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jeho výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť žalobkyní nárokovaná částka nad rámec částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku nemá oporu v platné smlouvě ani v žádném právním předpisu.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.. Převážný procesní úspěch měl v tomto sporu žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.