Výrok
I. Soud zamítá návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25 dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
V. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
VI. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen [datum] Okresnímu soudu v [adresa] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kdy se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce číslo [hodnota], na základě které poskytl žalované hotovost ve výši [částka]. Žalovaná se tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zavázala uhradit v pravidelných 53týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. [adresa] [Anonymizováno] Kč představuje dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužný souhrnný poplatek ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] z částky [částka], a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce číslo [hodnota], na základě které žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se vedle této částky zavázala k úhradě souhrnného poplatku ve výši [částka], to vše v pravidelných 53týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Obě výše uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinky ke dni [datum], kdy o postoupení byla žalovaná informována dopisem. Shora uvedené částky žalovaná neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.
2. Okresní soud v [adresa] vydal dne [datum] platební rozkaz č. j. 7 C 308/2024 - 35, proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor. Uvedla, že nemůže žalobou uplatněnou částku splácet, domáhala se odkladu splátek. Uvedla, že splácí exekučně [Anonymizováno] [částka] měsíčně, má náklady spojené s bydlením ve výši [částka] měsíčně, má [Anonymizováno] s níž se léčí 2,5 roku na [Anonymizováno] v [Anonymizováno], má příjem v podobě starobního důchodu ve výši [částka] a pobírá přídavky na potraviny ve výši [částka].
3. Podáním odporu platební rozkaz byl zrušen dle § 174 odst. 2 o. s. ř. Okresní soud v [adresa] svým usnesením ze dne [datum] č. j. 7 C 308/2024 - 42 vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci [datum].
4. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání, provedl účastníky navržené důkazy, tyto hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
5. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, potvrzení o uhrazení. Z těchto listin vzal za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Na základě této smlouvy byly postoupeny pohledávky specifikované v příloze číslo [hodnota] dané smlouvy na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovanou. [Anonymizováno], svým dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 10 dnů od data doručení dopisu. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dáno k poštovní přepravě [datum], jak doloženo podacím lístkem.
6. Žalobkyně ve svém podání, jež soudu došlo dne [datum] navrhla vydání rozsudku pro uznání, rovněž souhlasila s úhradou dlužné částky, včetně nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 25. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Uvedla, že v nižší výši, než uvedené povolení splátek by představovalo neodůvodněné zvýhodňování žalované strany na úkor žalobkyně.
7. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, jehož vydání navrhla žalobkyně s odkazem na podání žalované. V tomto směru soud vycházel z ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., podle něhož, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Z obsahu obou podání žalované však nelze jednoznačně uzavřít, že žalovaná uznala žalobou uplatněné částky co do důvodu i výše. Tyto procesní úkony žalované neobsahují její výslovný projev vůle adresovaný soudu, z jehož obsahu by jednoznačně vyplývalo, že žalovaná uznává nárok, který byl vůči ní uplatněn v žalobě, ani v jakém rozsahu tak činí. Nebyly proto splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 1 o. s. ř. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.
8. Z předložené smlouvy o půjčce číslo [hodnota] bylo zjištěno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou. Uvedenou smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], když žalovaná jako zákazník se zavázala vedle této částky uhradit též souhrnný poplatek ve výši [částka]. Souhrnnou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 53týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření dané smlouvy. Žalovaná jako zákazník podpisem smlouvy stvrdila, že částku ve výši [částka] v den podpisu smlouvy převzala. Z předložené smlouvy o půjčce číslo [hodnota] bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou jako zákazníkem. Uvedenou smlouvou se společnost zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], žalovaná se zavázala tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši [částka], tedy celkem [částka], uhradit v pravidelných 53týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření dané smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že hotovost ve výši [částka] od uvedené společnosti převzala.
9. Soud po právní stránce obě smlouvy o půjčce hodnotil jako právní úkony absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z. platného a účinného do [datum], a to za užití § 3028 odst. 3 o. z. platného a účinného od [datum]. Požadované sjednané souhrnné poplatky, v prvém případě ve výši [částka] a v druhém případě ve výši [částka] nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Právní předchůdce žalobkyně určil ve smlouvě tzv. souhrnný poplatek, aniž by bylo zřejmé, co má tento poplatek představovat, o jaký nárok se má jednat a je i podstatné, že má-li v souhrnu představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu v obou případech s dobrými mravy neboť je nepřiměřeně vysoká, dosahuje 69,60 % zapůjčené částky, a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalované nezapůjčil, nelze než uzavřít, že neplatné jsou obě smlouvy o půjčce v celém rozsahu. Soud o tomto právním názoru na věc účastníky řízení spravil na jednání konaném dne [datum], aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné.
10. Soud proto plnění, která žalovaná převzala, to je ve výši [částka] a [částka], posoudil jako plnění z titul bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 2 o. z. platného a účinného do [datum]. Žalovaná v den podpisu smluv, to je [datum] převzala [částka] a dne [datum] [Anonymizováno], když na prvé částce uhradila [částka] a na druhé [částka], zbývá proto uhradit [částka] v prvém případě a [částka] v případě druhém. Soud proto v tomto směru žalobě vyhověl, tak jak z výroků rozsudku pod bodem II. a IV. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně její právní předchůdkyně k plnění. Tato výzva byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávek datovaném [datum], jež bylo dáno k poštovní přepravě [datum] a ve světle § 573 o. z. platného a účinného od [datum] se dostalo do dispoziční sféry adresáta dne [datum]. Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do [datum]. Pokud žalovaná do uvedeného data neplnila, ocitla se v prodlení s úhradou peněžitého plnění dnem [datum] a stíhá ji povinnost též k úhradě zákonného úroku z prodlení, který má oporu v ustanovení § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.
11. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem III. a V. je patrno.
12. Soud sice k důkazu provedl smluvní podmínky, informace o zpracování osobních údajů, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
13. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi, výrok pod bodem VI. daného rozsudku, je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná měla úspěch co do 77 % předmětu sporu, neúspěch co do 23 % předmětu sporu, měla by právo na 54 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud pro úplnost dodává, že při zjišťování úspěchu ve věci je třeba vycházet též z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a rovněž z jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru lze odkázat na nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08.
14. Při úvaze o lhůtě splatnosti částek vymezených ve výroku II. a IV. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované tyto částky hradit ve splátkách s uvedením jejich výše a splatnosti. V tomto směru vycházel z účastnické výpovědi žalované, jejích dokladů o platbách nájemného a služeb spojených s užíváním bytu a dokladů o výši jejího starobního důchodu. Její nepříznivý [podezřelý výraz] stav pak byl doložen lékařskými zprávami [podezřelý výraz] [adresa], [právnická osoba]. Z výše uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná žije sama v nájemním bytě, aktuální náklady na bydlení představují [částka] měsíčně, nájemné a energie [částka] měsíčně. Žalovaná hradí společnosti [právnická osoba], dluh splátkou [částka] měsíčně, jak doložila poštovními poukázkami typu A. Žalovaná pobírá starobní důchod od České republiky ve výši [částka] měsíčně a od Slovenské republiky ve výši [částka] měsíčně, když tato částka je pohyblivá v závislosti na aktuálním kurzu Eura. Rovněž pobírá přídavek na potraviny ve výši [částka] měsíčně, jiný zdroj příjmu nemá. Od roku [Anonymizováno] dosud se léčí [podezřelý výraz], pro které byla opakovaně [podezřelý výraz] jak ve [podezřelý výraz] [adresa], tak v [právnická osoba]. Po prokázání shora popsaných osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalované s přihlédnutím k jejímu negativnímu [podezřelý výraz] stavu soud dospěl k závěru, že uložení povinnosti k úhradě peněžitého plnění ve lhůtě třech dnů od právní moci daného rozhodnutí by bylo pro žalovanou zcela jistě likvidační. Dospěl k závěru, že je v jejích schopnostech a možnostech úhrada částek vymezených ve výroku II. a IV. daného rozsudku ve splátkách v souhrnné výši [částka]. Soud má za to, že uvedené splátky 2 x [částka] neohrozí majetkové poměry žalobkyně razantním způsobem, tedy natolik, že by z její strany nebylo možné akceptovat tyto splátky, navíc pokud byly povoleny pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.