Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], tituly za jménemVI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum]. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě, níž poskytl žalované hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zároveň se žalovaná zavázala [částka] včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování ve výši [částka] a částky za flexibilní splácení ve výši [částka] uhradit ve 12měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Žalobkxyně z titulu bezdůvodného obohacení se domáhala částky [částka]. Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení v zákonné výši. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě, níž žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy hotovost ve výši [částka] a zavázala se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem [částka], odměnou za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] a za zpracování ve výši [částka] ve 12měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Žalobkyně se domáhala z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení [částka]. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož data.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovanou. Uvedená společnost dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.
4. Soud provedl důkazní řízení, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.
5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši [částka]. Žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázala se [částka] včetně úroku ve výši [Anonymizováno], částky představující zpracování [částka], částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] a [částka] uhradit v měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši [částka], převzetí této částky žalovaná stvrdila svým podpisem. Zavázala se [částka] včetně úroku ve výši [částka], částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] a [částka] a částky za zpracování ve výši [částka] uhradit v měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.
6. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o půjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též úhradu za poskytnutí zápůjček v podobě nejen úroků, ale i částek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, za administrativní činnosti a komfortní splácení, aniž by bylo uvedeno, jak tyto částky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Žalobkyně vědoma si této skutečnosti požadovala proto z titulu bezdůvodného obohacení po žalované úhrady jen rozdílů mezi částkami poskytnutými a žalovanou zaplacenými.
7. Soud vztah účastnic posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Žalovaná v prvém případě zaplatila z poskytnutých [částka] [částka], zbývá doplatit [částka]. V druhém případě obdržela [částka] a zaplatila [částka], zbývá doplatit [částka]. Soud proto žalobě vyhověl tak jak z výroků rozsudku pod body I., III. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění, které se žalované dostalo dopisem z [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo podacím archem a dle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta dne [datum]. Dle něj měla žalovaná plnit do 10 dnů od doručení, tedy do [datum], pokud tak neučinila dnem [datum] se ocitla v prodlení dle § 1968, § 1971 o. z. a je povinna hradit úrok z prodlení, jehož výše požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal od uvedeného data úrok z prodlení požadovaný žalobkyní, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroků II. a IV. je patrno.
8. Z informace o zpracování osobních údajů a žádostí o spotřebitelský úvěr soud pro věc nedovodil žádných zjištění, s ohledem na shora prezentovaný závěr.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch ve věci co do 86 % předmětu sporu, neúspěch co do 14 %, má proto právo na 72 % účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizací úroků z prodlení ke dni [datum], tj. ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08.Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 14b odst.1 vyhlášky č.177/1996 Sb. a to za 3 úkony – příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka ze dne [datum], podaná žaloba, 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst.3 písm. a) o. s. ř. Součet činí [částka], když 72 % představuje [částka].
10. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovanou, jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku však soudní poplatek by činil [částka], zbývá proto doplatit [částka]. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
11. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněných částek soud vycházel z § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.