Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 858,52 Kč, 1 100 Kč, 350,27 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 6 858,52 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 958,52 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 2 400 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 415,57 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 10 708,79 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 858,52 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 358,52 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů řízení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba]., uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru [Anonymizováno] k běžnému účtu až do výše 30 000 Kč, při sjednaném úroku 21,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaná opakovaně čerpala úvěr, ale nesplácela jej, celkem vyčerpala a nesplatila 6 858,52 Kč. Opakovaně se dostávala do prodlení se splacením, právní předchůdce žalobkyně proto v souladu se smlouvou o úvěru prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Před uzavřením smlouvy pečlivě byla prověřována schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím skóringových a sociodemografických modelů, když byla zkoumána morálka platební žalované mimo jiné i lustrací v jednotlivých registrech. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 6 858,52 Kč, poplatky ve výši 3 500 Kč, úrokem z prodlení kapitalizovaným do [datum] ve výši 350,27 Kč.
2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 13/2026 – 33 doplnila žalobkyně svá tvrzení, když uvedla, že poplatky v souhrnné výši jsou tvořeny čtyřmi upomínkami po 800 Kč ze dne [Anonymizováno], [Anonymizováno], [datum] a ze dne [datum] a poplatkem ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. K prověřování úvěruschopnosti žalované konstatovala, že vycházela nejen z doložených příjmů do domácnosti žalované v celkové výši 50 000 Kč, ale též z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 20 818 Kč, když brala v úvahu splátky žalované ve výši 639,25 Kč z úvěru 5 000 Kč.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne [datum] do datové schránky. Žalobkyně zastoupena právním zástupcem se k jednání dostavila, na žalobě v plném rozsahu setrvala. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, a to seznamu postoupených pohledávek, jakož i potvrzení datovaného [datum] vystaveného [právnická osoba]. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi původním věřitelem - [právnická osoba]., jako postupitelem (dále jen banka) a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou s označením čísla úvěrové smlouvy.
5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla sporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách bylo prokázáno, že ta byla uzavřena [datum] mezi bankou - právním předchůdcem žalobkyně a klientem - žalovanou. Touto smlouvou se banka zavázala vést žalované platební účty, provádět platební styk, vést běžný účet, umožnit žalované vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků z a na běžný účet. Dne [datum] mezi týmiž smluvními stranami byla uzavřena smlouva o běžném účtu číslo [č. účtu] s datem založení [datum] a zároveň k tomuto účtu banka povolila limit 5 000 Kč od [datum] při sjednané úrokové sazbě 21,99 % ročně. V uvedené smlouvě byly rovněž prezentovány jednotlivé poplatky, mimo jiné za výzvu ke splatnosti úvěru 300 Kč, za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč, když výše těchto poplatků byla aktuální k datu vytištění těchto dispozic (a smlouvy), to je k datu [datum]. Z aktuálního sazebníku poplatků platného od [datum] byla prokázána výše poplatku ke splatnosti úvěru 300 Kč, a výše poplatku za každou zaslanou upomínku 800 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu žalované byla zjištěna dlužná jistina po splatnosti ve výši 6 858,52 Kč, úrok z prodlení 350,27 Kč a splatné poplatky ve výši 3 500 Kč. Z jednotlivých upomínek předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných částek z titulu uvedené úvěrové smlouvy, a to konkrétně výzvami datovanými [datum], [datum], [datum] a [datum], když každá z nich byla zpoplatněna částkou 800 Kč. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba]., úvěr zesplatnila, a to k datu [datum], jak podpořeno oznámením o zesplatnění. Tento úkon byl zpoplatněn částkou 300 Kč v souladu s obsahem úvěrové smlouvy, potažmo i aktuálním sazebníkem banky. Uvedené bylo podloženo obsahem výzvy, jakož i úvěrovou smlouvou i sazebníkem. K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce úvěruschopnost zjišťoval na základě údajů poskytnutých samotnou žalovanou v žádosti o úvěr ze dne [datum] a z jednotlivých informačních zdrojů veřejně či neveřejně přístupných databází. V žádosti o úvěr mimo jiné žalovaná uvedla celkový příjem domácnosti 50 000 Kč, svůj čistý měsíční příjem 20 818 Kč, jež banka ověřila z doloženého dokladu o příjmu. Žalovaná byla svobodná, žila v pronajatém bytě, když její podíl na nákladech na bydlení činil 50 %. Žalovaná ostatně tyto skutečnosti v průběhu daného řízení nesporovala, ve věci zůstala zcela pasivní.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu v intencích § 2662 a následující o. z., na základě které byl žalované zřízen běžný účet v české měně, k tomuto účtu byla poskytnuta žalované platební karta. Dále mezi smluvními stranami došlo k uzavření úvěrové smlouvy v intencích § 2665 a § 2395 o. z., kdy žalované bylo umožněno čerpat z uvedeného účtu prostředky, ač pro to na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, a to až do výše 5 000 Kč. Žalovaná takto činila, dostala se však do nepovoleného debetního zůstatku, banka proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a úvěr zesplatnila, což oznámila žalované dopisem ze dne [datum], když zesplatnění následovalo po předchozích výzvách k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaná však na tyto výzvy adekvátně nereagovala, neučinila tak dosud. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku, když úrok má oporu v § 2395 o. z., tento byl v úvěrové smlouvě přímo ve výši 21,99 % ročně sjednán. Úrok z prodlení má oporu v § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 253/2013 Sb. Žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala ke dni [datum] z jistiny, když se jedná o úrok zákonný v kapitalizované výši 350,27 Kč, a dále tento požadovala z částky 10 358,52 Kč, soud ji přiznal úrok z prodlení z částky nižší, a to z částky 7 958,52 Kč, která je tvořena součtem nesplacené jistiny 6 858,52 Kč a jednoho poplatku ve výši 800 Kč a druhého poplatku ve výši 300 Kč, a to za upomínku datovanou [datum] a za oznámení o zesplatnění datované [datum].
7. Jak bylo již výše uvedeno, součástí žalobou uplatněné částky byly též poplatky v souhrnné výši 3 500 Kč, jež byly tvořeny součtem čtyřech poplatků za upomínky po 800 Kč, kdy upomínky byly datovány [datum], [Anonymizováno]., [Anonymizováno] a [datum] a poplatkem ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný dopisem ze dne [datum]. Výše těchto poplatků měla oporu v úvěrové smlouvě, potažmo aktuálním sazebníku banky. Soud uzavřel, že nárok žalobkyně na poplatek za upomínky je dán, když poplatek je běžný za upomínky v bankovních sektorech a jeho výše se nevymyká poplatkům sjednaného druhu v bankovní praxi. Soud však přiznal žalobkyni poplatek pouze za jednu upomínku ve výši 800 Kč datovanou [datum], neboť má za to, že se jedná o náklad účelně vynaložený, v němž byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění okamžité celé dlužné částky. Upomínky datované [Anonymizováno] [Anonymizováno]., [Anonymizováno]. a [datum] byly nadbytečné, neefektivní, když žalovaná již po první výzvě neplnila, a v první výzvě byla upozorněna na možnost zesplatnění, k němuž došlo až [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni právo na poplatek ve výši 800 Kč a 300 Kč, když zamítl žalobu co do částky 2 400 Kč (3 x 800 Kč za upomínky), když má za to, že nejde o účelně vynaložené náklady, tato částka představuje pouze další navyšování dluhu žalované, bez jakéhokoliv efektu. Soud proto žalobu v rozsahu vymezeném ve výroku II. zamítl, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení.
8. Soud pro úplnost dodává, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně zjišťoval s náležitou péčí úvěruschopnost žalované, vycházeje z jednotlivých jemu přístupných veřejných i neveřejných databází, kdy bylo zjišťováno, že žalovaná není v exekučním řízení, není na ni vedeno insolvenční řízení, nemá žádné dluhy, závazky, bylo vycházeno rovněž z informací od žalované ohledně jejího příjmu z pracovní činnosti, příjmu do její domácnosti i z jednotlivých jejích výdajů, jak byly popsány již shora. Žalovaná ostatně nedostatečné prověřování úvěruschopnosti stran banky nesporovala, ve věci zůstala pasivní.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v 84 % předmětu sporu, neúspěch v 16 % předmětu sporu, má proto právo na 68 % svých účelně vynaložených nákladů, když před podáním žaloby dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak podloženo předžalobní upomínkou i potvrzením o podání. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Za účast na soudním jednání žalobkyni přísluší odměna jejího právního zástupce ve výši 1 540 Kč dle § 7 bod 5 AT a rovněž jeden režijní paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši 732,90 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 5 022,90 Kč, když 68 % této částky představuje 3 415,57 Kč. Soud má za to, že podmínky § 14b AT byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisů vedených zdejším soudem, například pod sp. zn. 5 C 267/2025 či 9 C 373/2025, 9 C 352/2025 a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč.
10. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovanou jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek z návrhu ve výši 200 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku však soudní poplatek by činil 1 000 Kč, zbývá proto doplatit 200 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona na č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
11. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.