Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], , tituly za jménemIV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení, to vše z titulu bezdůvodného obohacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě, níž poskytl žalované hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zároveň se zavázala [částka] včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] uhradit v 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Shora uvedená pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovanou. Společnost [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak prokázáno oznámením a podacím lístkem.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr, předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] vzal soud za prokázané, že byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou smlouva o úvěru, když téhož dne byla žalované předána hotovost ve výši [částka]. Žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázala se [částka] včetně úroku ve výši [částka], částky představující zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], tedy celkem [částka] uhradit v 21měsíčních splátkách po [částka].
6. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že uvedená smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěná, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti poskytnutých prostředků odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. také z toho důvodu, že ve smlouvě byly sjednány poplatky za zpracování a za komfortní a flexibilní splácení, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky byly určeny a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce. Uvedené poplatky v součtu činí i s úrokem (96,41 %) 122,23 % z poskytnuté hotovosti [částka]. Tyto výše odměn vztažmo k poskytnuté částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy. Žalobkyně, vědoma si zřejmě těchto skutečností, domáhala se na žalované úhrady žalobou uplatněné částky představující jen rozdíl, mezi částkou žalované poskytnutou a dosud jí neuhrazenou.
7. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravující tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991, §2993 o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou poskytnutou, tj. [částka], a částkou žalovanou skutečně uhrazenou, tj. [částka], jak tvrdila žalobkyně a podložila tabulkou umoření a žalovaná nesporovala. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. První výzva k úhradě peněžitého plnění byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla dána k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo podacím lístkem. Ve světle § 573 o. z. se daná výzva dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované dne [datum], když do 10 dnů ode dne doručení měla žalovaná povinnost plnit, tzn. do [datum]. Pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá ji rovněž povinnost k úhradě úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
8. K důkazu soud sice provedl smluvní podmínky a informace o zpracování osobních údajů, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, to vše za užití § 142a odst.1 o. s. ř., kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum], když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] dle §14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podaní žaloby, předžalobní upomínka, dále 3 režijními paušály po [částka] dle §14b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.. Součet výše uvedených položek činí [částka].
10. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovanou, jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku však soudní poplatek by činil [částka], zbývá proto doplatit [částka]. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
11. Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.