Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

5 C 134/2024

Soud: Okresní soud v KlatovechDatum rozhodnutí: 14. 8. 2024Č. j.: 5 C 134/2024-44Samosoudkyně: JUDr. Bohumíra Netrvalová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 10. 2024Předmět řízení: zaplacení 50 673,27 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKT:2024:5.C.134.2024.1
postoupení pohledávkyneplatnost právního jednánísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (54) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [Anonymizováno] jako původní věřitelem a postupitelem a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Tento měl být splacen nejpozději do [datum]. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno] na které se žalovaný nejprve zaregistroval, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována původním věřitelem. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [č. účtu], kdy původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně datovanou [datum].

2. Soud ve věci nařídil jednaní na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, když zároveň u ní byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Žalovaný se k soudnímu jednání dostavil, uvedl, že neuzavíral smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně a že ani žádné finanční prostředky na účet neobdržel.

4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek datované [datum] a jejího dodatku ze dne [datum], jakož i ze seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně společnost [Anonymizováno], postoupil pohledávku ve výši [částka] za žalovaným na žalobkyni. Původní věřitel, společnost [Anonymizováno] dopisem ze dne [datum] informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.

5. Z předložené úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že v ní jako věřitel byla označena společnost [Anonymizováno] zapsaná v maltském obchodním rejstříku pod registračním číslem [Anonymizováno] a jako klient žalovaný, jež měl souhlasit (dle znění smlouvy) s uzavřením úvěrové smlouvy, která měla upravovat revolvingový úvěr. Ve smlouvě byl uveden datum uzavření smlouvy [datum], dále uveden maximální úvěrový limit [částka], výše prvního čerpání úvěru [částka], výpůjční úroková sazba 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %. Celková splatná částka činila [částka] za předpokladu poskytnutí úvěru ve výši [částka] a roční nominální úrokové sazbě 146,949 %, tj. [částka]. Ve smlouvě byla rovněž upravena minimální výše splátky. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy, kterou k důkazu předložila, původní věřitel ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného číslo [č. účtu] poskytl úvěr v konečné výši [částka], když jednotlivé platby úvěru byly identifikovány variabilním symbolem [var. symbol]. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo prokázáno, že majitelem účtu číslo [č. účtu] byl sice žalovaný, avšak na uvedeném účtu nebyly nalezeny platby pod variabilním symbolem [var. symbol] za období [datum] do [datum], což korespondovalo i s obsahem výpisů z daného účtu. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 134/2024 – 34 vyzvána, aby prokázala, že žalovanému na účet číslo [č. účtu] byla poukázána částka [částka] z titulu uzavřené smlouvy a zároveň, aby uvedla a prokázala, jakou částku žalovaný dosud z titulu úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru uhradil. Na uvedenou výzvu žalobkyně nereagovala, na jednání soudu dne [datum] se nedostavila, aby ji soud mohl poučit v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve znění shodném jako ve zmíněném usnesení. Soud není oprávněn ani povinen sdělovat žalobkyni potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce na účet žalovaného poskytl pod variabilním symbolem [var. symbol] platby úvěru v souhrnné výši [částka], jak bylo tvrzeno v žalobě.

6. Jde-li o zhodnocení samotné smlouvy o úvěru, jež měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum], pak nelze přehlédnout výpůjční úrokovou sazbu, to je nominální fixní úrok z otevřeného zůstatku úvěru ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, 146,949 % ročně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. Zn. 33 Odo 234/2005). Sjednaná úroková sazba 146,949 % ročně mnohonásobně převyšuje míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, jak je obecně známo. Úrok v této výši sjednaný není úrokem sjednaným v souladu s dobrými mravy. Úrok je vlastně odměnou za poskytnuté finanční prostředky, kdy tato výše odměny je v hrubém nepoměru s údajně poskytnutou částkou a tedy nemravná. Navíc žalobkyně ani neprokázala, že jakoukoli částku její právní předchůdce žalovanému poskytl. Soud proto po právní stránce uzavřel, že smlouva o úvěru s takto sjednaným úrokem je smlouvou neplatnou, tedy jde o neplatné právní jednání v intencích § 580 o. z., kdy jde o neplatnost absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný, dle znění smlouvy, byl v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. S ohledem na tento závěr se soud nezabýval již tím, zda skutečně byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena výše popsaná smlouva, neboť i pokud by tomu tak bylo, což žalovaný sporoval, tato byla soudem shledána neplatnou.

7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání, soud by případné plnění, jež by právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému, posoudil v intencích § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z., jako plnění bez právního důvodu. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že žalovanému byla poskytnuta na jeho účet celková částka [částka]. Žalobkyně však toto své tvrzení neprokázala, na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne [datum] č. j. 5 C 134/2024 – 34 nereagovala, na soudní jednání se nedostavila, kde by jí soud poučil v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. ve stejném duchu jak učinil v daném usnesení. Ze zprávy [právnická osoba]., jakož i z výpisů z účtu žalovaného vyplynulo, že na uvedený účet nebyly žádné platby pod žalobkyní uvedeným variabilním symbolem poukázány. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

8. Soud k důkazu provedl listinu označenou jako Loan application information, standardní podmínky, standardní informace, platební informace, jakož i výzvu datovanou [datum] a k ní se vztahující podací lístek, ale s ohledem na shora prezentovaný právní názor z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, kterému však žádné náklady, jež by uplatňoval vůči žalobkyni v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníků poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky [částka]. Doplatek proto v daném případě činí [částka]. Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do třech dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací