Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 53 722,21 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 213,09 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 411,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen přeplatek na soudním poplatku z žaloby ve výši 61 Kč.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 53 722,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 213,09 Kč od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že původní věřitel, [Anonymizováno]., uzavřel s žalovaným dnem [datum] smlouvu o úvěru [Anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 121 963 Kč, který měl být včetně úroku ve výši 4,40 % ročně splacen v pravidelných 84 měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno] Úvěr byl žalovanému poskytnut [datum] převodem na jeho bankovní účet číslo [Anonymizováno]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, došlo proto [datum] k zesplatnění celého úvěru. Od [datum] se žalovaný prokazatelně ocitl v prodlení. Žalovaný žalobou uplatněnou částku neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou [datum].
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 50m o. s. ř. dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího seznamu, z těchto listin vzal za prokázané, že [Anonymizováno]. (dále jen banka), uzavřela jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována, a byla podložena informacemi o spotřebitelském úvěru, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, doplněním této žádosti a akceptací návrhu datovaného [datum] soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Banka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč bez prokazování účelu. Žalovaný se zavázal vedle této částky vrátit bance částku 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, částku 20 463 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr a zároveň fixní úrok ve výši 4,4 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila 141 904,33 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku hradit v 84 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 1 690 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Z výpisu z úvěru, ze zprávy [Anonymizováno] datované [datum], jakož i z výpisu z účtu číslo [Anonymizováno] bylo prokázáno, že na účet, výše uvedeného čísla, jehož majitelem byl žalovaný byla poukázána z titulu uzavřené úvěrové smlouvy [datum] částka 100 000 Kč. Z dopisu banky datovaného [datum], jež byl adresován žalovanému, bylo zjištěno, že žalovaný ke dni [datum] z titulu uzavřené úvěrové smlouvy dlužil částku 14 197,49 Kč po splatnosti, když banka tímto dopisem přistoupila k zesplatnění úvěru a požadovala úhradu celkové částky ve výši 54 556,95 Kč do [datum]. Uvedené oznámení o zesplatnění úvěru bylo dáno k poštovní přepravě [datum], jak doloženo poštovním podacím archem. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by žalobou uplatněnou částku, byť i jen zčásti uhradil.
5. Banka před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovaným zjišťovala jeho úvěruschopnost, jak podpořeno výpisem ze seznamu [Anonymizováno], a údaji vyplněnými žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V této žádosti byly uvedeny údaje týkající se čistého měsíčního příjmu žadatele - žalovaného, jakož i jeho výdaje na bydlení a domácnost. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi bankou, jako právní předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru v intencích § 2395 o. z. Touto smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, když tohoto svého závazku dostála, na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě dne [datum] poukázala částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnutého úvěru uhradit žalobkyni úrok ve výši 4,40 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 20 463 Kč, tedy celkem 141 904,33 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 690 Kč. Žalovaný však této své povinnosti nedostál, když ke dni [datum] dlužil bance 14 197,49 Kč. Banka proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný tak na jistině dluží 52 213,09 Kč a na úroku k datu [datum] částku 1 509,12 Kč. Úrok má oporu v ustanovení § 2395 o. z., když výše úroku byla sjednána přímo v úvěrové smlouvě, a to 4,40 % ročně. Tato výše úroku je výší přiměřenou. Součástí žalobou uplatněné částky byl též úrok z prodlení, který byl požadován z nesplacené jistiny, to je z částky 52 213,09 Kč, a který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.
6. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plný procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou datovanou [datum] a poštovním podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 089 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 3 220 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum] (dále jen AT), a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši 2 312,10 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 15 411,10 Kč. Soud pro úplnost dodává, že za tarifní hodnotu dle § 8 odst. 1 AT je v daném případě považována částka 52 213,09 Kč, nikoliv částka 53 722,21 Kč, neboť ta je tvořena součtem jistiny ve výši 52 213,09 Kč a úroku v kapitalizované výši 1 509,12 Kč. Dle § 8 odst. 1 druhá věta AT se při určení tarifní hodnoty nepřihlíží k příslušenství, které v daném případě nebylo požadováno jako samostatný nárok.
7. V daném případě činil soudní poplatek z žaloby, tedy z částky 52 213,09 Kč částku 2 089 Kč. Žalobkyně však zaplatila na soudním poplatku 2 150 Kč, soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno za užití § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. Dle § 6 odst. 1 téhož zákona základem procentního poplatku byla cena předmětu řízení vyjádřena peněžitou částkou, když cena příslušenství předmětu řízení, to je v daném případě požadovaného úroku ve výši 1 509,12 Kč, základ poplatku netvořila, neboť příslušenství nebylo samostatným předmětem řízení.
8. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.