Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

5 C 161/2026

Soud: Okresní soud v KlatovechDatum rozhodnutí: 23. 9. 2026Č. j.: 5 C 161/2026-55Samosoudkyně: JUDr. Bohumíra Netrvalová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení 37 695,46 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKT:2026:5.C.161.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (25) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 37 539,41 Kč, 156,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 454,33 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 82 Kč.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 37 539,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 454,33 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení, jakož částky 156,05 Kč z titulu smluvní pokuty. Uvedla, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] distančním způsobem na adrese www.[Anonymizováno].cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 45 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit, přičemž první splátka byla splatná 28. 5. 2025 a konec kreditního rámce měl nastat 2. 4. 2030. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. [hodnota] - [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z účtu žalobkyně, a to ve výši 7 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč [datum] a [datum] v částce 11 000 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, poplatků, a poté na úhradu jistiny. Žalovaná se prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru 28. 9. 2025, neboť žalobkyně smlouvu vypověděla e-mailem ze dne 27. 9. 2025. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a zároveň smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení, když tato smluvní pokuta za období od 21. 9. 2025 do 20. 12. 2025 činí 156,05 Kč. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum].

2. Soud usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 161/2026 - 43 vyzval žalobkyni, aby uvedla a prokázala, jakou celkovou částku žalovaná z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyni uhradila. Uvedená výzva zůstala bez reakce žalobkyně.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena do datové schránky dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

4. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] “ číslo [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované částku až do výše 45 400 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem ve výši 0,933 % denně, při splatnosti první splátky připadající na 28. 5. 2025 a poslední splátky připadající na datum 2. 4. 2030. Zároveň ve smlouvě byl obsažen poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalobkyně tvrdila, že žalované z titulu uvedené úvěrové smlouvy byla na její účet číslo [hodnota] - [č. účtu] poskytnuta částka v celkové výši 28 000 Kč, a to jednotlivými platbami ve výši 7 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč [datum], 5 000 Kč dne [datum] a ve výši 11 000 Kč dne [datum]. Ze zprávy [právnická osoba]., datované [datum] bylo prokázáno, že majitelkou uvedeného účtu byla žalovaná v období od 1. 4. 2025 do 31. 5. 2025. Z výpisu z uvedeného účtu vzal soud za prokázané, že na tento účet žalobkyní uvedené platby v souhrnné výši 28 000 Kč byly v období od 28. 4. 2025 do 20. 5. 2025 připsány.

5. Soud se zabýval právním posouzením smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že jde o absolutně neplatné právní jednání pro rozpor sjednaného příslušenství s dobrými mravy dle § 580 o. z. Je skutečností obecně známou, že běžné úrokové sazby bank z obdobných úvěrů se v daném období pohybovaly na úrovni cirka třináctinásobně nižší. Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Od poskytovatele se očekává splnění požadavku přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zjištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Úroky, které byly v uvedené úvěrové smlouvě sjednány, to je ve výši 0,93 % denně, to je 339,45 % ročně nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, kdy autonomie vůle subjektů nemůže být bezbřehá. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni prezentované například v rozhodnutí ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 25 Co 292/2018 či ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 25 Co 293/2018. Soud proto neshledal důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchýlit. Vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. je ujednání o úrocích a zároveň je zřejmé, že žalobkyně by za situace, kdyby žalovaná na její podmínky nepřistoupila, smlouvu s ní neuzavřela (smlouva byla uzavřena distančním způsobem, stěží lze tedy předpokládat, že by byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích, přičemž žalovaná, jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu), pak nelze uvažovat o oddělitelnosti ujednání o úrocích (§ 576 o. z.), nýbrž je nutno smlouvu hodnotit absolutně neplatnou jako celek (§ 580 o. z.).

6. S ohledem na shora prezentovaný závěr o absolutní neplatnosti právního jednání, soud posuzoval, zda se v daném případě nejedná o nárok z bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2993 o. z. Žalobkyně ostatně sama v závěru svého návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu o případném bezdůvodném obohacení hovořila a navrhovala k důkazu výpis z účtu žalované, který soud provedl a zhodnotil - viz shora. Žalovaná na svůj účet od žalobkyně obdržela částku v souhrnné výši 28 000 Kč. Z žalobních tvrzení však bylo zřejmé, že žalovaná z titulu uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni již určitou částku uhradila. Soud proto žalobkyni vyzval, aby uvedla a prokázala, jakou částku žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy uhradila. Na uvedené usnesení žalobkyně nereagovala, na soudní jednání se nedostavila, aby ji soud v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. mohl poučit ve stejném duchu, jak učinil v usnesení ze dne [datum] č. j. 5 C 161/2026 - 43. Soud nemá povinnost dané poučení dávat jinak a jen za tímto účelem odročovat jednání. S ohledem na uvedené soud tak neměl postaveno najisto, jakou částku žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyni uhradila, proto žalobu v plném rozsahu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

7. Soud sice k důkazu provedl předpis denních splátek, informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace o zprostředkovateli, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikovatelné příjmy, přehled bankovních a karetních transakcí, e-mail datovaný 27. 9. 2025, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění, s ohledem na shora vyslovené právní závěry.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

9. Výrok pod bodem III. daného rozsudku je odůvodněn § 10 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb., kdy na soudním poplatku bylo zaplaceno více, než činila poplatková povinnost. V daném případě poplatková povinnost činila částku 1 426 Kč v souladu s položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, žalobkyně na soudním poplatku zaplatila více, tedy 1 508 Kč, proto bylo rozhodnuto o vrácení částky 82 Kč žalobkyni. Soud pro úplnost dodává, že podle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. základem poplatku byla částka 28 510,38 Kč, nikoliv ještě částka 9 085,08 Kč představující úrok jako příslušenství pohledávky.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací