Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 11 388,29 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 61 388,29 Kč od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 388,29 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 284,95 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 61 388,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedla, že předmětná pohledávka na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek stran původního věřitele [právnická osoba]., a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum], na základě které poskytl téhož dne žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěr měl být splacen ve 48 pravidelných měsíčních splátkách, když splatnost poslední splátky připadla na [datum]. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením úvěru, proto došlo dne [datum] k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících z uvedené smlouvy. Kapitalizovaná výše smluvního úroku činí 11 388,29 Kč. Ze strany žalované nebyla učiněna žádná dílčí platba, žalovaná tak dluží celkem 61 388,29 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum].
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzala [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, prohlášení o postoupení pohledávek, jakož i seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností [právnická osoba]., a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou.
4. Z předložené smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, při celkové částce k zaplacení ve výši 181 200 Kč, při době trvání úvěru 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky měla představovat částku 3 775 Kč, když splátky měly být hrazeny vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 87,51 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, RPSN činila 132,72 %. Právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámil žalované schválení úvěru č. [hodnota] ve znění návrhu smlouvy o úvěru. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i přehled jednotlivých splátek, když splatnost první splátky připadla na [datum] a poslední 48 splátky na [datum]. Úvěr měl být poskytnut žalované na její bankovní účet číslo [č. účtu] (podpořeno obsahem smlouvy). Ze zprávy [právnická osoba]. bylo prokázáno, že žalovaná je majitelem účtu číslo [č. účtu], když v červnu 2024 na uvedený účet byla poukázána částka 50 000 Kč, tato částka byla [datum] připsána na uvedený účet stran [právnická osoba], jak prokázáno výpisem z uvedeného účtu.
5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru předložená žalobkyní je neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele, tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z., jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě ve výši 87,51 % ročně mnohonásobně převyšuje úrokové sazby obvyklé. Jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 87,51 % ročně a byl sjednán jako pevný po dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.
6. Vzhledem k výše uvedenému právnímu názoru soud plnění, které bylo poskytnuto stran právního předchůdce žalobkyně žalované ve výši 50 000 Kč, hodnotil jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2991 a následující o. z. Žalovaná se o tuto částku na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je proto povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalované v dopise ze dne [datum], který byl dán téhož dne k poštovní přepravě, jak podloženo podacím lístkem. Ve světle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalované dne [datum]. Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do třech dnů, to znamená do [datum], pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve smyslu § 1968, § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení k tomuto dni činila částku 11,50 % ročně dle §2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., nikoliv požadovaných 12,75 % ročně. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch v 77 % předmětu sporu, neúspěch ve 23 % předmětu sporu, má proto právo na 54 % svých účelně vynaložených nákladů, když dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak podloženo předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 456 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), když tarifní hodnotou byla částka 50 000 Kč, nikoliv též 11 388,29 Kč představující kapitalizovaný úrok, a to za užití § 8 odst. 1 druhá věta AT. Žalobkyni pak přísluší odměna za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále tři režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 2 236,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 15 342,50 Kč, když 54 % představuje částku 8 284,95 Kč. V této souvislosti soud poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum], podle něhož je-li předmětem řízení vedle pohledávky též příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, to je nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel z kapitalizovaného úroku, jakož i kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku.
8. Soud sice k důkazu provedl hodnocení klienta, výpis z nebankovního registru, občanský průkaz klienta, rámcovou smlouvu o finančních službách, přihlášku klienta, výpis z registru SOLUS, ale s ohledem na shora vyslovený právní názor z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných zjištění.
9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 456 Kč, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky 2 500 Kč, doplatek proto činí 44 Kč. Soud uložil žalované tento zaplatit do třech dnů od právní daného rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalované jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Soud pro úplnost dodává, že základem poplatku byla částka 50 000 Kč, nikoliv 61 388,29 Kč, neboť v této částce bylo zahrnuto též příslušenství, tedy kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze odkázat na § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.