Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], [částka], [částka], [částka] se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Konstatovala, že její právní předchůdce [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [Anonymizováno] na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek vždy k 21. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka činila [částka]. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal platit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši [částka], tedy celkem měl uhradit [částka]. Žalovaný o půjčku zažádal on-line na internetových stránkách [Anonymizováno] Na základě této smlouvy mu byla poskytnuta jistina ve výši [částka] na účet, z něhož dříve byla odeslána verifikační platba. Dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba], druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené smlouvy. Na základě dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit formou 36 pravidelných měsíčních splátek, vždy k 21. dni příslušného měsíce. Celková měsíční částka činila [částka]. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši [částka], tedy celkem [částka], a to nejpozději ke dni [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané měsíční splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena rámcová smlouva a postoupení pohledávek ve znění dodatků, kdy pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila [částka] a byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši [částka], nesplaceným úrokem ve výši [částka], smluvní pokutou ve výši [částka] a neuhrazenou paušální náhradou nákladů za upomínku ve výši [částka]. Kapitalizovaný úrok ve výši [částka] je tvořen nesplaceným úrokem ve výši [částka] a neuhrazenou paušální náhradou nákladů upomínání ve výši [částka]. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] byl kapitalizován za období [datum] do [datum] z částky [částka]. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. [adresa] Kč tvoří smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za období [datum] do [datum].
2. Žalobkyně k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 256/2024–39 doplnila svá tvrzení. Uvedla, že nedisponuje platební historií, má k dispozici pouze informace o celkové úhradě ve výši [částka]. Původní věřitel první dva upomínací dopisy zaslal dlužníku prostřednictvím [právnická osoba] obyčejným psaním, proto byl podací arch žalobkyni postoupen pouze ke třetí upomínce – výzvě k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum].
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena do datové schránky dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, potvrzení o provedené transakci, jakož i prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že původní věřitel – [právnická osoba], uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V daném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], který byl dán dne [datum] k poštovní přepravě. Uvedené bylo podloženo podací archem a obsahem oznámení.
5. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru datované [datum] číslo [hodnota] bylo prokázáno, že v ní jako věřitel vystupoval právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný jako klient. Uvedenou smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout jistinu úvěru žalovanému ve výši [částka], žalovaný se zavázal tuto částku hradit v pravidelných 36měsíčních splátkách po [částka], při sjednané úrokové sazbě 61,30 %, při výši RPSN 81,80 %. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota], tedy totožného čísla jako shora uvedená úvěrová smlouva, bylo zjištěno, že tato byla datována [datum], vystupují v ní jako věřitel a klient stejné strany jako v první úvěrové smlouvě. Částka jistiny úvěru činila [částka], úroková sazba činila 56,27 %, celková výše spotřebitelského úvěru pak částku [částka], jež měla být uhrazena v 36měsíčních splátkách po [částka], když rozpis jednotlivých 36 splátek s datem splatnosti, částkou jistiny a úroku byl součástí uvedené úvěrové smlouvy. Žalovaný tak na úrocích z poskytnuté částky měl zaplatit [částka], tedy částku představující 106,82 % poskytnuté jistiny. Z předloženého výpisu z účtu bylo prokázáno, že dne [datum] byla poukázána částka [částka] a dne , datum[částka] částka, na účet shodného čísla, to je čísla [č. účtu], z něhož byla poukázána na účet právního předchůdce žalobkyně částka ve výši [částka]. Žalovaný ostatně nesporoval, že uvedené částky [částka] a [částka] na účet obdržel. Žalobkyně potvrdila, že žalovaný z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy uhradil [částka], když platební historií k těmto platbám nedisponuje.
6. Soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou dne [datum] ve znění dodatku datovaného [datum] za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 56,27 %. Ze smlouvy o úvěru, v rozpisu jednotlivých plateb, je zřejmé, že žalovaný na úrocích měl zaplatit [částka], což je částka představující 106,82 % poskytnuté jistiny. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, smlouvu s takovýmto úrokem pak jako smlouvu absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z obecně známých průměrných úrokových sazeb a měl na zřeteli též rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. 25 Co 127/2018 - 76 či ze dne [datum] č. j. 25 Co 86/2019 - 17.
7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu. V tomto směru vycházel z výpisu z účtu, když z těchto listin vzal za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka [částka] a [částka], na níž, dle tvrzení žalobkyně bylo uhrazeno [částka]. Tedy žalovaný již poskytnutou částku plně uhradil. Za tohoto stavu věci soud žalobu v plném rozsahu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Součástí žalobou uplatněné částky byl též poplatek za upomínku ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka], když tyto vycházely přímo z obsahu úvěrové smlouvy, kdy žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci, by vznikl na tyto nárok v případě prodlení žalovaného. Ujednání o smluvních pokutách jsou však i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, to je dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen. Tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Dohoda o smluvní pokutě proto nebyla soudem shledána platná, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Soud rovněž zamítl žalobu co do kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení s argumentací výše uvedenou o neplatnosti úvěrové smlouvy.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, kterému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
9. Soud pro úplnost uvádí, že sice k důkazu provedl jednotlivé výzvy datované [datum], [datum], [datum], k nim se vztahující podací lístek a detail informace, jakož i upomínky ze dne 22. 4. a [datum], ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníků poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky [částka]. Doplatek tak činí [částka]. Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné.