5 C 276/2023

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu [adresa] dne [datum], se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky 85 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. [hodnota] v přízemí rodinného domu v [adresa]. Vedle sjednaného nájemného ve výši 9 000 Kč byla žalovaná povinna hradit rovněž zálohy za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytové jednotky ve výši stanovené v nájemní smlouvě. Dle každoročních vyúčtování služeb se žalovaná opakovaně dostala do prodlení se splacením nedoplatků za vyúčtování. Celkové vyúčtování elektrické energie za období [datum] – [datum] skončilo nedoplatkem ve výši 42 473 Kč, po odečtení kauce ve výši 9 000 Kč pak nedoplatkem ve výši 33 473 Kč. Za období [datum] – [datum] doplatek činil 12 126 Kč, po odečtení kauce 3 126 Kč, za období [datum] do [datum] činil doplatek 9 779 Kč, za období [datum] do [datum] částku 18 489 Kč a za období [datum] do [datum] částku 2 080 Kč. Celkové vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] – [datum] skončilo nedoplatkem ve výši 15 051 Kč. Od [datum] do [datum] doplatek činil 5 604 Kč, od [datum] do [datum] částku 2 023 Kč, od [datum] do [datum] částku 1 997 Kč, od [datum] do [datum] částku 1 088 Kč, od [datum] do [datum] částku 1 480 Kč, od [datum] do [datum] částku 1 316 Kč a za období [datum] do [datum] doplatek činil 1 543 Kč. Dlužná částka za nezaplacený nájem od března [Anonymizováno] do srpna [Anonymizováno] činila v souhrnu 19 000 Kč, když za březen [Anonymizováno] nedoplatek činil 500 Kč, za duben [Anonymizováno] rovněž 500 Kč, za květen [Anonymizováno] rovněž 500 Kč, za červen [Anonymizováno] - 5 500 Kč, za červenec [Anonymizováno] – 6 500 Kč a za srpen [Anonymizováno] částku 5 500 Kč. Dle článku 5.1 nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly penalizaci pro případ prodlení s úhradou nájemného ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní pokuta ke dni podání žaloby přesahuje 36 000 Kč, předmětem žaloby však byla smluvní pokuta toliko ve výši 18 000 Kč. S ohledem na výše uvedené podstatné porušení nájemní smlouvy žalovanou byl žalobce nucen [datum] vypovědět nájemní smlouvu. K tomuto dni tak zanikl nájemní vztah, tímto dnem rovněž vyzval žalobce žalovanou k úhradě všech nedoplatků za vyúčtování a nájemného. Předžalobní výzva byla datována [datum].

2. Okresní soud [adresa] usnesením č. j. EPR [č. účtu] - 5 ze dne [datum] vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.

3. Okresní soud v Klatovech vydal ve věci elektronický platební rozkaz dne [datum], proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor s následným vyjádřením. Namítala, že vyúčtování za elektrickou energii za období [datum] do [datum] je z části promlčené, minimálně v částce 12 126 Kč, to je od [datum] do [datum]. Pokud se žalobce domáhá vyúčtování elektrické energie za užití stimulace faktury od [Anonymizováno], pak tento dokument není validní, jde o falzifikát. Poukázala na to, že v nemovitosti žalobce se nachází dvě bytové jednotky, které žalobce pronajímal, když ve zbývající části domu žil sám žalobce a v domě se nacházel jen jeden elektroměr. K vyúčtování vodného a stočného uvedla, že nárok žalobce za období od [datum] do [datum] ve výši 5 604 Kč je promlčen, stejně tak jako nárok za období od [datum] do [datum] ve výši 2 023 Kč. V předmětné nemovitosti byl osazen pouze jeden vodoměr, vyúčtování za vodné a stočné žalovaná neobdržela. K dlužnému nájemnému uvedla, že žalobce jí neumožnil řádné a nerušené užívání nájmu, proto má na nárok na slevu z nájemného. Namítala přerušení dodávky tepla a vody, opakované vytopení bytové jednotky, přítomnost hlodavců v bytové jednotce a přerušení dodávky elektrické energie. Ke smluvní pokutě se vyjádřila tak, že ve smyslu § 2239 o. z. se k takovémuto ujednání obsaženému ve smlouvě ze dne [datum] nepřihlíží.

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce připustil námitku žalované týkající se promlčení části nedoplatku na vodném a stočném v celkové výši 7 627 Kč, námitku týkající se uplatněné smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč, proto vzal žalobu v tomto rozsahu zpět.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu z části zpět dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 276/2023 - 57, jež nabylo právní moci [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal z částky 18 000 Kč a 7 627 Kč též úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, avšak v tomto rozsahu nevzal žalobu zpět, soud žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, aby bylo rozhodnuto o celém předmětu sporu.

6. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

7. Účastníci řízení na jednání konaném [datum] učinili nesporným, že uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu ve znění obsaženém na č. l. 22–23 p. v. spisu. Soud z obsahu této nájemní smlouvy vycházel, byť tvrzení žalované, že nájemní smlouvu obsaženou v přílohové obálce na č. l. 328 spisu asi v tomto znění nepodepsala, se soudu jevilo bezpředmětné, když znění obou smluv je identické. Žalovaný k důkazu předložil dva dodatky nájemní smlouvy datované [datum] a [datum], k prvnímu z nich žalovaná uvedla, že jej vidí poprvé, že jej nepodepsala a k dodatku ze dne [datum] uvedla, že jej nepodepsala. V této souvislosti soud uvádí, že pro danou věc nebylo podstatné, zda oba dodatky byly podepsány, když neměnily výši nájemného sjednaného v nájemní smlouvě ze dne [datum]. Změna v obou dodatcích se týkala výše záloh na služby spojené s užíváním bytu, která však z pohledu nároku žalobce na nedoplatky za vodné a stočné byla irelevantní. Z obsahu nájemní smlouvy datované [datum] bylo prokázáno, že v ní žalobce vystupuje jako pronajímatel, žalovaná jako nájemce, předmětem nájmu byla bytová jednotka v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], k. ú. [adresa]. Žalobce se zavázal předmět nájmu předat ke dni [datum], včetně stavu elektroměru a vodoměru. Smluvní strany sjednaly výši nájemného 9 000 Kč měsíčně a zálohy na energie - dodávku tepla 1 800 Kč, elektrického proudu 1 500 Kč, vody a stočného 300 Kč, internetu 200 Kč, tedy zálohy činily měsíčně 3 800 Kč. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu měly být hrazeny vždy do 12 dne měsíce na následující měsíc. V den podepsání nájemní smlouvy [datum] se žalovaná zavázala pronajímateli složit vratnou kauci 9 000 Kč, jakož i nájemné a zálohy za měsíc ve výši 12 800 Kč. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně dne [datum] uzavřena nájemní smlouva v intencích § 2201, § 2235 odst. 1 o. z., jejím předmětem byl byt, jak jej vymezuje ustanovení § 2236 odst. 1 o. z. Smlouva měla písemnou formu v souladu s § 2237 o. z. Nájemné bylo ujednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně, tedy pevnou částkou v souladu s § 2246 odst. 1 o. z. a bylo povinností žalované jako nájemce za užívání bytu nájemné platit žalobci, a to předem za každý měsíc, jak ostatně bylo ujednáno v nájemní smlouvě a v souladu s § 2251 odst. 1 o. z. Společně s nájemným měla žalovaná povinnost platit též zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

9. Žalobce tvrdil, že žalovaná dluží na nájemném za březen [Anonymizováno] - 500 Kč, za duben [Anonymizováno] – 500 Kč, za květen [Anonymizováno] – 500 Kč, za červen [Anonymizováno] – 5 500 Kč, za červen [Anonymizováno] – 6 500 Kč a za srpen [Anonymizováno] – 5 500 Kč, tedy celkem dluh na nájemném činil 19 000 Kč. Žalovaná však svojí účastnickou výpovědí podpořenou potvrzením o odeslaných platbách (listinný důkaz na č. l. 211 spisu) prokázala, že na účet žalobce číslo [č. účtu], to je na účet, jehož číslo bylo uvedeno pro platby nájemného a záloh na služby v nájemní smlouvě (viz článek V bod 1 nájemní smlouvy), zaslala dne [datum] platbu ve výši 12 800 Kč s poznámkou pro příjemce - nájemné [Anonymizováno], netekla teplá voda pět dní, dne [datum] ve výši 13 300 Kč s poznámkou pro příjemce nájem [Anonymizováno], dne [datum] platbu ve výši 13 300 Kč s poznámkou pro příjemce nájem [Anonymizováno] dne [datum] platbu ve výši 3 000 Kč s poznámkou pro příjemce od [datum] stále neteče teplá voda, porušení nájemní smlouvy, [Anonymizováno] a dne [datum] platbu ve výši 4 000 Kč s poznámkou pro příjemce od [Anonymizováno] neteče teplá voda, od [Anonymizováno] nejde elektřina, porušení nájemní smlouvy [Anonymizováno]. Z poznámek pro příjemce - žalobce je tak zřejmé, na co konkrétně žalovaná plnila, tedy 9 000 Kč na nájemném za březen [Anonymizováno], 9 000 Kč na nájemném za duben [Anonymizováno], 9 000 Kč na nájemném za květen [Anonymizováno], 3 000 Kč na nájemném za červenec [Anonymizováno] a 4 000 Kč na nájemném za srpen [Anonymizováno]. Lze uzavřít, že na nájemném za červen [Anonymizováno] neuhradila ničeho. V této souvislosti je třeba uvést, že žalovaná z titulu uzavřené nájemní smlouvy měla povinnost platit nejen nájemné, ale též zálohy na služby spojené s užíváním bytu a pokud s realizovanou platbou uvedla na co plní, pak žalobce měl povinnost takto přijatou platbu zaúčtovat v souladu s pokynem dlužníka. Žalovaná totiž určila při plnění, na jaký dluh plní (§ 1933 odst. 1 o. z.). Soud proto uzavřel, že žalovaná žalobci plně uhradila nájemné za březen, duben i květen [Anonymizováno], za červen [Anonymizováno] neuhradila ničeho, za červenec [Anonymizováno] uhradila 3 000 Kč, dluží proto 6 000 Kč na nájemném, a za srpen [Anonymizováno] uhradila 4 000 Kč, dluží proto 5 000 Kč na nájemném. Bylo možné uzavřít, že žalovaná za období od března [Anonymizováno] do srpna [Anonymizováno] dluží celkem na nájemném 20 000 Kč (žalováno z titulu nájemného bylo 19 000 Kč). Vzhledem k uvedenému a prokázanému žaloba byla shledána nedůvodnou, co do dlužného nájemného za březen [Anonymizováno] ve výši 500 Kč, za duben [Anonymizováno] ve výši 500 Kč a za květen [Anonymizováno] ve výši 500 Kč, proto v tomto rozsahu, tj. co do částky 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení byla zamítnuta (vyjádřeno ve výroku III. tohoto rozsudku).

10. Žalovaná zprvu tvrdila, že uplatnila za žalobcem požadované období březen [Anonymizováno] až srpen [Anonymizováno] slevu z nájemného ve výši 100 % (viz podání na č. l. 59 spisu), a to z důvodu nemožnosti řádného a nerušeného užívání předmětu nájmu. Namítala přerušení dodávky tepla a vody, opakované vytopení bytové jednotky, přítomnost hlodavců v bytové jednotce, přerušení dodávky elektrické energie. Na jednání soudu upřesnila, že slevu z nájmu uplatnila za červen, červenec a srpen [Anonymizováno], když za červen [Anonymizováno] poukázala na účet žalobce [datum] – 3 000 Kč na nájemném, neboť od [datum] do [datum] netekla v bytě teplá voda. Nájemné za červenec [Anonymizováno] nebylo uhrazeno vůbec a za srpen [Anonymizováno], kdy netekla teplá voda a zároveň od [datum] byla přerušena dodávka elektrické energie poukázala žalovaná na účet žalobce dne [datum] ponížené nájemné ve výši 4 300 Kč. Na podporu svých tvrzení předložila potvrzení o odeslaných platbách, o němž bylo pojednáno již shora. Soud uzavřel, vzhledem k poníženým platbám na nájemné, že žalovaná se domáhala slevy z nájmu za červen [Anonymizováno] ve výši 100 %, neboť za červen [Anonymizováno] na nájemném žádnou platbu žalobci neposkytla, když platba z [datum] ve výši 3 000 Kč je nájemným za červenec [Anonymizováno], jak prokázáno ze zprávy pro příjemce uvedené v potvrzení o odeslaných platbách. Platbou z [datum] žalovaná uhradila část nájemného za srpen [Anonymizováno] ve výši 4 000 Kč. Tedy lze uzavřít, že za červen [Anonymizováno] (nikoliv za červenec [Anonymizováno]) žalovaná na nájemném neuhradila ničeho. S ohledem na takto prokázané platby na nájemném za červen [Anonymizováno] - 0 Kč, za červenec [Anonymizováno] - 6 000 Kč, za srpen [Anonymizováno] - 4 000 Kč a s ohledem na obsah zpráv pro příjemce obsažený v potvrzení o odeslaných platbách, bylo možné uzavřít, že žalovaná se domáhala slevy z nájmu ve výši rozdílu částky 9 000 Kč a skutečně realizované platby, a to v důsledku toho, že v bytě netekla teplá voda a nešla elektrická energie. Takto ostatně sama vady vytkla u žalobce ve zprávách pro příjemce. Ani v jedné z těchto zpráv není zmínka o dalších žalovanou prezentovaných vadách – vytopení bytu, přítomnost hlodavců v bytě, přerušení dodávky tepla. Ostatně ani z komunikace žalované adresované žalobci vytknutí těchto vad neplyne.

11. Podle § 2208 odst. 1 o. z., oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

12. Soud se ve světle výše citovaného zákonného ustanovení zabýval tím, zda v červnu, červenci a srpnu [Anonymizováno] v bytě, jež byl předmětem nájemní smlouvy, se vyskytovaly vady, zda tyto vady byly u žalobce vytknuty, když žalovanou coby nájemce tíží povinnost vadu řádně a včas pronajímateli - žalobci oznámit dle § 2214 o. z. Oznámení by mělo být určité, co do konkretizace vady, a musí se dostat do dispoziční sféry pronajímatele (§ 570 a následující o. z.). Ze zprávy pro příjemce obsažené ve výše prezentovaném potvrzení o odeslaných platbách je zřejmé, že žalovaná [datum] oznámila žalobci, že od [datum] neteče teplá voda, shodně učinila [datum], kde navíc uvedla, že od [datum] nejde elektřina. Z SMS komunikace účastníků bylo prokázáno, že žalovaná [datum] sdělila žalobci, že od [Anonymizováno] neteče teplá voda, zapnuta byla od [Anonymizováno]., když [datum] opět neteče. SMS zprávou z [datum] znovu opakovala, že neteče od [Anonymizováno] teplá voda, a proto zašle adekvátní část nájemného. SMS zprávou z [datum] sdělila, že ji žalobce nutí ke snížení nájemného, zprávou ze [datum] sdělila, že stále neteče teplá voda od [datum]. E-mailem z [datum] žalovaná požádala žalobce o zapojení elektřiny a vody, když dodávka vody a elektrické energie byla přerušena [datum] a teplá voda neteče od května [Anonymizováno]. Z výše uvedených listinných důkazů soud uzavřel, že žalovaná oznámila, tedy vytkla vady žalobci, a to konkrétně ty, že neteče v bytě od května do srpna [Anonymizováno] teplá voda, vyjma období [Anonymizováno]. až [datum], a od [datum] nejde v bytě elektrická energie. Neprovedenou platbou na nájemném za červen [Anonymizováno] dala zřetelně žalovaná najevo uplatnění slevy z nájemného ve výši 100 %, platbou nájemného za červenec [Anonymizováno] ve výši 3 000 Kč, rovněž zřetelně dala najevo uplatnění slevy z nájemného ve výši 66 % a platbou nájemného za srpen [Anonymizováno] ve výši 4 000 Kč slevu z nájemného ve výši 56 %, když navíc o tom, že bude platit nájemné v nižší výši informovala žalobce SMS zprávou ze dne [Anonymizováno] a opakovaně [datum]. Z opakovaných SMS zpráv, jimiž žalovaná vytkla žalobci, že v bytě neteče teplá voda, a to již od května [Anonymizováno] je zřejmé, že žalobce nezjednal nápravu (vyjma období [Anonymizováno]. až [datum], nepřistoupil k odstranění vady sám, vzniklo proto nájemci - žalované právo na slevu z nájemného po dobu trvání vady. Tvrzení žalované o tom, že v bytě netekla teplá voda, byla podpořena též svědeckou výpovědí [jméno FO] a svědeckou výpovědí [jméno FO]. Svědkyně [jméno FO], kamarádka žalované a bývalá nájemkyně sousedního bytu u žalobce, vypověděla, že byly již v době, kdy sama byt v domě žalobce užívala na základě nájemní smlouvy od dubna [Anonymizováno] do června [Anonymizováno] problémy s teplou vodou. Poté jezdila na návštěvy k žalované zhruba třikrát do měsíce a sama zaznamenala, že od února [Anonymizováno] do doby, kdy žalovaná byt opustila, v bytě netekla teplá voda a nešla elektřina. Blíže nedokázala tyto vady časově zařadit. Svědek [Anonymizováno], přítel žalované a zároveň uživatel předmětného bytu, potvrdil, že v bytě netekla teplá voda a mnohdy nešla elektřina. Uvedl, že v červenci [Anonymizováno] nešla voda v bytě vůbec, v srpnu nešla elektřina celý měsíc. Svědecká výpověď [jméno FO] však nekoresponduje s SMS zprávou žalované ze [datum], v níž uvedla, že neteče teplá voda od [datum], když byla zapnuta od [Anonymizováno] do [datum]. Rovněž svědecká výpověď [jméno FO] nekoresponduje s vytknutím vady žalovanou v SMS ze dne [datum], v níž uvedla, že elektřina nejde od [Anonymizováno] Jde-li o elektřinu, tak prokazatelně tato nešla v předmětném bytě od [datum], když byla dodávka elektřiny do domu čp. [Anonymizováno], [adresa] přerušena, jak prokázáno zprávou [právnická osoba]., ze dne [datum]. Žalovaná evidentně v SMS z [datum] chybně uvedla datum [Anonymizováno] namísto správného [datum], který byl prokázán zprávou [právnická osoba]., a podpořen vyjádřením žalobce, navíc správně žalovaná uvedla tento datum v poznámce pro příjemce u platby realizované [datum]. Zhodnocením shora popsaných důkazů v intencích § 132 o. s. ř. soud uzavřel, že v červnu [Anonymizováno] v předmětném bytě netekla teplá voda, v červenci [Anonymizováno] netekla v bytě teplá voda od [datum] do [datum] a v srpnu [Anonymizováno] netekla v bytě teplá voda a nešla elektrická energie od [datum] do [datum], když odpojením elektrické energie do objektu nemohl být funkční kotel, jež ohříval teplou vodu pro byt. Žalovaná tyto vady, tedy absenci teplé vody a elektrické energie u žalobce vytkla, zároveň uplatnila slevu z nájmu, a to za červen [Anonymizováno] ve výši 100 %, za červenec [Anonymizováno] ve výši 66 % a za srpen [Anonymizováno] ve výši 56 %.

13. Soud uzavřel, že žalovaná splnila svoji notifikační povinnost, vytkla vady u žalobce bez zbytečného odkladu po jejich výskytu, uplatnila u něj slevu z nájemného, žalobce vady neodstranil, vzniklo proto žalované právo na slevu z nájmu dle § 2265 odst. 2 o. z. Žalovaná uplatnila právo na slevu tím, že oznámila žalobci, že pro vytčené vady předmětu nájmu nebude až do jejich odstranění hradit nájemné v plné výši, což zrealizovala sníženými platbami za červenec a srpen [Anonymizováno] a absencí platby nájemného za červen [Anonymizováno] (v této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2295/99). Žalovaná tak vytkla u žalobce absenci teplé vody a elektrické energie. Žalovaná sice ve svém vyjádření k žalobě uvedla další vady, které jí neumožňovaly řádné a nerušené užívání předmětu nájmu, ale tyto u žalobce řádně a včas nevytkla. Konkrétně namítala vytopení bytu datované [datum], přítomnost hlodavců v bytě [datum], přerušení dodávky elektrické energie v červnu [Anonymizováno], nedodání teplé a studené vody v dubnu [Anonymizováno] a v únoru [Anonymizováno] a opětovně přerušení dodávky elektrické energie od [Anonymizováno]. do [datum] v důsledku, nichž se domáhala slevy z nájemného u soudu. Soud se těmito vadami nezabýval jednak proto, že nebyly včas a řádně u žalobce vytknuty, a rovněž z toho důvodu, že pokud by i byly vytčeny a u předmětu nájmu se vyskytly, pak nemohly mít vliv na výši nájemného za období červen, červenec a srpen [Anonymizováno] (tedy za období, za které se žalovaná domáhala slevy z nájmu), neboť lze požadovat slevu z nájemného za měsíce, v nichž se vada vyskytla. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuplatnila slevu z nájemného za březen, duben a květen [Anonymizováno], stejně tak za září [Anonymizováno], soud se nezabýval tím, zda v březnu, dubnu a v květnu [Anonymizováno] v bytě byly takové vady, jež by neumožňovaly řádné a nerušené užívání předmětu nájmu a vedly k nároku na slevu z nájmu. Soud o tomto právním názoru na věc účastníky řízení spravil na jednání konaném [datum], aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Z těchto důvodů soud zamítl důkazní návrhy žalované SMS komunikací účastníků ze dne [datum], [datum], fotodokumentací k vytopení bytu z [datum], fotodokumentací k přítomnosti hlodavců ze dne [datum], dokladem o vkladu hotovosti datovaným [datum] pro nadbytečnost. Soud rovněž zamítl důkazní návrh žalované ručně psaným přehledem závad, neboť se nejedná o důkaz, který by mohl podpořit tvrzení žalované o existenci případných vad předmětu nájmu. Jde o soupis závad, který měl být obsažen v případných tvrzeních žalované.

14. Soud při určení výše slevy z nájemného měl na zřeteli přiměřenost slevy, která musí vycházet ze zásady ekvivalence plnění s přihlédnutím ke skutkovým okolnostem. Bylo třeba proto posoudit, do jaké míry vytknutá vada užívání zhoršila. V této souvislosti soud vycházel z účastnické výpovědi žalované a jejího přítele svědka [jméno FO], kteří každodenně byt užívali, sdíleli společnou domácnost, byt užívali k uspokojení svých bytových potřeb. Za situace, že v bytě prokazatelně netekla v červnu [Anonymizováno] teplá voda po celý měsíc, v červenci [Anonymizováno] od [Anonymizováno]. a v srpnu [Anonymizováno] od [Anonymizováno] a navíc nešla elektrická energie od [Anonymizováno] do [datum] (v této souvislosti soud uvádí, že účastníci řízení učinili nesporný, že v srpnu [Anonymizováno] nájemní vztah stále trval), žalovaná byla znatelně omezena v řádném užívání bytu. Žalovaná tak nemohla při absenci teplé vody plně, pohodlně realizovat každodenní hygienické návyky, stejně tak i její přítel svědek [Anonymizováno], omezení se týkalo i dětí obou jmenovaných, kteří z tohoto důvodu nevyhledávaly zázemí předmětného bytu, jak shodně vypověděla žalovaná ve své účastnické výpovědi a svědek [Anonymizováno]. Nemožnost žalované i členů její domácnosti se po náročném pracovním dnu, jakož i u ženy v době menstruace osprchovat, je znatelným zásahem do bezvadného užívání bytu. Hygienické potřeby mohly být saturovány omezeně s jistým diskomfortem (nutnost ohřívat vodu, případně realizovat tyto potřeby mimo daný byt). Nepříznivá situace byla o to horší v srpnu [Anonymizováno], kdy v období od [datum] do konce srpna [Anonymizováno] byla navíc v bytě přerušena dodávka elektrické energie. Od [datum] prakticky žalovaná i členové její domácnosti nejenže nemohli bezproblémově uspokojovat své základní hygienické návyky, případně je uspokojovat s určitou dávkou diskomfortu, nemohli užívat ani elektrické spotřebiče jako pračku, sušičku, ledničku, zubní kartáček atd., nemohli v bytě svítit. Vybavení bytu a jednotlivá omezení vzal soud přitom za prokázané z účastnické výpovědi žalované a svědecké výpovědi [jméno FO]. Omezení v užívání bytu od [Anonymizováno] do [datum] bylo tak znatelné, že soud za uvedené období přiznal žalované slevu ve výši jí požadovaných 56 %, kdy žalovaná po toto období byla citelně vyřazena z řádného užívání bytu. Za situace, že nájemné činilo 9 000 Kč měsíčně, sleva za období od [Anonymizováno] do [datum] představovala 56 % nájemného, matematickým postupem (nájemné za polovinu měsíce činilo 4 500 Kč a z této částky 56 % činí 2 520 Kč) soud dospěl k nájemnému za srpen [Anonymizováno] po slevě v částce 6 480 Kč (4 500 + 1 980). Žalovaná, pokud zaplatila na nájemném za srpen [částka], zbývá jí doplatit 2 480 Kč. Žalováno bylo 5 500 Kč, proto v rozsahu 3 020 Kč byla žaloba zamítnut (zahrnuto do výroku III. rozsudku). V červnu [Anonymizováno] netekla v bytě teplá voda po celý měsíc, což soud zhodnotil jako omezení v řádném užívání bytu v rozsahu 15 %, čímž slevu z nájemného vyčíslil na 1 350 Kč, nájemné po slevě proto představuje 7 650 Kč. Pokud žalovaná zaplatila na nájemném v červnu [Anonymizováno] částku 3 000 Kč platbou ze dne [datum], zbývá jí doplatit 4 650 Kč na nájemném. Žalováno bylo 5 500 Kč, proto v rozsahu 850 Kč byla žaloba zamítnuta (viz výrok III. rozsudku). V červenci [Anonymizováno] netekla v bytě teplá voda po dobu poloviny tohoto měsíce, soud proto uzavřel, že je na místě snížit nájemné za polovinu měsíce o 15 %, to znamená, že sleva z nájemného za červenec [Anonymizováno] činí částku 675 Kč (nájemné za polovinu měsíce činí 4 500 Kč, 15 % z této částky představuje 675 Kč), proto nájemné po slevě za červenec [Anonymizováno] představuje 8 325 Kč. Žalovaná na nájemném za červenec [Anonymizováno] ničeho neuhradila. Žalobce však na nájemném za červenec [Anonymizováno] se domáhal částky 6 500 Kč, soud vázán žalobním petitem mu v tomto rozsahu vyhověl (viz výrok II. rozsudku). S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 13 630 Kč, tedy co do součtu částky 2 480 Kč, 4 650 Kč a 6 500 Kč, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když co do zbývající části předmětu sporu představující žalované nájemné (v celkové výši 19 000 Kč), žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1980 o. z. a jeho výše požadovaná žalobcem v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. V souladu s obsahem nájemní smlouvy měla žalovaná povinnost platit nájemné vždy do 12. dne měsíce na následující měsíc, to znamená, že splatnost nájemného za červen [Anonymizováno] nastala [datum], za červenec [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum] a za srpen [Anonymizováno] dne [datum]. Pokud žalovaná do uvedeného data nájemné neuhradila, stíhá ji povinnost, dnem následujícím po splatnosti, k úhradě úroků z prodlení. Žalobce se domáhal úhrady úroků z prodlení od data pozdějšího, to je od [datum], soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

15. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 15 051 Kč s příslušenstvím představující nedoplatek za vyúčtování vodného a stočného, konkrétně za období [datum] do [datum] ve výši 5 604 Kč, za období [datum] do [datum] ve výši 2 023 Kč, za období [datum] do [datum] ve výši 1 997 Kč, za období [datum] do [datum] ve výši 1 088 Kč, za období [datum] –[datum] ve výši 1 480 Kč, za období [datum] –[datum] ve výši 1 316 Kč a za období [datum] do [datum] ve výši 1 543 Kč. Za období od [datum] do [datum] vodné a stočné ve výši nedoplatku 7 627 Kč bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, a to usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 276/2023 - 57. Předmětem sporu proto nadále zůstala částka 7 424 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Z vyúčtování datovaného [datum] bylo prokázáno, že žalobce tímto za období [datum] do [datum] vyúčtoval žalované částku 1 997 Kč, a to za 83 m³ odebrané vody. Vycházel z ceny vodného 28,49 Kč za 1 m³ s DPH, kdy vodné činilo 2 336,18 Kč a se stočným ve výši 23,60 Kč za 1 m³, tedy s celkovou částkou 1 761,05 Kč, při složených zálohách ve výši 2 100 Kč. Podkladem vyúčtování byla faktura číslo [hodnota] dodavatele vody - [právnická osoba]. (dále jen [Anonymizováno]) z [datum], v níž za odběratele byl označen žalobce. Z této faktury vzal soud za prokázanou cenu vodného 25,90 Kč na 1 m³ (s 10 % DPH 28,49 Kč na 1 m³) a cenou stočného 22,33 Kč za 1 m³ (s 10 % DPH 24,56 Kč), když celkem za období od [datum] do [datum] bylo odebráno 156 m³ při zaznamenaných stavech vodoměru - minulý a nový. Z celkové spotřeby 156 m³ na žalovanou připadlo 83 m³. Jak žalobce vysvětlil v rámci řízení v nemovitosti na adrese [adresa] byl jeden hlavní vodoměr a dva vodoměry podružné, když na byt v užívání žalované připadla spotřeba hlavního vodoměru po odečtení stavu obou vodoměrů podružných. Dodavatel vody [Anonymizováno] ve zprávě ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 244 spisu) sdělil, že v dané nemovitosti je osazen jediný, a to fakturační vodoměr, nikoliv vodoměry podružné, rovněž sdělil přehled faktur vystavených žalobci jako odběrateli, které korespondují s fakturami předloženými žalobcem. Pokud by i v dané nemovitosti měl žalobce osazeny dva „podružné“ vodoměry, aby tak u každého ze třech bytů mohlo být provedeno vyúčtování žalobcem, pak bylo třeba, aby z vyúčtování žalobce bylo toto seznatelné. To znamená, pokud byl v nemovitosti jediný fakturační vodoměr, pak ve vyúčtování měl být uveden stav minulý a stav nový tohoto fakturačního vodoměru, rovněž tak stav minulý a stav nový obou podružných vodoměrů a rozdíl mezi stavem fakturačního vodoměru a obou podružných vodoměrů měl být výsledkem spotřebované vody v bytě užívaném žalovanou. Takto prezentované vyúčtování by bylo dostatečně přehledné a řádné pro všechny nájemníky bytů v nemovitosti, když jeho součástí by měl být daňový doklad dodavatele vody, tudíž i fakturační období v tomto daňovém dokladu by mělo korespondovat s obdobím, za které žalobce provedl vyúčtování žalované. Vyúčtování žalobce však obsahovalo pouze množství odebrané vody 83 m³, aniž by bylo seznatelné, jak k této spotřebě žalobce dospěl. Nejinak tomu bylo i u dalších žalobcem vystavených vyúčtování za období [datum] do [datum], za období [datum] –[datum] a za období [datum] –[datum]. Navíc v nájemní smlouvě byl zaznamenán stav vodoměru k [datum], tedy ke každému vyúčtování vodného a stočného za byt užívaný žalovanou, měl být uveden stav tohoto vodoměru, a to k počátku zúčtovacího období a ke konci zúčtovacího období, k čemuž se žalobce ostatně zavázal v nájemní smlouvě (viz článek VI. bod 6.3). Jak bylo již výše uvedeno, nejinak tomu bylo i u vyúčtování za období [datum] –[datum], v němž navíc je chybně kalkulováno s výší vodného. Dle daňového dokladu číslo [hodnota] vystaveného dodavatelem vody - [Anonymizováno] je zřejmé, že výše vodného za období [datum] –[datum] činila 25,90 Kč, stočného 22,33 Kč bez 10% DPH a za období [datum] –[datum] vodné činilo částku 28,61 Kč a stočné 24,92 Kč bez 10% DPH. Žalobce ve vyúčtování za období [datum] –[datum] kalkuloval s jedinou výší vodného 25,90 Kč (bez DPH), což nekoresponduje s uvedeným daňovým dokladem [Anonymizováno], z něhož měl žalobce při vyúčtování vycházet, jak se ostatně zavázal v nájemní smlouvě (viz článek VI. bod 6.4). Ve vyúčtování žalobce za období [datum] do [datum] opět absentuje stav minulý a současný vodoměrů, aby tak bylo možné dospět ke spotřebě připadající na bytovou jednotku žalované ve výši 67,6 m³, byť výše vodného a stočného, jakož i fakturační období koresponduje s daňovým dokladem [Anonymizováno] (listinný důkaz na č. l. 88 a shodně 84 spisu). Ve vyúčtování žalobce za období [datum] –[datum] je opět uvedena celková spotřeba vody 64,8 m³, aniž by bylo zřejmé, jak k této spotřebě žalobce dospěl. Ve vyúčtování je navíc kalkulováno s jedinou sazbou za vodné 28,61 Kč za 1 m³, byť dle daňového dokladu číslo [hodnota] [Anonymizováno] se sazba měnila, od [datum] do [datum] činila 28,61 Kč za 1 m³, od [datum] do [datum] – 28,09 Kč za 1 m³ a od [datum] do [datum] – 32,32 Kč za 1 m³, když ve stejných časových úsecích se měnila i výše stočného. Žalobce však kalkuloval s jednotnou výší 24,92 Kč stočné a 28,61 Kč vodné. Žalobce rovněž vystavil vyúčtování za období [datum] do [datum], byť [Anonymizováno] vystavil fakturu za jiné zúčtovací období, to je za [datum] –[datum], tedy opět žalobce nepostupoval v souladu s obsahem nájemní smlouvy v otázce vyúčtování, tedy provést vyúčtování na podkladě vyúčtování dodavatele. Žalobce ve vyúčtování vodného a stočného za období [datum] –[datum] opět neuvedl, jakým způsobem dospěl ke spotřebě u žalované ve výši 94,2 m³. Vyúčtování nebylo vystaveno v souladu s daňovým dokladem [Anonymizováno], když [Anonymizováno] vystavil za období [datum] –[datum] daňový číslo doklad číslo [hodnota] s cenou za vodné 32,32 Kč za 1 m³ a stočného 27,22 Kč za 1 m³ bez DPH, zatímco žalobce kalkuloval s vodným 28,61 Kč a stočným 24,92 Kč a není seznatelné, zda s 10 % DPH či bez DPH. Soud učinil shora uvedená skutková zjištění nejen z obsahu jednotlivých vyúčtování žalobce, ale rovněž z daňových dokladů [Anonymizováno] a z obsahu nájemní smlouvy.

16. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že žalobce neučinil řádné vyúčtování vodného a stočného za období [datum] –[datum], když v rovině obecné uvedenou problematiku řeší § 2252 o. z. upravující splatnost nedoplatků a přeplatků záloh na poskytnuté služby. Konkrétní podoba vyúčtování je pak upravena § 7 zákona č. 67/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy žalobce jako pronajímatele tíží povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh na služby, a to ve lhůtě čtyřech měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalobce však řádné vyúčtování neprovedl a pokud účtování nebylo provedeno řádně, není způsobilé přivodit jeho splatnost. Za tohoto stavu věci soud žalobu co do částky 7 424 Kč s příslušenstvím zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno.

17. Žalobce se domáhal dále zaplacení částky 33 473 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení představující nedoplatek za vyúčtování elektřiny za období [datum] –[datum], konkrétně za období [datum] –[datum] se domáhal úhrady částky 3 126 Kč (vyúčtováno 12 126 Kč a odečteno 9 000 Kč představující kauci), za období [datum] do [datum] - 9 779 Kč, za období [datum] –[datum] - 18 489 Kč a za období [datum] –[datum] ve výši 2 080 Kč. Žalobce tvrdil, že jednotlivá vyúčtování prováděl na základě protokolů o odečtu a vystavené stimulace faktury stran [právnická osoba]. Ze zprávy [právnická osoba]., datované [datum] však bylo prokázáno, že jmenovaná společnost listiny označené jako stimulace faktury datované [datum], [datum], [datum] a [datum] (listinné důkazy na č. l. 10–11 p. v. spisu předložené žalobcem) nevystavovala. Naopak vystavila vyúčtování za období [datum] –[datum] a to daňový doklad číslo [hodnota], za období [datum] –[datum] daňový doklad číslo [hodnota], za období [datum] –[datum] daňový doklad číslo [hodnota] a za období [datum] –[datum] daňový doklad číslo [hodnota]. Žalobce se v nájemní smlouvě zavázal, že po obdržení faktury od dodavatele elektřiny provede odečet odběru jednotlivých bytových jednotek a na základě stavu odběru a celkové faktury dodavatele provede vyúčtování (viz článek VI. bod 6.4 nájemní smlouvy). Jak zřejmé z datumů uvedených ve vyúčtování žalobce v porovnání s daňovými doklady [právnická osoba]., jako dodavatele (výše specifikovanými), jakož i protokolů o odečtech (datovaných [datum], [datum], [datum] a [datum]) je evidentní, že žalobce v souladu s obsahem nájemní smlouvy při vyúčtování elektřiny nepostupoval. Jeho zúčtovací období nekorespondují se zúčtovacími obdobími dodavatele elektřiny, naopak těmto obdobím předcházejí. Navíc vyúčtování žalobce za období [datum] –[datum] na částku 2 080 Kč představuje součet nejenom nedoplatku za elektřinu ve výši 204 Kč, ale též poplatku za připojení elektrického jističe ve výši 1 876 Kč (jak prokázáno obsahem vyúčtování - č. l. 11 p. v. spisu), které však měl povinnost zaplatit sám žalobce společnosti [právnická osoba]., s níž byl ve smluvním vztahu, jak prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], v níž žalobce vystupuje jako zákazník. Jmenovaná společnost vystavila žalobci daňový doklad číslo [hodnota] (na č. l. 265 spisu) na částku 1 815 Kč za obnovení dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa], a to dne [datum], kterou žalobce v rozsahu částky 1 876 Kč přeúčtoval žalované. Žalovaná však v žádném smluvním vztahu ke společnosti [právnická osoba]. nebyla, naopak to byl žalobce, který svého závazku ( řádně hradit faktury za dodanou komoditu) vůči dodavateli nedostál, v důsledku čehož došlo k odpojení elektrické energie. Z nájemní smlouvy rovněž nevyplývá tato povinnost pro žalovanou, tedy povinnost hradit poplatek za obnovení dodávky elektřiny do odběrného místa, proto co do částky 1 876 Kč, byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Nárok na tuto částku nemá v žádném smluvním vztahu účastníků oporu. [adresa] Kč společně s příslušenstvím je zahrnuta v zamítavém výroku rozsudku pod bodem V. Jde-li o zbývající žalobcem vyúčtované částky za dodávku elektřiny, pak tyto nebyly vyúčtovány v souladu se změním nájemní smlouvy, v souladu s vyúčtováním dodavatele elektrické energie jak pojednáno shora. Zúčtovací období ve vyúčtování žalobce nekorespondují se zúčtovacím obdobím dodavatele. Rovněž z vyúčtování není seznatelné, jakým způsobem žalobce dospěl k celkové spotřebě elektrické energie v bytě užívaném žalovanou, a to navíc za situace (shodně jako u vodného a stočného), kdy žalovaná dle tvrzení žalobce měla hradit rozdíl stavu hlavního, fakturačního elektroměru a stavu dvou „podružných“ elektroměrů.

18. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce neučinil řádné vyúčtování za elektřinu za období [datum] –[datum], když opět v obecné rovině uvedenou problematiku řeší ustanovení § 2252 o. z. upravující splatnost nedoplatků a přeplatků záloh na poskytnuté službě. Podrobnosti upravuje § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kdy žalobce jako pronajímatele tíží povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh na služby, a to ve lhůtě čtyřech měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalobce však řádné vyúčtování neprovedl a pokud vyúčtování nebylo řádně provedeno, není způsobilé přivodit jeho splatnost. Za tohoto stavu věci soud žalobu i co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem V. je patrno.

19. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že vyúčtování za vodné a stočné, jakož i za elektrickou energii nejsou vyúčtování řádná, bylo bezpředmětné zabývat se tím, zda tato se dostala a kdy do dispoziční sféry adresáta - žalované, proto soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy k této otázce se vztahující a to výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], jakož i účastnickou výpověď žalobce, stejně tak i dotaz na [právnická osoba]., kdy žalobce obdržel vyúčtování. Soud rovněž zamítl důkaz fakturou číslo [hodnota] (vodné a stočné), jakož i žalobcem zpracovaným vyúčtováním (listinný důkaz na č. l. 124 –124 p. v. spisu), neboť v rozsahu tohoto vyúčtování byla vzata žaloba zpět. Zamítnut byl i důkaz fakturou číslo [hodnota] (vodné a stočné), neboť tato faktura představovala fakturační období [datum] –[datum], tedy jiné, než bylo předmětem sporu. Rovněž pro nadbytečnost soud zamítl svědeckou výpověď [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří se měli vyjádřit k tomu, že v nemovitosti byla samostatná měřidla, jakož i místním šetřením( při kterém mělo být zjištěno, kolik měřidel je v nemovitosti osazeno), když žalobce sám o této skutečnosti vypověděl, a tato byla seznatelná i ze samotného vyúčtování, neboť například za spotřebu vody za období [datum] –[datum] žalobce účtuje žalované 82 m³ spotřebované vody, zatímco v daňovém dokladu [Anonymizováno] za dané období je spotřeba mnohem vyšší, a to 156 m³. Rovněž byl zamítnut důkaz prohlášením [jméno FO] ze dne [datum] pro nadbytečnost, neboť pro věc nebylo podstatné, v jakém stavu žalovaná předala byt žalobci po skončení nájemního vztahu ani to, zda v bytě poté tekla či nikoliv teplá voda. Podstatné pro věc bylo, zda teplá voda tekla, či nikoli v období, za které užívala byt žalovaná a za které se domáhala slevy z nájemného. Rovněž nebyla pro věc podstatná informace o kvalitě bydlení v době po skončení nájemního vztahu žalované, proto byl důkazní návrh prohlášením ze dne [datum] [jméno FO] zamítnut, shodně tak nájemní smlouva, v níž [jméno FO] vystupuje jako nájemce daného bytu. Navíc uvedené důkazy byly navrženy po koncentraci řízení, stejně tak jako uznání dluhu datované [datum], proto soud i tento důkazní návrh zamítl. Pro věc nebyla podstatná nájemní smlouva, v níž jako nájemkyně vystupuje [jméno FO], která se měla stát nájemkyní předmětného bytu po žalované, proto soud i tento důkazní návrh pro nadbytečnost zamítl. Soud sice k důkazu provedl e-mail žalobce z [datum] (č. l. 16, 18 spisu), jakož i předžalobní upomínky datované [datum], [datum] a [datum], vztahující se k dluhu na vodném, stočném a na elektrické energii, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění, stejně tak tomu bylo i v předžalobní upomínce datované [datum] a [datum], k níž se vztahoval podací lístek. Soud pro nadbytečnost zamítl e-mailovou korespondenci na č. l. 198–203 spisu, neboť tato se netýkala žalovaného období. Pro věc rovněž bylo bezpředmětné zabývat se tím, zda byl ucpán odpad v bytě žalované či nikoliv a čím byl ucpán případně kým, proto zprávu [Anonymizováno] na č. l. 204 soud pro nadbytečnost zamítl. Pro nadbytečnost rovněž zamítl fotografie hlavních vodoměrů a obou podružných, stejně tak jako hlavního elektroměru a obou podružných, neboť tyto neměly žádnou vypovídací hodnotu k zúčtovacímu období, za které se žalobce domáhal úhrady žalobou uplatněných částek. Jako bezpředmětné pro danou věc se soudu jevilo i prohlášení [právnická osoba] (na č. l. 332 spisu), jakož i nájemní smlouva s paní [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 316–317 p. v. spisu), e-mailová komunikace na č. l. 331–331 p. v. spisu, stejně tak jako vyjádření [právnická osoba]., ze dne [datum] a jejich faktura č. [hodnota] na částku [částka] za čištění kanalizace tlakovým vozem. Soud proto i tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, navíc byly soudu předloženy po koncentraci řízení a měly vypovídat k tomu, jak se žalovaná k předmětu nájmu chovala.

20. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn následovně. Žalobce vzal co do částky [částka] a [částka] žalobu zpět, zavinil tak, že řízení muselo být v tomto rozsahu zastaveno, byl by proto povinen dle § 146 odst. 2 první věta o. s. ř. hradit náklady řízení žalované. V této souvislosti je nutné dodat, že je-li dáno zavinění žalobce, je třeba z pohledu § 142 odst. 2 o. s. ř. dovodit, že v tomto rozsahu neměl ve věci úspěch. Co do zbývající části předmětu sporu byl žalobce úspěšný pouze co do rozsahu [částka]. Lze proto shrnout, že žalovaná měla úspěch v 84 % předmětu sporu, neúspěch v 16 % předmětu sporu, má proto právo na 68 % svých účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalované jsou tvořeny třemi úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném do [datum] a to za přípravu převzetí zastoupení, podání odporu s vyjádřením a účast na jednání konaném [datum]. V této souvislosti je třeba uvést, že za tarifní hodnotu při určení výše odměny za úkon soud považoval částku [částka]. K těmto úkonům pak přísluší vždy režijní paušál ve výši [částka] (3 x [částka]) dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Soud vydal dne [datum] usnesení č. j. 5 C 276/2023 - 57, jež nabylo právní moci [datum], kterým řízení zastavil co do částky [částka] a [částka], předmět sporu se proto omezil na [částka], čímž tarifní hodnota ve smyslu § 8 odst. 1 uvedené vyhlášky nečinila [částka], ale již pouhých [částka], proto odměna za jeden úkon právní služby následující po právní moci tohoto usnesení činila částku [částka] (nikoliv žalovanou nadále požadovaný [částka]). V této výši přísluší odměna za účast na soudním jednání konaném [datum], za účast na jednání [datum] (2 x [částka]), stejně tak jako na jednání [datum] (2 x [částka]), neboť obě tato jednání přesáhla dvě hodiny. Odměna ve výši [částka] rovněž přísluší za důkazní návrhy učiněné v písemném podání k výzvě soudu datované [datum]. K výše uvedeným úkonům přísluší vždy režijní paušál ve výši [částka] (6 x [částka]), dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném do [datum]. Za účast na soudním jednání konaném [datum] přísluší odměna ve výši [částka] a tomu odpovídající jeden režijní paušál ve výši [částka] v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum]. Odměna v součtu činí [částka] a součet režijních paušálů částku [částka]. Žalované rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalované k soudnímu jednání a zpět při ujetí 63 kilometrů, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 l, základní sazbě [částka] na 1 km ve výši [částka], když právní zástupce žalované se účastnil jednání konaného [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]. a [datum], v součtu náhrada cestovních výdajů činí [částka] v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném do [datum] za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 398/2023 Sb. K výše uvedeným čtyřem cestám k soudním jednáním a zpět přísluší náhrada za promeškaný čas ve výši 4 x [částka] v souladu s § 14 odst. 3 zmíněné vyhlášky. Na den [datum] bylo nařízeno jednání, avšak v důsledku žádosti o odrok žalobce toto bylo odvoláno 30 minut před jeho zahájením. Právní zástupce žalované se k tomuto jednání dostavil, jednání se však nekonalo, přísluší mu proto náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 1/2 mimosmluvní odměny za účast při jednání, které se nekonalo dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum] ve výši [částka] (mimosmluvní odměna činila částku [částka], neboť předmětem sporu byla částka ve výši [částka]). Žalovaná nemá na nárok na odměnu ve výši jí požadovaných [částka] (ani na odměnu ve výši [částka]) v souladu s uvedenou vyhláškou, neboť jednání [datum] se nekonalo, v souvislosti s tímto jednáním advokát žalované žádné právní služby neposkytoval, když na tento případ pamatuje právě uvedené ustanovení § 14 odst. 2 zmíněné vyhlášky. Právní zástupce žalované se k odvolanému jednání dne [datum] dostavil, proto mu za dané jednání přísluší náhrada cestovních výdajů, stejně tak za účast na jednání konaném [datum] ve výši 2 x [částka] v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum] za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 475/2024 Sb. při ujetí celkem [hodnota] x 63 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] na 1 l a základní sazbě [částka] na jeden ujetý kilometr. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka], když 68 % představuje částku [částka]. Soud nepřiznal žalované náhradu za promeškaný čas v souvislosti s realizací nahlédnutí do spisu datovaného [datum] ve výši [částka] + 21 % DPH, neboť ze spisu není patrné, že by právní zástupce žalované do spisu nahlížel. Rovněž tak nebyla přiznána náhrada cestovních výdajů vynaložených na této cestě ve výši [částka] + 21 % DPH.

21. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku II. a VI. daného rozsudku soud vycházel z ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.