Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 952,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 952,27 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 18 394,51 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 394,51 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen žalobkyni přeplatek na soudním poplatku z žaloby ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 35 346,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně ze částky 17 468,52 Kč od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] dne [datum] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] Na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 66 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla stanovena na [datum], konec kreditního rámce měl nastat [datum]. Úvěr byl žalované vyplacen [datum] ve výši 17 000 Kč na bankovní účet číslo [č. účtu]. Žalovaná si rovněž zvolila službu [Anonymizováno] za poplatek 165 Kč, informační SMS servis za poplatek 28,80 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem z [datum]. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru [datum]. Žalovaná tak dluží částku 35 346,78 Kč, která je tvořena součtem jistiny ve výši 16 969,91 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 326,74 Kč, smluvním úrokem ve výši 17 878,26 Kč, poplatkem za službu [Anonymizováno] ve výši 159,39 Kč a poplatkem za službu SMS servis ve výši 12,48 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,933 %, denně z nesplacené části jistiny, to vše v souladu s obsahem úvěrové smlouvy. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum].
2. Soud usnesením ze dne [datum], č. j. 5 C 29/2025 - 47 (právní moc [datum]) vyzval žalobkyni, aby uvedla, jakou částku žalovaná z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalobkyni zaplatila a svá tvrzení prokázala. Uvedená výzva zůstala bez reakce žalobkyně.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně včas a řádně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne [datum] v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ta byla datována [datum], když v ní jako věřitel vystupuje žalobkyně a žalovaná jako klient. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 66 900 Kč jako spotřebitelský úvěr, který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 0,933 %. Datum splatnosti první denní splátky připadl na [datum] a datum splatnosti úvěru, tedy poslední splátky na [datum]. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná jako klientka zvolila volitelnou službu [Anonymizováno] a informační SMS servis za poplatek 165 Kč (služba [Anonymizováno]) a ve výši 0,96 Kč denně (za informační SMS servis). Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo uvedeno číslo účtu žalované [č. účtu]. Dle tvrzení žalobkyně úvěr měl být žalované poskytnut na shora specifikovaný účet. Ze zprávy [právnická osoba]., datované [datum] bylo prokázáno, že majitelkou uvedeného účtu byla žalovaná, když z výpisu z tohoto účtu bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že na tento účet byla dne [datum] poukázána stran žalobkyně částka ve výši 17 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].
5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že smlouva, jež byla k důkazu předložena, a jež měla být uzavřena mezi účastnicemi řízení, je smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. V daném případě soud tuto smlouvu posoudil ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání, kdy tato neplatnost působí od samého počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že smlouva mezi jejími účastnicemi byla uzavřena jako spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 90/131/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě žalovaná je v pozici spotřebitele. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednaly, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci byl sjednán úrok ve výši 0,933 % denně, což představuje 340,54 % ročně, když tento byl dohodnut jako pevný úrok. Takto sjednaný úrok soud hodnotil jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrok je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroků vycházel z obecně známých průměrných úrokových sazeb a měl na zřeteli též odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. 25 Co 127/2018 - 76, či ze dne [datum] č. j. 25 Co 86/2019 - 17, který rozhodoval obdobnou věc.
6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2993 o. z. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 958,35 Kč, tedy částku, o níž se bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatila. Žalobkyně na účet žalované poskytla částku 17 000 Kč. Vzhledem k tomu, že byl sjednán poplatek za službu [Anonymizováno] ve výši 165 Kč, z něhož je žalobou uplatňováno 159,39 Kč, lze uzavřít, že na tento bylo uhrazeno stran žalované 5,61 Kč. Vzhledem k tomu, že poplatek za vyplacení jistiny ve smlouvě byl sjednán ve výši 1,99 % z poskytnuté jistiny, to je z částky 17 000 Kč, pak tento představoval 338,30 Kč, žalobkyně se však domáhala jeho úhrady ve výši 326,74 Kč, což matematickým postupem lze dospět k částce 11,56 Kč, která na tomto poplatku již byla žalovanou uhrazena. Na jistině bylo žalované poskytnuto 17 000 Kč, žalobkyně se však domáhala úhrady částky 16 969,91 Kč, tedy lze uzavřít, že 30,09 Kč bylo žalobkyni na jistině již uhrazeno. Součtem částky 30,09 Kč, 11,56 Kč a 5,61 Kč lze dospět k částce 47,26 Kč, která byla spolehlivě žalobkyni uhrazena. Právě o tuto částku bylo 17 000 Kč poníženo. Soud proto uložil povinnost žalované uhradit žalobkyni 16 952,72 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užití § 2991 odst. 1 o. z., když žalovaná ve věci zůstala zcela pasivní, netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na jistině uhradila více než výše naznačeným matematickým postupem bylo možné uzavřít. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla shledána soudem absolutně neplatnou, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna e-mailem ze dne [datum], jak bylo prokázáno obsahem tohoto listinného důkazu. K uvedenému datu došlo k zesplatnění celé žalobou uplatněné částky. Pokud žalovaná do uvedeného data peněžité plnění žalobkyni neposkytla, ocitla se dnem [datum] v prodlení, stíhá ji proto povinnost též k úhradě úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní má oporu v ustanovení § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.
7. S ohledem na shora uvedený právní názor soud žalobě vyhověl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když co do zbývající části předmětu sporu zamítl - viz výrok II. daného rozsudku. Soud pro úplnost dodává, že částka žalobou uplatněná 35 346,78 Kč v sobě obsahovala též úrok v kapitalizované výši 17 878,26 Kč, který je příslušenstvím pohledávky v intencích § 513 o. z. Předmětem daného řízení proto bylo peněžité plnění ve výši 17 468,52 Kč (součet jistiny, poplatků) s příslušenstvím, tedy se zmíněným kapitalizovaným úrokem.
8. Soud sice k důkazu provedl informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, ověření totožnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti, předpis denních splátek, všeobecné obchodní podmínky, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění s ohledem na shora prezentované právní závěry.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když obě účastnice řízení měly ve sporu úspěch zhruba co do 50 % předmětu sporu. Při zjišťování poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je nutné vycházet rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru lze odkázat na nález Ústavního soudu I. US 2717/08.
10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], vycházeje ze základu poplatku [částka]. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. je základem procentního poplatku cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak, cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. V daném případě, jak bylo již výše vysvětleno, základem procentního poplatku je částka [částka] (nikoliv částka [částka], jež v sobě zahrnovala též kapitalizovaný úrok ve výši [částka]). Cena předmětu řízení proto činí [částka], když z této částky soudní poplatek činí [částka] dle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši [částka], bylo rozhodnuto tak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno, a to za užití § 10 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb.
11. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky uvedené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.