5 C 33/2026

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 152 496 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 715,42 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 152 496 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 146 560,30 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 2 639,70 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 158 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Smluvní strany sjednaly úrok ve výši 10,99 % ročně. Žalovaný však nesplácel úvěr včas a řádně, [právnická osoba]., (dál jen spořitelna), několikrát na dluh žalovaného upozorňovala, výsledně s účinností ke dni 3. 8. 2025 došlo k zesplatnění úvěru. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], v níž je pohledávka uvedena pod ID [Anonymizováno]. Od postoupení ke dni sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Částka 149 200 Kč je tvořena součtem neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 146 560,30 Kč a neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 2 639,70 Kč. Úrok z prodlení v kapitalizované výši 2 715,42 Kč je kapitalizován ke dni postoupení pohledávky, částka 3 296 Kč pak představuje poplatky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 25. 11. 2025.

2. Dále se žalobkyně domáhala úhrady částky 608 132,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 007,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 608 132,59 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 594 121,19 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 8 753,40 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 672 703 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách společně s poplatky a úrokem z úvěru ve výši 8,99 % ročně. Žalovaný úvěr včas a řádně nesplácel, spořitelna jej několikrát písemně na tuto skutečnost upozornila, následně využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 3. 8. 2025 zesplatnila. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], když pohledávka za žalovaným je uvedena pod ID [Anonymizováno]. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobou uplatněná částka je tak tvořena součtem neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 594 121,19 Kč a neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 8 753,40 Kč, když úrok z prodlení ve výši 11 007,72 Kč byl kapitalizován ke dni postoupení pohledávky a částka 5 258 Kč představuje poplatky. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.

3. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 12. 2. 2026 č. j. 5 C 33/2026 - 64 (právní moc 16. 2. 2026), doplnila žalobkyně svá tvrzení. K první pohledávce číslo [hodnota] uvedla, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 158 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit včetně úroku v pravidelných 96měsíčních splátkách po 2 511 Kč, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že první splátka měla být uhrazena 21. 8. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním splátek připadajících na květen, červen a červenec 2025, což vedlo k zesplatnění úvěru v souladu s čl. 8 bod 8.1 a 8.2 úvěrové smlouvy. Částka 3 296 Kč je tvořena součtem neuhrazeného pojistného za duben, květen, červen, červenec 2025 ve výši á 292 Kč a poměrnou částí pojištění za srpen 2025 ve výši 28 Kč, to je v součtu částkou 1 196 Kč, když 2 100 Kč představují náklady spojené s prodlením žalovaného. Tyto jsou tvořeny součtem částky 300 Kč účtované 2. 5. 2025 a částky 2 x 900 Kč účtované 1. 6. a 1. 7. 2025 v souladu s ceníkem spořitelny. Smluvní strany přímo v čl. 3 bod 3.1 úvěrové smlouvy sjednaly, že úrok z úvěru se stane součástí jistiny. Úrok byl sjednán ve výši 10,99 % ročně. Za období ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky, to je 4. 8. 2024 neuhrazené úroky z úvěru byly počítány v zákonné výši 11,50 % ročně vyčíslené ke dni postoupení pohledávky, to je k [datum] částkou 2 639,70 Kč. Úrok z prodlení ve výši 2 715,42 Kč byl počítaný ode dne následujícího po dni zesplatnění, to je od 4. 8. 2025 do data postoupení pohledávky, to je do [datum] z jistiny úvěru ke dni zesplatnění, to je z částky 146 560,30 Kč. K doplnění žalobních tvrzení vztahující se k pohledávce II., to je k pohledávce č. [hodnota] žalobkyně uvedla, že spořitelna uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 672 703 Kč, když ve smlouvě bylo sjednáno použití úvěru na konsolidaci úvěru v celkové výši 393 047 Kč, když zbývající prostředky (279 656 Kč) mohl žalovaný použít dle svého uvážení. Ke konsolidovanému závazku žalobkyně uvedla, že tento byl čerpán prostřednictvím kreditní karty poskytnuté spořitelnou žalovanému s číslem účtu [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr, včetně úroků ve 108měsíčních pravidelných splátkách po 9 201 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, s tím že první splátka byla splatná 20. 10. 2022. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním splátky připadající na květen, červen a červenec 2025, spořitelna proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání článek 8 bod 8.1 a 8.2 a úvěr zesplatnila. Poplatky v souhrnné výši 5 258 Kč jsou tvořeny součtem částky 2 100 Kč představující upomínky účtované částkou 300 Kč a 2 x 900 Kč a dále pojištěním ve výši 771 Kč za duben, květen, červen, červenec 2025 a částkou 74 Kč představující poměrnou část pojištění do 3. 8. 2025. V článku 3 bod 3.1 úvěrové smlouvy smluvní strany sjednaly, že úrok z úvěru se stane součástí jistiny. Úroky z úvěru byly počítány z aktuální výše dlužné jistiny a připisovány měsíčně, úroková sazba činila 8,99 % ročně. Za období ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky, to je 4. 8. 2025, neuhrazené úroky z úvěru byly počítány v zákonné výši 11,50 % ročně a byly vyčísleny ke dni postoupení pohledávky, to je k [datum] na částku 8 753,40 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 007,72 Kč byl počítán ode dne následujícího po zesplatnění do data postoupení, to je do [datum] z jistiny ke dni zesplatnění ve výši 594 121,19 Kč. Spořitelna splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od samotného žalovaného, jež získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu v rámci, něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Spořitelna vycházela z toho, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba], s průměrným čistý měsíčním příjmem 40 383,42 Kč, byl ženatý, žil v nájmu. Zhodnocením příjmů a výdajů spořitelna dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena do datové schránky dne 13. 2. 2026. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně zastoupena právním zástupcem na žalobě v plném rozsahu setrvala.

5. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto ohledu vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, jakož i potvrzení o zaplacení kupní ceny datovaného [datum]. Z těchto listin vzal za prokázané, že [právnická osoba]., (dále jen spořitelna) jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pod ID [Anonymizováno], [Anonymizováno] pak figurují obě pohledávky za žalovaným. Spořitelna dopisem ze dne 22. 10. 2025 oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno oznámením).

6. Ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi spořitelnou a žalovaným, touto smlouvou se spořitelna zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 158 000 Kč, když tento byl veden na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Úvěr měl být splacen nejpozději do 21. 7. 2031 při výši měsíční splátky 2 511 Kč. Smluvní strany dohodly úrokovou sazbu 10,99 % ročně. Úvěr byl veden v českých korunách a jeho čerpání i splácení spravováno na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Z dodatku k uvedené smlouvě bylo zjištěno, že tento spořitelna s žalovaným uzavřela dne [datum], když k žádosti žalovaného došlo k odkladu placení pravidelných měsíčních splátek sjednaných pro období od 20. 7. 2024 včetně do 19. 8. 2024 včetně. Tedy po tuto dobu žalovaný nemusel pravidelné měsíční splátky platit. Výše následujících splátek, které měl žalovaný platit po skončení uvedeného období se tím navýšila na částku 2 590 Kč. Zároveň došlo k posunu dne konečné splatnosti úvěru na 21. 7. 2031 při výši poslední splátky 2 342 Kč. Vzhledem k tomu, že k úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet (čl. 7 úvěrové smlouvy, pojistné činilo 283 Kč měsíčně) pak se výše pojištění odvíjela od výše splátky, to znamená, že došlo ke změně ceny za pojištění, a to od října 2024 na částku 292 Kč měsíčně v souladu s ceníkem, jež byl nedílnou součástí úvěrové smlouvy, účinným od 1. 4. 2024, kdy pojištění činilo 11,30 % z výše splátky. Z výpisu z účtu, na němž byl úvěr spravován byla zjištěna platební morálka žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný ke dni 2. 7. 2025 na splátkách dlužil 10 746 Kč, byl spořitelnou o této skutečnosti vyrozuměn dopisem ze dne 2. 7. 2025 a upozorněn na možnost zesplatnění celého dluhu, jehož výše k datu 2. 7. 2025 činila 148 074 Kč. Ve výzvě byl žalovaný rovněž upozorněn na aktuální ceník spořitelny, jež umožňoval naúčtování vynaložených nákladů spojených s prodlením, když 10. den po splatnosti tento činil 300 Kč, 40. den 900 Kč a 70. den také 900 Kč (prokázáno obsahem výzvy - listinný důkaz na č. l. 21 spisu). Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na uvedenou výzvu spořitelny adekvátně, to je plněním reagoval. Spořitelna proto přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 3. 8. 2025, který vyčíslila částkou 149 857 Kč, jak prokázáno dopisem o zesplatnění datovaným 3. 8. 2025 (listinný důkaz na č. l. 23 spisu).

7. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi spořitelnou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z., v níž žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tudíž na danou smlouvu bylo nutné aplikovat ustanovení § 1810 a následující o. z., ale rovněž i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění. Spořitelna ve smlouvě vystupovala jako podnikatel, tak jak jej vymezuje ustanovení § 421 o. z. a žalovaný jako spotřebitel dle § 419 o. z. Soud má za to, že z pohledu ustanovení § 2395 a následující o. z. smlouva byla uzavřena mezi spořitelnou a žalovaným platně, když spořitelna jako úvěrující se zavázala žalovanému jako úvěrovanému poskytnout úvěr ve výši 158 000 Kč. Této své povinnosti spořitelna dostála dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr hradit společně s úrokem ve výši 10,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 511 Kč, které s ohledem na shora uvedený dodatek byly navýšeny na částku 2 590 Kč, s ohledem na období 20. 7. - 19. 8. 2024, kdy splátky byly odloženy. Žalovaný však nezaplatil splátky úvěru, jejichž splatnost připadla na květen, červen a červenec 2025, spořitelna proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a úvěr ke dni 3. 8. 2025 zesplatnila. Ode dne zesplatnění ke dni postoupení pohledávky, to je k [datum] na žalobkyni žalovaný na dlužné částce ničeho neuhradil, proto na jistině dluží 146 560,30 Kč, na úrocích 2 639,70 Kč (kapitalizovaných za období 4. 8. 2024 - 1. 10. 2025 z dlužné jistiny), dále na úrocích z prodlení 2 715,42 Kč (za období od 4. 8. 2025 do 1. 10. 2025 z dlužné jistiny v zákonné výši). Součástí žalobou uplatněné částky byly též poplatky, a to ve výši 300 Kč + 2 x 900 Kč účtované v souladu s ceníkem spořitelny jako náklady vzniklé s prodlením žalovaného a částka 3 296 Kč představující dlužné pojistné za období duben, květen, červen, červenec 2025 ve výši 4 x 292 Kč a poměrná část za srpen 2025, to znamená do 3. 8. 2025 ve výši 28 Kč, jež má oporu v úvěrové smlouvě, potažmo v dodatku k úvěrové smlouvě a ceníku spořitelny. Výše úroku vychází přímo z úvěrové smlouvy, potažmo z ustanovení § 2395 o. z., výše úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyně v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když spořitelna před uzavřením smlouvy s náležitou péčí zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. V tomto směru měla k dispozici listinu označenou jako posouzení úvěruschopnosti klienta a jeho potvrzení o výši příjmu. Z těchto listin bylo možné dospět k závěru, že žalovaný byl ve stálém pracovním poměru s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 40 666 Kč, sice v žádosti o úvěr jako výdaje uvedl 0, avšak spořitelna vycházela ze životních výdajů klienta na základě dat sdělených klientem při počtu vyživovaných osob, způsobu bydlení v kombinaci s interními informacemi spořitelny, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů na bydlení na 8 872 Kč. Spořitelna rovněž dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný v době úvěrové žádosti měl kontokorentní úvěr u spořitelny s orientační splátkou 1 050 Kč, spotřebitelský úvěr se splátkou 9 201 Kč, 1 442 Kč, 3 321 Kč, 2 163 Kč a 1 872 Kč, když splátka nového úvěru činila 2 511 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 21 561 Kč. Příjem žalovaného jako klienta byl tak dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovaného zbylo 19 105 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. Soud uzavřel, že spořitelna v souladu s § 86 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. posoudila úvěruschopnost spotřebitele - žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ale i z jiných zdrojů. Z výsledků hodnocení pak spořitelna dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele - žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Spořitelna tak postupovala v souladu s § 86 odst. 2 uvedeného zákona. S ohledem na uvedené soud žalobě plně vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

9. Z předložené smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi spořitelnou a žalovaným, touto smlouvou se spořitelna zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 672 703 Kč, když úvěr měl být veden na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Úvěr měl být splacen nejpozději do 22. 9. 2031 při výši měsíční splátky 9 201 Kč, při sjednané úrokové sazbě 8,99 % ročně. Na základě této smlouvy měl být splacen konsolidovaný dluh, jehož věřitelem byla rovněž spořitelna, a to částkou 393 047 Kč, jež byl veden na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Použití zbývajících prostředků úvěru pak bylo zcela na uvážení žalovaného. Splatnost první splátky měla nastat 20. 10. 2022. Celkový počet měsíčních splátek byl 108, poslední splátka byla ve výši 1 712 Kč a měla být uhrazena do 22. 9. 2031. Smluvní strany sjednaly k úvěru pojištění, když jeho měsíční paušální úhrada se odvíjela od platného ceníku spořitelny a ke dni uzavření smlouvy činila 809 Kč. K uvedené smlouvě smluvní strany uzavřely 19. 9. 2024 dodatek, na základě kterého k žádosti žalovaného došlo k odkladu pravidelných měsíčních splátek sjednaných pro období 20. 10. 2024 do 19. 11. 2024 včetně, což znamenalo, že po uvedené období nebude žalovaný platit splátky, po skončení uvedeného období splátka bude činit 8 767 Kč, s čímž bude spojena i změna sjednaného pojištění schopnosti splácet úvěr. Porovnáním obsahu úvěrové smlouvy s daným dodatkem bylo zjištěno, že původně sjednaná úvěrová splátka 9 201 Kč se dodatkem snížila na částku 8 767 Kč, čímž došlo rovněž ke snížení pojištění z původně kalkulované částky 809 Kč na částku 771 Kč, a to v souladu s obsahem úvěrové smlouvy, potažmo ceníkem spořitelny. Předmětný úvěr byl spravován na účtu č. [č. účtu], z něhož vzal soud za zjištěnou platební morálku žalovaného. Spořitelna dopisem ze dne 2. 7. 2025 upozornila žalovaného na dlužné splátky v souhrnné výši 30 714 Kč, zároveň jej upozornila, že nebude-li uvedená částka nejpozději do 3. 8. 2025 uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru. Zároveň žalovaný byl upozorněn na náklady spojené s prodlením, a to ve výši 300 Kč za 10. den po splatnosti, 900 Kč za 40. den po splatnosti a 900 Kč za 70. den po splatnosti (uvedené prokázáno výzvou datovanou 2. 7. 2025 - na č. l. 20 spisu). Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by dlužné splátky úvěru v uvedeném období spořitelně uhradil. Spořitelna proto přistoupila dopisem ze dne 3. 8. 2025 (listinný důkaz na č. l. 22 spisu) k zesplatnění úvěru ke dni 3. 8. 2025, kdy celková dlužná částka činila 599 380 Kč.

10. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi spořitelnou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z. za užití § 1810 a následující o. z., kdy žalovaný byl v pozici spotřebitele, spořitelna v pozici podnikatele. Z pohledu ustanovení § 2395 a následující o. z. byla smlouva uzavřena platně, kdy spořitelna jako úvěrující se zavázala žalovanému jako úvěrovanému poskytnout na konsolidaci jeho dluhu, jehož věřitelem byla rovněž [právnická osoba]., částku 393 047 Kč, když zbývající částku do 672 703 Kč mohl žalovaný využít dle svého uvážení. Spořitelnou tak žalovanému nebyly vyplaceny finanční prostředky ve výši 393 047 Kč, neboť touto částkou následně byl refinancován jiný úvěr žalovaného u spořitelny, a touto částkou byl také splacen. Žalovanému byl pak poskytnut rozdíl mezi výší úvěru a výší refinancovaného dluhu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně sjednaného úroku v souladu s § 2395 o. z., tohoto svého závazku nedostál, když se dostal do prodlení s úhradou splátky, jejíž splatnost připadla na květen, červen a červenec 2025. Spořitelna proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a úvěr ke dni 3. 8. 2025 zesplatnila. Úvěrová smlouva obsahovala ujednání o tom, že úroky se stávají součástí jistiny. V tomto případě pak bylo možné novou jistinu nově úročit, jakož i postihnout úroky z prodlení, k čemuž žalobkyně přistoupila. Výše úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

11. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě, i co do předmětu sporu vymezeného ve výroku II. rozsudku vyhověl, když má za to, že spořitelna s náležitou péčí před uzavřením dané úvěrové smlouvy zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. V tomto směru vycházela ze žádosti o poskytnutí úvěru datované [datum], posouzení úvěruschopnosti klienta datované [datum] a z příjmových transakcí zaúčtovaných na účet žalovaného číslo [č. účtu]. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný měl zaměstnavatele [právnická osoba], u něhož byl zaměstnán od [datum] s průměrným čistým měsíčním příjmem 40 383,42 Kč. Náklady na bydlení v podobě nájemného činily 6 000 Kč měsíčně, když spořitelna stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi spořitelny, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 11 983 Kč. Spořitelna dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný v době úvěrové žádosti měl kontokorentní úvěr u spořitelny s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 900 Kč, a dále úvěr pro fyzické osoby - hotovostní se splátkou 5 776 Kč. Splátka nového úvěru činila 9 201 Kč, nové splátkové zatížení činilo 10 101 Kč. Vyhodnocením sdělených údajů a zjištěných údajů spořitelnou dospěla k závěru, že žalovaný je schopen sjednané splátky úvěru hradit. Soud uzavřel, že spořitelna v souladu s § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru s náležitou péčí posuzovala a zjišťovala úvěruschopnost spotřebitele - žalovaného, vyhodnotila, že s ohledem na jeho majetkové a výdělkové poměry a výši jednotlivých splátek je schopen žalovaný jako spotřebitel úvěr ve výši sjednané splátky 9 201 Kč, následně snížené dodatkem ze dne 19. 9. 2024 k úvěrové smlouvě na částku 8 767 Kč hradit. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Součástí žalobou uplatněné částky byl součet nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, 2 x 900 Kč v souladu s ceníkem spořitelny a dlužného pojištění ve výši 3 158 Kč za období duben, květen, červen, červenec 2025 ve výši 4 x 771 Kč a poměrnou jeho částí za srpen 2025 ve výši 74 Kč. Výše pojištění má oporu přímo v úvěrové smlouvě, potažmo v ceníku, kdy výše pojištění byla závislá na výši měsíční splátky úvěru. Soud s ohledem na uvedené i v tomto rozsahu žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

12. Soud k důkazu provedl informace o závazcích datované [datum] a žádost o poskytnutí informací, z těchto listin však nedovodil pro věc žádných zjištění.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne 25. 11. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněných částek, jak doloženou výzvou i podacím lístkem, z něhož je zřejmé, že výzva byla dána k poštovní přepravě 25. 11. 2025 a adresována žalovanému. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 30 426 Kč, odměnou za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 11 380 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a to za pět úkonů právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, účast na soudním jednání, dále pěti režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 12 421,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 101 997,50 Kč.

14. Soud v daném případě k návrhu žalobkyně nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto bylo třeba doměřit soudní poplatek dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků do položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, to je do částky 38 032 Kč z částky 30 426 Kč (zaplacené žalobkyní). Doplatek proto činí 7 606 Kč. Soud uložil tento doplatit na účet Okresního soudu v Klatovech žalovanému jako straně ve sporu neúspěšné, když vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

15. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.