Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 399,70 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 399,70 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 17 502,37 Kč, co do částky 2 038,39 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 838,91 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 31 902,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 238,61 Kč a zaplacení částky 2 038,39 Kč představující smluvní pokutu. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo [hodnota] dne [datum], a to distanční způsobem na adrese [Anonymizováno] Žalované byla na základě této smlouvy poskytnuta částka 14 400 Kč a to platbami ze dne [datum] - 1 000 Kč, ze dne [datum] - 2 000 Kč, ze dne [datum] - 1 300 Kč a 1 102 Kč, ze dne [datum] - 1 000 Kč, ze dne [datum] 2 500 Kč a 2 500 Kč, ze dne [datum] - 1 000 Kč a ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, a to na účet č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala vedle poskytnuté částky uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za službu klidné spaní, poplatek za službu [Anonymizováno]. Žalovaná zaplatila dne [datum] na jistinu 2,18 Kč. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, stíhá ji proto povinnost též k úhradě smluvní pokuty ve výši sjednané, a to 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení, když smluvní pokuta je požadována za období [datum] do [datum] ve výši 2 038,39 Kč. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum].
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne [datum] do datové schránky v souladu s § 49 odst. 6 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Ze smlouvy o revolvingové spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem, a to za užití prostředků elektronické komunikace. Touto smlouvu se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 11 600 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni úvěr včetně úroku ve výši 1,066 % denně, včetně poplatku za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná v úvěrové smlouvě rovněž prohlásila, že se seznámila se sazebníkem, jakož i se všeobecnými obchodními podmínkami. Ze zprávy [právnická osoba]. datované [datum] bylo prokázáno, že žalovaná je majitelem účtu č. [č. účtu]. Výpisem z uvedeného účtu bylo prokázáno, že na tento byly poukázány platby pod VS [var. symbol] v celkové výši 14 402 Kč, a to dne [datum] – 1 000 Kč, dne [datum] - 2 x 2 500 Kč, dne [datum] – 2 x 2 000 Kč, dne [datum] - 1 000 Kč a 1 102 Kč a dne [datum] – 1 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalované sporováno, bylo zjištěno, že žalovaná z titulu uzavřené smlouvy uhradila žalobkyni [datum] na jistině částku 2,18 Kč.
4. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že smlouva shora specifikovaná je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a následující o. z. V daném případě soud tuto smlouvu posoudil jako smlouvu absolutně neplatnou dle § 588 o. z., kdy neplatnost působí od samého počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 90/131/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebiteli závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Očekává se ale obecně od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy je rozsah zjištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr formálně zjišťovala – viz. výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že úrok z poskytnuté částky byl sjednán ve výši 1, 066 % denně, což je 389,09 % ročně, vedle tohoto úroku byl sjednán rovněž poplatek za poskytnutí tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky, jakož i poplatek za odklad splatnosti o 60 dní ve výši 3,66 Kč denně, poplatek za službu [Anonymizováno] ve výši 165 Kč, poplatek za informační SMS servis ve výši 0,96 Kč denně. Těmito poplatky tak žalobkyně navyšuje splatnou pohledávku, rovněž sjednaný úrok je úrokem nemravným. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Shora zmíněné poplatky, jež navyšují splatnou pohledávku, představují nevyvážená ujednání ve smlouvě. Smlouva se tedy jeví jako celek nevyvážená, jež různými poplatky a sankcemi navyšuje k vrácení poskytnutou částku, proto nelze jednotlivé její části oddělit, ale je nutné ji brát v celém kontextu jako celek.
5. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky řízení uzavřená, je smlouvou absolutně neplatnou, proto poskytnuté plnění žalobkyní žalované posoudil jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2991 odst. 1, § 2993 o. z. V daném případě poskytla žalobkyně žalované na její účet částku v souhrnné výši 14 402 Kč, z níž na jistině bylo uhrazeno toliko 2,18 Kč, jak tvrdila žalobkyně, a žalovaná nesporovala. Žalovaná v řízení zůstala zcela pasivní, netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce 14 402 Kč uhradila více než tvrzených 2,18 Kč. Matematickým postupem 14 402 Kč – 2,18 Kč lze dospět k částce 14 399,82 Kč, kterou je povinna žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni uhradit. Žalovaná se však domáhala částky 14 399,70 Kč, soud vázán žalobním petitem jí v tomto směru vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalobkyně na úkor žalované, bylo třeba výzvy k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna e-mailem ze dne [datum], v němž byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě žalobou uplatněné částky. Tímto dnem nastala splatnost žalované poskytnuté částky, dnem následujícím, to je dnem [datum] se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
6. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Pro úplnost dodává, že součástí žalobou uplatněné částky byla též smluvní pokuta ve výši 2 038,39 Kč, která rovněž byla zamítnuta. Ujednání o smluvní pokutě je existenčně závislé na utvrzeném dluhu, který byl soudem shledán absolutně neplatným.
7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná měla úspěch co do 56 % předmětu sporu, neúspěch co do 44 % předmětu sporu, měla by proto právo na 12 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud pro úplnost dodává, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, to je ke dni [datum], když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08.
8. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 sazebníků poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky [částka]. Doplatek proto představuje částku [částka]. Soud uložil tento oběma účastnicím zaplatit podle míry neúspěchu ve věci, to znamená žalobkyni 56 % doplatku a žalované 44 % doplatku v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., tak jak z výroků rozsudku pod bodem IV. a V. je patrno.
9. Při určení lhůty splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i doplatku soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.