Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 18 729,38 Kč, 4 263,55 Kč, 176,49 Kč, úroku ve výši 15,90 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 16. 8. 2025 do 14. 11. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 18 729,38 Kč, kapitalizovaného úroku 4 263,35 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 176,49 Kč, úroku ve výši 15,90 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 16. 8. 2025 do 14. 11. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 17 658,38 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba]., uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o [právnická osoba] č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 80 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 154 Kč vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 119 Kč a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. V důsledku prodlení žalované došlo ke dni 26. 5. 2025 k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 17 658,38 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 263,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 176,49 Kč a z dlužných poplatků za pojištění a zaslání výzvy k úhradě v celkové výši 1 071 Kč. Společnost [právnická osoba]. postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Shora uvedené částky žalovaná neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila a neomluvila, byť jí byla žaloba současně s předvoláním doručena do vlastních rukou dne 12. 3. 2026. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, dodatku k této smlouvě, smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení úplaty, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. Z uvedených listin vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba]., uzavřela s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, a dále dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek na základě, které byly pohledávky specifikované v seznamu postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne 11. 9. 2025 postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla sporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předloženého návrhu na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota] a akceptace tohoto návrhu bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, na straně jedné, a žalovanou jako dlužníkem, úvěrovaným, na straně druhé, a to dne [datum]. Dle uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku uhradit v pravidelných 80měsíčních splátkách ve výši 2 154 Kč vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 119 Kč. Splatnost první splátky připadla na [datum]. Celková částka splatná žalovanou na předmětném úvěru tak činila 164 603 Kč a 9 520 Kč za poplatek za pojištění. Žalovaná rovněž podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z mimořádného výpisu z účtu žalované č. [hodnota] bylo prokázáno, že dne [datum] na účet uvedený v úvěrové smlouvě byla poukázána částka ve výši 100 000 Kč. Dále byl ze souhrnného výpisu zjištěn přehled pohybů na účtu v období od [datum] do [datum].
5. Z prohlášení o okamžité splatnosti bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o svém prodlení se splacením úvěru, v důsledku čehož došlo dne 26. 5. 2025 k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným dne 27. 5. 2025. Předžalobní výzva k úhradě dluhu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně, a to dne 15. 10. 2025.
6. Žalobkyně tvrdila, že při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost, tedy schopnost žadatele – žalované úvěr splácet. V souvislosti s tímto tvrzením soudu předložila žádost o poskytnutí informací o úvěru č. [hodnota], protokol o ověření úvěruschopnosti a návrh na uzavření smlouvy (listinné důkazy na č. l. 10-14, 43, 24 a 33 p. v. spisu). V protokole právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že [datum] požádala žalovaná o úvěr ve výši 100 000 Kč, když byla vyhodnocena rizika, celkový skoring, provedena kontrola insolvenčního rejstříku – bez záznamu, kontrola Black listu – bez záznamu, v SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. V žádosti žalovaná deklarovala příjem 22 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta – žalované byly porovnávány jeho příjmy a výdaje, výpočtem byly získány disponibilní zdroje a uzavřeno, že žalovaná je schopna úvěr splácet, proto bylo rozhodnuto, že úvěr se dne [datum] schvaluje, jak prokázáno uvedeným protokolem. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná má příjem 22 000 Kč, je rozvedená, žije v obecním bytě, má jednu vyživovací povinnost, jakékoli její náklady nebyly uvedeny.
7. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v postavení spotřebitele, posuzoval soud danou smlouvu jako smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a následující o. z. Předpokladem uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru je podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aby poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele, když poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledků vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z obsahu žalobkyní předložených listinných důkazů (shora uvedených), jimiž dokládala, že řádně úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně prověřovala, však nelze uzavřít, že takto skutečně učinila. Z obsahu těchto listin nelze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně v projednávané věci řádně „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebiteli, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů“ úvěruschopnost žalované posoudila. Z těchto listin lze mít toliko za to, že hodnotila pouze příjmy žalované ve výši 22 000 Kč, aniž by je měla čímkoli podložené, hodnotila výši úvěru a provedla lustrace v dostupných systémech. Na druhou stranu to, zda se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala tím, jaké byly skutečné výdaje žalované, a to zejména na nezbytnou obživu a výdaje na bydlení z listin nevyplývá. Ačkoliv v protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta právní předchůdkyně žalobkyně uváděla, že porovnávala jak příjmy, tak výdaje žalované, soudu není zřejmé, na základě čeho tak činila, neboť z předložených a v řízení provedených listin nevyplývají žádné údaje o výdajích žalované a není tak zřejmé, z jakých informací a skutečností právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela.
8. Jelikož se žalobkyně z jednání soudu, ke kterému byla řádně předvolána dne [datum], omluvila, nemohl ji soud vyzvat v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, že s náležitou péčí před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované tak jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Soud není oprávněn ani povinen poučení v intencích § 118a o. s. ř. sdělovat jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tak nemohl spolehlivě uzavřít, zda je předmětná smlouva o úvěru ve smyslu § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., platná či neplatná. S ohledem na vše výše uvedené nezbylo než dospět k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti rozhodné pro posouzení uplatněného nároku, tedy ohledně dostatečně prověřené úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.
9. Soud sice k důkazu provedl produktové podmínky, osobní údaje, ceník produktů či všeobecné obchodní podmínky, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění, právě s ohledem na shora prezentovaný právní názor.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
11. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech poplatek z návrhu ve výši 200 Kč dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků, jako straně ve sporu neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku by však soudní poplatek činil 1 000 Kč. Zbývá proto doplatit 200 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona číslo 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.