Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 9 863,86 Kč, 131,64 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 159,20 Kč od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 159,20 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu [adresa] -[Anonymizováno] dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 17 863,86 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 159,20 Kč od [datum] do zaplacen a částky 131,64 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] Na základě této smlouvy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 21 900 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná [datum] a konec kreditovaného rámce měl nastat [datum]. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet číslo [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne [datum] ve výši 8 000 Kč. Žalovaný nesplatil ničeho, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla e-mailem ze dne [datum]. Žalovaný tak dluží na jistině 8 000 Kč, na poplatku za vyplacení tranší úvěru 159,20 Kč, na smluvním úroku 9 704,66 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním, dle čl. VIII. odst. 1 úvěrové smlouvy vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období [datum] do [datum]. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky dopisem ze dne [datum].
2. Okresní soud [adresa] - [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum] č.j. EPR [č. účtu] -4 vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 1 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, když u jmenovaného byla zachována 10denní lhůta na přípravu.
4. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] bylo prokázáno, že v ní jako věřitel vystupuje žalobkyně a žalovaný jako klient. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 21 900 Kč, který bylo možno čerpat postupně i opakovaně. Smluvní strany sjednaly pevnou denní úrokovou sazbu 1,016 %, RPSN činila 1751,11 %, splatnost první denní splátky nastala [datum] a datum splatnosti úvěru připadl na [datum]. Ve smlouvě byl rovněž sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalovaný jako klient se zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše – služba „presto“, dále poplatek ve výši 0,96 Kč denně za informační SMS servis a poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – služba „klidné spaní“. V článku VIII. uvedené smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení klienta - žalovaného ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, až do zaplacení. Přehled o denních splátkách pak poskytla listina označená jako předpis denních splátek. Ze zprávy [právnická osoba]., datované [Anonymizováno] bylo prokázáno, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl žalovaný, když na účet byla [datum] pod VS [var. symbol] připsána částka 8 000 Kč. Uvedené bylo podpořeno i přehledem bankovních transakcí předloženým žalobkyní. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce cokoli uhradil, ve věci zůstal zcela pasivní.
5. Soud předloženou smlouvu o úvěru hodnotil jako smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, smluvní strany sjednaly úrok ve výši 1,016 % denně, to je 372,30 % ročně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil, jak bylo již výše uvedeno 0,88 % denně a tento byl dohodnut jako pevný po dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úkon je nepřiměřeně vysoký, nemravný, úrok představující znaky lichvy v intencích § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Nelze rovněž přehlédnout, že ve smlouvě byl uveden poplatek za čerpání úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, čímž se de facto navyšuje odměna věřitele za poskytnuté peněžní prostředky. Takovýto poplatek společně s poplatky za klidné spaní, SMS servis či službu presto, společně s nepřiměřeně vysokým úrokem je zřetelným ukazatelem nerovnovážného vztahu mezi věřitelem a spotřebitelem, kdy smlouva byla koncipována výrazně v neprospěch spotřebitele - žalovaného. Ze shora uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru shledal absolutně neplatnou, včetně navazujících ujednání o jednotlivých poplatcích, o smluvní pokutě, když tato byla existenčně závislá na utvrzeném dluhu, který byl shledán neplatným.
6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání bylo na místě poskytnuté plnění žalovanému posuzovat jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. za užití § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně tvrdila a zároveň prokázala, že žalovanému na jeho bankovní účet poskytla částku ve výši 8 000 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil, že by žalobkyni cokoli z poskytnutých prostředků zaplatil. Soud proto uzavřel, že žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba dle § 1958 odst. 2 o. z. výzvy žalobkyně k vrácení poskytnutého plnění, které se žalovanému prokazatelně dostalo v dopise ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], jak prokázáno výzvou i potvrzením o odeslání zásilky, a ve světle § 573 o. z. se dne [datum] dostala do dispoziční sféry adresáta-žalovaného. Dle výzvy měl žalovaný plnit do 3 dnů, tj. do [datum], pokud tak neučinil dnem [datum] se ocitl v prodlení a stíhá jej povinnost k úhradě též úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení ke dni [datum] činila 11,50 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., nikoli žalobkyní žádaných 12 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku II. rozsudku je patrno. [adresa],64 Kč byla smluvní pokutou, kterou soud rovněž zamítl, neboť ujednání o smluvní pokutě je existenčně závislé na utvrzeném dluhu, který však byl shledán neplatným.
7. Soud sice k důkazu provedl všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikovatelné příjmy, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění s ohledem na shora prezentovaný právní názor.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný by měl právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů, ale žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizací úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08.
9. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni, jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši 200 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku však soudní poplatek by činil 1 000 Kč, zbývá proto doplatit 200 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.