7 C 251/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky 71 968 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 1 014 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne [datum] ve výši 1 500 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum], s účinností od [datum], kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 42 884 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 18 143,28 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 881,06 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 8 400 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 373,95 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 085,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši 1 298,57 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od [datum] do zaplacení ve výši 2 507,38 Kč.

2. Dále žalobce uvedl k uplatněnému právu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se krom dlužné jistiny zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala, že zaplatí úrok ve výši 1 014 Kč, který byl sjednán v této pevné výši. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 184 Kč. Poslední splátka, kterou žalovaná zaplatila byla dne [datum] ve výši 1 400 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum], s účinností od [datum], kdy toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 29 084 Kč s příslušenstvím, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 10 646,81 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 352,39 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 384 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši 975,99 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 20. 2. 2025 do zaplacení ve výši 1 882,11 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 2 656 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 37 184 Kč.

5. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 18 100 Kč, a to v osmi splátkách. Poslední splátku uhradila dne [datum].

6. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Krom jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč. Žalovaná byla povinna svůj dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 2 656 Kč, tedy celkem byla povinna zaplatit částku ve výši 37 184 Kč.

7. Z předložené platební bilance ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 4 300 Kč ve 2 splátkách, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum].

8. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce dopisem ze dne [datum].

9. Pohledávky právního předchůdce, mimo jiné i za žalovanou, byly na žalobce postoupeny smlouvou ze dne [datum], jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, ze seznamu pohledávek, coby přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum].

10. Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 7. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího lístku.

11. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávky právního předchůdce byly smlouvou ze dne [datum] postoupeny žalobci. Tyto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatné, a to z následujících důvodů.

12. V případě smlouvy č. [hodnota] obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši [částka], kdy se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce krom dlužné jistiny také úrok ve výši [částka], ale hlavně v součtu i s poplatky částku v celkové výši [částka]. Žalovaná tak ve 14 měsíčních splátkách měla zaplatit 186 % poskytnuté částky. Úrok ve výši [částka] jistě není důvodem pro prohlášení smlouvy za neplatnou, ale jelikož žalovaná byla povinna zaplatit zmíněné poplatky, kdy není jasné, za co je vlastně poskytovatel úvěru účtuje, jsou nesrozumitelné, neurčité, a tedy neplatné, je nutno vnímat tyto poplatky fakticky jako tzv. skrytý úrok. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku a poplatku týče, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018).

13. V případě smlouvy č. [hodnota] obdržela žalovaná peněžitou částku ve výši [částka], kdy měla právnímu předchůdci žalobce zaplatit stejnou částku jako v případě výše zmíněném, tedy částku ve výši [částka], tedy 186 % poskytnuté částky. Ze stejných důvodů jako smlouvu č. [hodnota], neboť se jedná o identické vzorové smlouvy, soud shledal neplatnou i smlouvu č. [hodnota].

14. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalované byla v prvním případě poskytnuta částka ve výši [částka], na svůj dluh plnila částkou [částka]. Nárok žalobce představuje tedy rozdíl mezi plněními, tedy částku ve výši [částka]. Ve druhém případě bylo žalované rovněž poskytnuto plnění ve výši [částka], a právnímu předchůdci žalobce plnila částkou ve výši [částka]. Rozdíl mezi těmito částkami, a tedy nárok z bezdůvodného obohacení v tomto případě představuje částku ve výši [částka]. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ve zbývajícím rozsahu tak soud žalobu výrokem II. zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle něhož Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě úspěch žalované převýšil úspěch žalobce, nicméně žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

18. V případě splnění povinností rozsudkem uložených, postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.