Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 222,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 783,30 Kč od 31. 12. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 434,80 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 138 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 7 866 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost k úhradě shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce žalobou tvrdí, že žalovanému umožnil využívat služeb, za které žalovaný žalobci nezaplatil, a to konkrétně za splátky koncového zařízení [adresa] v celkové výši 10 222,10 Kč, kdy žalovaný nezaplatil žalobcem vystavená vyúčtování.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], jímž uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky, příslušenství a nákladů řízení. Usnesením ze dne [datum] však soud platební rozkaz zrušil, neboť žalovanému se jej nepodařilo doručit.
3. Ve věci bylo poté soudem při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z předložených a soudem k důkazům provedených faktur má soud za prokázané, že žalovaný využil služeb poskytovaných žalobcem a za služby dluží žalobci celkem 10 222,10 Kč. Tento závěr lze učinit na základě žalobcem předložených jednotlivých vyúčtování, v nichž je přehledně specifikováno, jakým způsobem a v jaké výši žalovaný čerpal související služby, za které však žalobci nezaplatil.
5. Žalovaný v tomto řízení nevyužil svého práva a neuplatnil proti nároku jakoukoliv procesní obranu v tom směru, že by nárok žalobce neexistoval popř., že již dluh uhradil. Proto má soud tvrzení žalobce uvedená v návrhu za nesporná.
6. Vzhledem k tomu, že byla listinnými důkazy prokázána oprávněnost žaloby, rozhodl soud tímto rozsudkem, kterým uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku ve výši 10 222,10 Kč společně s úrokem z prodlení.
7. Právo na úroky z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal žalobci ve výroku II. na nákladech 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.