Výrok
I. Manželství manželů [jméno FO], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v Chomutově, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se manželka [Jméno manželky] domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno její manželství, uzavřené dne [datum] s manželem [Jméno manžela]. Podání návrhu odůvodnila manželka tím, že v průběhu manželství, z něhož se nenarodily žádné děti, začal manžel ve stále větší míře zneužívat alkohol, přičemž z důvodu jeho alkoholismu začalo mezi účastníky docházet k hádkám, což vedlo ke ztrátě citového vztahu mezi nimi. Manželka se před pěti roky od manžela odstěhovala do Kadaně, tzn. že účastníci již několik let nemají společné bydliště a každý z nich žije a hospodaří samostatně. Manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, stalo se pouze formálním svazkem a nelze očekávat obnovení manželského soužití.Manžel se k jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo manželovi řádně a včas doručeno do jeho vlastních rukou již dne [datum]. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Manžel se přitom k podanému návrhu na rozvod manželství nijak, tzn. ani písemně, nevyjádřil.Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Chomutově, když manželka vstupovala do manželství jako rozvedená a manžel jako svobodný. Ve své účastnické výpovědi pak manželka v plném rozsahu odkázala na svá tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení, když potvrdila, že s manželem více než pět let společně nežijí, nebydlí, nehospodaří a intimně se nestýkají. Manželka po tuto dobu trvale bydlí v Kadani a manžel v Klatovech. Případné obnovení manželského soužití účastníků manželka vyloučila. Z jejího prezentovaného postoje je tak zřejmé, že již nemá za stávající situace na dalším zachování manželství žádný zájem.Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Stanovisko manžela k podanému návrhu na rozvod manželství se sice soudu v řízení bezprostředně zjistit nepodařilo, jelikož tento se k ústnímu jednání bez jakékoli omluvy nedostavil, čímž se sám připravil o možnost prezentovat svůj, event. i odlišný, pohled na projednávanou věc, avšak již z pouhých skutkových tvrzení manželky lze dospět k jednoznačnému závěru o tom, že manželství účastníků představuje ve své současné podobě pouze ryze formální svazek bez další zjištěné pozitivní perspektivy, když účastníci jako manželé dlouhodobě společně nežijí a netvoří osobní a majetkové společenství. Manželku přitom nelze na základě v řízení učiněných zjištění spravedlivě nutit k tomu, aby i nadále setrvávala v manželství s manželem, k němuž z důvodu jeho (manželkou tvrzeného) alkoholismu ztratila citový vztah. Hlavní příčiny rozvratu manželství sice nelze s ohledem na absenci vyjádření manžela jednoznačně stanovit, ale i tak je možné na základě provedených důkazů, tzn. z účastnické výpovědi manželky, dospět ke zcela spolehlivému závěru o tom, že předpoklady stanovené výše citovaným zákonným ustanovením pro vyhovění podanému návrhu byly v daném případě splněny.Z uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je s ohledem na jeho zjištěnou dlouholetou nefunkčnost tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze, a to již jen s přihlédnutím ke kategorickému postoji manželky, reálně očekávat obnovení manželského soužití účastníků. Na základě těchto skutečností bylo proto podanému návrhu vyhověno a soud tedy manželství účastníků rozvedl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, když nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by umožňovaly výjimečně náhradu nákladů řízení podle uvedeného zákonného ustanovení některému z účastníků přiznat, přičemž manželka, jíž vznikly náklady v souvislosti se zaplacením soudního poplatku, se navíc práva na náhradu nákladů řízení vůči manželovi vzdala a manželovi žádné náklady nevznikly.