Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se přiznání zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Řízení se částečně zastavuje co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, ohledně částky [částka] a úroku ve výši 73,86% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
IV. Žalobci bude po právní moci tohoto rozhodnutí vrácen částečně soudní poplatek ve výši [částka] prostřednictvím účtu Okresního soudu v Klatovech.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum], na základě, které mu byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovaný se touto smlouvou zavázal zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši úrokové sazby 73,86% ročně ve 42 měsíčních splátkách po [částka], počínaje měsícem [Anonymizováno], dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na emailovou adresu. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z databází a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data částečného zpětvzetí uhradil žalovaný [částka] celkem. V důsledku prodlení žalovaného se splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6. 3 smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65ti dnů, dochází bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky č. [hodnota], splatné dne [datum]). K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny má žalobce právo na úroky z prodlení v zákonné výši do zaplacení. Dle bodu 6. 5 Smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu v sazbě 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum], a to k datu vyhotovení žaloby, což je smluvní pokuta ve výši [částka]. Sjednané úroky z úvěru jsou ve výši 73,86% ročně a uplatňují se od [datum] z částky [částka] do [datum] ve výši [částka], úrok pak ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Náklady řízení byly účtovány ve výši [částka] + soudní poplatek [částka].
2. Soud jednal dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce i žalovaný byli k jednání omluveni. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle §101 odst.2, 3 o. s. ř. a rozhodl bez přítomnosti účastníků.
3. Žalobce soudu předložil předsmluvní formulář, Hodnocení klienta, kopii občanského průkazu žalovaného, Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru s Dodatkem č. [hodnota], podepsaný žalovaným formou kódu dne [datum] a schválenou žalobcem, Oznámení o schválení úvěru, ze dne [datum], splátkový kalendář, kartu klienta, upomínky ze dne [datum] s dodejkou, výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], doklad o vyplacení úvěru na [částka] ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum].. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí [částka] a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je [částka], bez pojištění. Doba trvání je 42 měsíců. Tuto částku se zavázal žalovaný splácet včetně zápůjční úrokové sazby 73,86% ročně v měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím, kdy byl úvěr vyplacen. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel, dle § 2395 a násl. o. z. To, že obdržel od žalobce částku [částka] je nesporné, stejně tak jako úhrada na předmětný úvěr ve výši [částka].
4. Žalobce svým podáním ze dne [datum] svůj žalobní návrh omezil tak, že požaduje po žalovaném nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, tzn. pouze rozdíl mezi obdrženou částkou a částkou uhrazenou žalovanou, což je ([částka] – [částka]) částka [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení.
5. Nárok byl žalobcem správně omezen na úroveň bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčené částky věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání, které soud považuje za neplatné ve smyslu § 580 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k úpravě žalobního petitu s novou právní kvalifikací žalobcem, se soud proto tímto neplatným právním jednáním nezabývá. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné Smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaný prokazatelně obdržel částku [částka] a po zaplacení částky [částka] zbývá ke vrácení bezdůvodného obohacení [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný výši dluhu nerozporoval, bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, což je den následující po obdržení předvolání a žaloby, [datum] a nikoliv od data, požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu (o vydání bezdůvodného obohacení v nově požadované výši nebyl dosud žalobcem požádán). Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 12,75% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče úroků z prodlení, které požadoval žalobce od [datum] do zaplacení, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.
6. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít z řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud ve věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
7. Soud zastavil částečně řízení k návrhu žalobce ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, ohledně částky [částka] a úroku ve výši 73,86% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], ve smyslu citovaného zákonného ustanovení, když dispoziční právo se žalobou má žalobce a souhlasu žalovaného s tímto úkonem nebylo zapotřebí (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
9. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný (jiný účastník řízení).
10. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně, tzn. z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce. V daném případě je nesporné, že k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu došlo podáním, které následovalo po podané žalobě. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani částečně. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud přihlížel k tomu, zda a kdo zavinil, že k zastavení řízení muselo dojít. V daném případě došlo k částečnému zpětvzetí návrhu žalobcem, nikoliv pro chování žalovaného, z procesního hlediska tedy částečné zastavení řízení zavinil žalobce a posuzujíc náklady řízení komplexně, v této části je žalobní návrh posuzován jako procesní neúspěch žalobce. Proto ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval následovně: V daném případě měl v převažující míře procesní úspěch žalovaný - z požadované částky celkem [částka], nemusí uhradit [částka], ve výši [částka] byl úspěšný žalobce. Protože žádné náklady řízení žalovaný nepožadoval, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Výrok o částečném vracení soudního poplatku má oporu v ust. §10 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., dle kterého soud vrátí z účtu zaplacený poplatek splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20%, nejméně o [částka], bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním (což platí i pro částečné zastavení řízení). V daném případě došlo k částečnému zpětvzetí před prvním jednáním, kdy bylo řízení částečně zastaveno, proto se vrací odpovídající část soudního poplatku ve výši [částka]. Zaplaceno bylo [částka], soudní poplatek z částky [částka] činí [částka] (vrácená částka je rozdílem).