Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u zdejšího soudu dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Žalobkyně požadovala žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem [částka] v platbách [částka] dne [datum], a to bankovním převodem na účet žalovanému. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Příslušenství v podobě zákonného úroku požadovala žalobkyně ode dne [datum]. Žalovaný do den podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl z důvodu nejasného právního posouzení.
4. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně soupisu postupovaných pohledávek, na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství postupně přešla z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v předloženém Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum].
6. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že z tohoto bankovního účtu byla dne [datum] provedena okamžitá úhrada na číslo účtu [č. účtu], a to ve výši [částka], když jako variabilní symbol bylo uvedeno [Anonymizováno] a jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno „uzavření úvěrové smlouvy u [právnická osoba], [Jméno žalovaného] “.
7. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.
8. Z přípisu od [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako majitel bankovního účtu č. [č. účtu] je veden [Jméno žalovaného] (žalovaný), když na tento účet byla v evidovaném období připsána příchozí platba ve výši [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol] od , právnická osoba9. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.11. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a vyplývá ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaný nárok žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnil a neprokázal, že by dluh uhradil. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal bez platného právního důvodu částku [částka], žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaný dosud nesplatil ničeho, je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení, který náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění. Výzva k plnění byla v dané věci učiněna dopisem ze dne [datum], kterým žalobkyně poskytla ve výzvě žalovanému lhůtu 3 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne [datum] a s ohledem na třídenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem [datum]. Žalobkyně nicméně požadovala po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení až ode dne [datum], když datum splatnosti určila tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy k plnění přičetla 10 dnů, jelikož měla za to, že v tento den se již výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Soud tedy vyhověl žalobnímu nároku žalobkyně a stanovil datum začátku prodlení žalovaného ke dni [datum], když od tohoto data je proto žalovaný povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále 21 % DPH v částce [částka] dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a soudní poplatek ve výši [částka], tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.14. V posuzovaném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovaného, v důsledku jehož jednání byla žalobkyně nucena podat žalobu (resp. návrh na elektronický platební rozkaz), stíhá povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku [částka]. Žalované tedy zbývá doplatit částku ve výši [částka]. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.