Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 329 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 329 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 329 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný dne [datum] v době kolem [Anonymizováno] hod. vstoupil do provozovny čerpací stanice v obci [adresa], kdy přistoupil k obsluze [jméno FO], načež pod hrozbou namířené [Anonymizováno] pistole donutil poškozenou k vydání finanční hotovosti. Pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsah zranění a s tím související léčebná péče vycházela z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, kdy za toto ošetření uhradila žalobkyně poskytovatelům zdravotních služeb částku po zaokrouhlení ve výši 12 329 Kč. Krom zmíněné částky požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12 329 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, když dne [datum] v době od [Anonymizováno] hod do [Anonymizováno] hod v [adresa] na čerpací stanici [právnická osoba] přistoupil k prodejnímu pultu a pod hrozbou namířené [Anonymizováno] pistole donutil poškozenou k vydání finanční hotovosti. Tímto jednáním vyvolal zdravotní problémy u poškozené. Poškozená navštěvuje psychologa i psychiatra a má noční můry, bojí se, doma se zamyká, pokud někam jde, musí s ní jít dcera či přítel.
5. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila postupně částky ve výši 8 323,62 Kč (náhrada č. [hodnota] zpracovaná dne [datum]), a poté ve výši 4 004,91 Kč (náhrada č. [hodnota] zpracovaná dne [datum]) za uvedené výkony.
6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., jak bylo zjištěno z výzvy samotné ze dne 2. 4. 2025, tak z předložené dodejky. Žalovaný však dosud ničeho neuhradil.
7. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyně, coby zdravotní pojišťovna poškozené, vynaložila náklady její ošetření a léčení v celkové výši po zaokrouhlení na celé koruny 12 329 Kč, když tyto náklady byly vynaloženy v důsledku zaviněného (úmyslného) protiprávního jednání třetí osoby (žalovaného) vůči pojištěnci (poškozenému), kdy žalobkyně má právo na náhradu těchto nákladů vůči žalovanému dle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, který má svůj základ v ustanovení § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jeho výše pak v § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od 24. 4. 2025 do zaplacení.
8. Náklady řízení žalobce dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, a vzhledem k tomu, že žalobce nebyl v řízení zastoupený advokátem, pak i paušální náhrada nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř., když dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ze dne 18. 11. 2025, náleží účastníkovi paušální náhrada ve výši 450 Kč za 1 úkon, a to výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (namísto dřívější náhrady dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kterou v současnosti pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod není možné aplikovat). Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalobce představuje částku ve výši 1 700 Kč.
9. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.