Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 325 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 316,43 Kč za období od 14. 9. 2024 do 1. 10. 2024, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 325 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 501,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 325 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a následném doplnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byl bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 1 320 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách. Schválená výše úvěru byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě. Smlouvou byly sjednány rovněž poplatky za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 960 Kč, v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Žalovaný za trvání smlouvy neuhradil ničeho. Žalovanému byla rovněž účtována smluvní pokuta za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, jakož i účelně vynaložené náklady. Úvěr byl ke dni 2. 8. 2024 zesplatněn. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky ve výši 50 325 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 40 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč, poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroků v celkové výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž příslušenství představované kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a zákonným úrokem z prodlení.
2. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.
3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvy ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena distančním způsobem úvěrová smlouva č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, a to za poplatek 1 320 Kč s tím, úvěr měl být poskytnut převodem na bankovní účet č. [č. účtu], úvěr měl být uhrazen prostřednictvím 24 splátek. Mezi účastníky byl rovněž sjednán poplatek za Korunový odklad, doplňková služba [Anonymizováno] výplata a doplňková služba Bezpečná splátka. Dle splátkového kalendáře bylo sjednáno, že měl žalovaný ve druhé až osmé splátce úvěru uhradit žalobkyni rovněž úrok v pevné výši 1 960 Kč, ostatní splátky byly sjednány jako bezúročné. Nedílnou součástí byly rovněž úvěrové podmínky.
4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, posouzení úvěruschopnosti klienta, úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací a výpisu z účtu žalovaného se podává, že smlouva byla uzavřena s přihlédnutím k údajům o osobě žalovaného a jeho příjmech, včetně těch týkajících se posouzení bonity zájemce o úvěr.
5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad se podává, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, když se postupně dostal do prodlení s úhradami splátek, přičemž žalovaný celkově načerpal částku 40 000 Kč a žalobkyni neuhradil žádnou sjednanou splátku.
6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 11. 4. 2024 byla na účet č. [č. účtu] odeslána pod VS: [var. symbol] částka ve výši 40 000 Kč.
7. Z Výzvy před zahájením vymáhání se podává, že žalobkyně dopisem ze dne 17. 6. 2024 žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.
8. Z výzvy ke splacení celé půjčky bylo zjištěno, že žalobkyně dopisem ze dne 2. 8. 2024 žalovaného vyzvala, aby v důsledku prodlení s úhradou závazků splatil celý úvěr.
9. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 8. 2024 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem svého právního zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby.
10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.
18. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci smlouvy sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a zesplatnila smlouvu.
19. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o úvěru, ale i v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, dosud proto žalobkyni dluží žalované částky na jistině úvěru, nákladech na vymáhání, smluvních pokutách spolu s kapitalizovanými úroky, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení, zákonnými úroky z prodlení a úroky, vše jak specifikováno ve výroku I. rozsudku, když úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 1970 o. z. a jeho výše v § 2 nařízení vlády č. 357/2013 Sb. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle ustanovení § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, což bylo prokázáno zejména jednotlivými potvrzeními o provedení ověření bonity klienta. V jeho rámci žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným (podpořených především výpisem z bankovního účtu žalovaného), přičemž na bonitu žalovaného usuzovala i na podkladě lustrace v řadě databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (kupř. registru SOLUS aj.). Smlouva tedy netrpí vadou (absolutní) neplatnosti pro porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
20. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovaný dluh uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět.
21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl.
22. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
23. Vzhledem k tomu, že měla ve věci plný úspěch žalobkyně, náleží jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 2 014 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 9 420 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 3 140 Kč za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu (ve znění účinném do 31. 12. 2024), náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů ve výši 3 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném do 31. 12. 2024) - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby. Konečně žalobkyni přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů ve výši 2 167,20 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky 14 501,20 Kč.
24. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.