Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se zrušuje s účinností od 1. 10. 2025.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).Předmětem řízení je nárok žalobce na zrušení vyživovací povinnosti, neboť žalovaný ukončil studium na střední odborné škole. K návrhu žalobce ze dne 6. 10. 2025 byla připojena dohoda účastníků, z níž vyplynula dohoda o ukončení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému, který vykonal dne 26. 9. 2025 závěrečnou zkoušku na [právnická osoba].S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal, neboť žádnému nevznikly.