Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 685 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 527 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 34 685 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného za užívání bytu na adrese [adresa], který jí přenechala k užívání na základě podnájemní smlouvy.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Z podnájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou podnájemní smlouvu na nájem družstevního bytu č. [hodnota] na adrese [adresa] od 1. 7. 2024 do 30. 6. 2025, za což se žalovaná zavázala platit částku 12 000 Kč měsíčně (od 1. 4. 2025 částku 15 300 Kč měsíčně).
5. Z výzvy k vyklizení bytu z 30. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k opuštění bytu nejpozději do 31. 7. 2025; zároveň ji upozornila, že dluží za nájemné a elektrickou energii celkem částku 19 385 Kč.
6. Z vyúčtování zálohových plateb z 30. 4. 2025 soud zjistil, že nedoplatek žalované na zálohách činil 3 201 Kč, za rok 2024 dále dlužila na nájemném částku 1 000 Kč.
7. Z upomínky z 22. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě částky ve výši 34 685 Kč.
8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2215 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.
9. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci k dočasnému užívání věc a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
10. Protože bylo v řízení prokázáno, že účastníci uzavřeli podnájemní smlouvu, čímž mezi nimi vznikl podnájemní vztah, na jehož úpravu se použije nejbližší právní úprava, v daném případě smlouva nájemní, a žalovaná předmět podnájmu užívala do 31. 7. 2025, za což se zavázala zaplatit sjednaný nájem a zálohy na energie, přičemž za měsíce červen a červenec 2025 žalobkyni neuhradila sjednané nájemné a dále neuhradila nedoplatek na energiích ve výši 4 085 Kč, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 527 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 388 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 685 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 900 Kč ve výši 1 239 Kč.