Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41 645,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 645,74 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 956,69 Kč od 20. 4. 2024 do 20. 5. 2024, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 956,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 956,69 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 73 602,43 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 19. 9. 2023 (dále jen„ Smlouva“). Touto Smlouvou právní předchůdce žalobkyně (spol. [právnická osoba] /dříve [právnická osoba], se sídlem [adresa] [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]) poskytnul žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem do 50 000 Kč. Úvěr měl být žalovaným splacen nejpozději do 19. 4. 2024. Žalovaný úvěr postupně ve výši 51 600 Kč čerpal (dne 19. 9. 2023 částku 50 000 Kč, dne 30. 10. 2023 částku 1 600 Kč), avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel zkoumal úvěruschopnost tak, aby žalovanému zůstaly prostředky pro úhradu splátek (rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, mimo splátku). Žalovaný uhradil 14 643,31 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.
3. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění: [právnická osoba] převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným (zjištěno ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a z dodatku [číslo] k této smlouvě, seznamu o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2024 s podacím lístkem z téhož dne). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud ničeho nezjistil, jelikož nebyla podepsána žalovaným. Předchůdce žalobkyně poukázal na účet patřící žalovanému dne 19. 9. 2023 částku 50 000 Kč, dne 30. 10. 2023 částku 1 600 Kč (zjištěno z potvrzení o provedené platbě a ze sdělení banky ze dne 7. 1. 2025). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil 14 643,31 Kč. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení, přičemž ta mu byla odeslána dne 13. 5. 2024 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2024 a podacího lístku z téhož dne).
4. Podle § 2991 odst. 1 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný zavazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Žaloba je důvodná pouze částečně. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je tak v dané věci dána. Smlouva o revolvingovém úvěru byla nepodepsaná a nebylo tedy prokázáno, že by byla uzavřena. Na předmětné listině není uveden žádný podpis, ani věřitele, ani klienta. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah tvrzené smlouvy, resp. že smlouvu podepsal. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně poskytl na bankovní účet žalovaného částku v celkové výši 51 600 Kč a tyto prostředky lze hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaný uhradil předchůdci žalobkyně částku 14 643,31 Kč (bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že uhradil celou vyplacenou částku či že jeho závazek zanikl z jiného důvodu). Proto soud podle § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka platně postoupena, částku 36 956,69 Kč představující rozdíl mezi poukázanými a vrácenými peněžními prostředky. Ve vztahu k této částce má pak žalobkyně právo na to, aby jí žalovaný zaplatil i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až poté, co byl k zaplacení vyzván. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2024, a to ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému podle poštovního podacího lístku odeslána dne 13. 5. 2024. Za pravidelného chodu věcí, při zohlednění ustanovení § 573 občanského zákoníku je možno očekávat, že zásilka obsahující takovou výzvu došla do sféry žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 16. 5. 2024 a dne 17. 5. 2024 započala běžet třídenní lhůta pro zaplacení a poslední den lhůty připadl na den 20. 5. 2024. Ode dne 21. 5. 2024 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 36 956,69 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku II. co do částky 36 956,69 Kč a z ní plynoucích požadovaných zákonných úroků z prodlení ode dne 21. 5. 2024 ve výši dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že z větší míry úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.