Rozsudek ze dne 26. 8. 2025
V této věci byl vydán i opravný rozsudek ze dne 24. 7. 2025, viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 725,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 39 379,72 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 39 379,72 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a s úrokem kapitalizovaným za období od 14. 2. 2025 do 15. 5. 2025 částkou 39 379,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 941 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], organizační složka [IČO], jejímž právním nástupcem se stala [právnická osoba], [IČO]) dne 28. 4. 2014 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě do výše 40 000 Kč, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy ani po předžalobní výzvě ze dne 8. 4. 2025, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023 uzavřenou na dobu neurčitou postoupil právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z provedeného dokazování, a to ze shora specifikované smlouvy o úvěru čerpaného kreditní kartou ze dne 28. 4. 2014, karty klienta, zesplatnění úvěru ze dne 29. 5. 2024, z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. [číslo], výzvy ke splnění dluhu a předžalobní výzvy ze dne 8. 4. 2025, soud vzal za prokázánu aktivní a pasivní legitimaci žalobkyně a žalovaného. Ze shora specifikované smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], organizační složka [IČO], jejímž právním nástupcem se stala [právnická osoba], [IČO]) dne 28. 4. 2014 smlouvu o úvěru čerpaného kreditní kartou, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Dle ustanovení smlouvy byl žalovaný povinen hradit úvěr včetně smluvního úroku ve výši 23,99 % p.a. v minimálních měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z aktuálního zůstatku jistiny plus úrok a poplatky za vedení úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku ve výši 44 725,15 Kč v dopise ze dne 29. 5. 2024 zesplatnil ke dni 27. 5. 2024. Ze souhrnného výpisu z úvěrové historie soud zjistil, že žalovaný v průběhu trvání smlouvy úvěr čerpal a splácel, na úvěr již v průběhu doby zaplatil sjednaným způsobem částku 163 653,79 Kč. Žalovaný je od roku 1996 dle svého tvrzení zaměstnán u stejného zaměstnavatele. Aktuální dluh tvoří dle výpisu z úvěrového účtu částku 39 379,27 Kč na jistině a částku 1 345,43 Kč na poplatcích. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdce žalobkyně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala přechod pohledávky z právního předchůdce na sebe v souladu s ust. 1879 občanského zákoníku. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby, aby dlužnou částku zaplatil. S ohledem na prodlení žalovaného, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku. Soud proto žalobě jako důvodné zcela vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 941 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 037 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 725,15 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.
Rozsudek ze dne 24. 7. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 7. 2025, č. j. 12 C 174/2025-21 se ve výrokové části pod bodem I. opravuje tak, že se chybně uvedený text ve znění:„ s úrokem kapitalizovaným za období od 14. 2. 2025 do 15. 5. 2025 částkou 39 379,72 Kč“ nahrazuje takto:„ s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 39 379,72 Kč za období od 14. 2. 2025 do 15. 5. 2025“.
Odůvodnění
Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.