Výrok
I. Manželství, které uzavřeli [celé jméno manželky], rozená [příjmení] a [celé jméno manžela], dne [datum] v [místo], [země], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Pravomoc českého soudu k projednání a rozhodnutí v této věci, kdy oba manželé jsou státními občany Ukrajiny, a oba mají poslední bydliště na území České republiky, je dána podle dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.1.2001 (publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s.), konkrétně dle článku 30 odst. 1 a 3, kde se stanoví, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.Manželka se domáhá rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé již netvoří rodinné společenství, nežijí spolu od dubna 2023, kdy manžel obdržel nové pracovní vízum a jako místo svého bydliště uvedl adresu [adresa manžela]. Od té doby nejeví zájem o manželku ani jejich děti. Několikrát pouze manželce telefonoval, psal SMS zprávy, a dožadoval se peněz, vyhrožoval manželce ublížením a únosem jejich dětí.Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno faktické bydliště manžela, aby mu soud doručil návrh na rozvod a předvolal ho k jednání, ustanovil mu soud pro toto řízení podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka k hájení jeho práv a zájmů v tomto řízení.Opatrovník manžela neměl k návrhu na rozvod věcných připomínek vyjma toho, že manželka nesdělila podrobnější informace k místu posledního společného bydliště.Manželka doplnila tvrzení k místu posledního společného bydliště a uvedla, že naposledy s manželem a dětmi společně bydleli na adrese [adresa manželky]. Manžel v té době pracoval v Praze na stavbách a za rodinou dojížděl o víkendech.Opatrovník manžela po doplnění tvrzení manželky nevznesl námitku místní nepříslušnosti zdejšího soudu. Soud proto věc projednal a rozhodl.Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [místo], [země].Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 6. 2024, č. j. 21 Nc 7451/2023-167, soud zjistil, že z manželství se narodily 4 děti, a to nezl. [jméno], [datum narození], nezl. [jméno], [datum narození] a nezl. [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], o jejichž výchově bylo rozhodnuto pro dobu po rozvodu pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2024, č. j. 21 Nc 7451/2023-167.Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno po krátké známosti a manželka se cítila spokojená zhruba do roku 2020. Manžel v té době trpěl zdravotními problémy a začal požívat alkohol ve větší míře. Situace se zlepšila, když se manželova léčba začala dařit, manželka dokonce neplánovaně otěhotněla a narodila se čtvrtá dcera. V závěru roku 2022 se situace opět zhoršila v důsledku toho, že manžel dosahoval menších výdělků a měl problém rodinu uživit. V té době opět začal užívat alkohol a v březnu 2023 přestal pracovat úplně. Odešel bydlet na sociální ubytovnu v Lubech, vybral ze společného bankovního účtu peníze, a přestal se o rodinu zajímat. Pouze občas zavolal či poslal textovou zprávu a žádal manželku o peníze. V rámci toho ji vyhrožoval ublížením či únosem dětí, pokud mu peníze nepošle. Od července 2024 manželka nemá o manželovi žádné zprávy a neví, kde se fakticky zdržuje.Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle čl. 110 bod 1 zákona o rodině Ukrajiny, č. 2947-III ze dne 10. ledna 2002, návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle čl. 112 bod 1 téhož zákona soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti, nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle čl. 112 bod 2 téhož zákona soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat, a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.V posuzovaném případě má soud po provedeném dokazování za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí a netvoří rodinné společenství. O poměrech nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu výše uvedeným.Jelikož byly splněny podmínky uvedené v článcích zákona o rodině Ukrajiny výše uvedených, soud manželství rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství považuje soud citové odcizení v důsledku dlouhodobého nezájmu manžela o manželku a jejich nezletilé děti.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.