Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 740,35 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 50 740,35 Kč od 14. 3. 2025 do 27. 5. 2025 ve výši 11 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 49 940,35 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 21. 10. 2009 do 13. 3. 2025 částkou 68 692,02 Kč a s úrokem kapitalizovaným za období od 21. 10. 2009 do 13. 3. 2025 částkou 121 187,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 569,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 508 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol [VS], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 50 740,35 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 24. 1. 2006.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 24. 1. 2006 mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 83 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 766, a to včetně smluvního úroku ve výši 14,90 % ročně vždy k 20. dni v měsíci s tím, že žalovaný souhlasil, aby banka prováděla úhradu jistiny a úroků automaticky převodem z jeho účtu č.: [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z obchodních podmínek soud zjistil, že tyto opravňují právního předchůdce žalobkyně jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným.
4. Z historického výpisu z úvěrového účtu ze dne 20. 10. 2009 soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal a částečně splácel, dále ověřil výši žalovaného dluhu.
5. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne 27. 7. 2009 soud zjistil, že žalovaný přestal dluh splácet, proto právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy o úvěru a vyzval žalovaného ke splacení úvěru do 6. 8. 2009.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 12. 9. 2016 ve znění dodatků soud zjistil že právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], [IČO].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 12. 9. 2016 ve znění dodatků soud zjistil že společnost [právnická osoba], [IČO] postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
8. Z výzvy ke splnění dluhu před podáním žaloby z 14. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu.
9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
10. Podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
13. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, ke věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
14. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
15. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
16. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 497 a násl. obch.z., na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil, finanční prostředky žalovanému poskytl, žalovaný však svoji povinnost úvěr řádně splácet nesplnil, právní předchůdce žalobkyně proto využil svého smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupil. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a dále též úroku z prodlení dle ust. § 369 odst. 1 obch. z.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 569,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 538 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 740,35 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 770 Kč ve výši 2 261,70 Kč.
18. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 508 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.