Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 515 537,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 512 555,11 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 6,90 % ročně z částky 512 555,11 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 815,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 297,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 59 935 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21.1.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 515 537,11 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 16.5.2025.
4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:Dne 13.10.2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo], dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr 580 000 Kč za podmínek uvedených ve smlouvě (úrok 6,9 % p.a., RPSN 7,12 %), žalovaný se zavázal úvěr splácet v 120 měsíčních splátkách po 6 705 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši, splátky nehradila přes upomínky řádně. Banka dopisem z 17.10.2024 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 531 218,95 Kč, včetně příslušenství. Zůstala neuhrazena pohledávka sestávající z neuhrazené jistiny 512 255,11 Kč, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení, poplatků 2 982 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to přes předžalobní výzvu.
5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. V souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši (včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení). Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, úvěruschopnost žalovaného byla posouzena řádně.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 622 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11/1 vyhl. 177/ 1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 10 380 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálech po 450 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.