Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 373,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 30. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23.1.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 12 373,48 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 24.10.2025.
4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:
5. Dne 19.1.2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o ČSOB Plus konto dle níž banka vede pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 13.11.2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva úvěru [číslo], dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu za podmínek uvedených ve smlouvě (úrok 18,9 % p.a.), žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet ve sjednaných měsíčních splátkách sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný dle transakční historie účtu úvěr čerpal celkem ve výši 52 451,01 Kč, na splátkách uhradil 40 077,53 Kč, splátky nehradil řádně. Banka dopisem z 31.12.2023 úvěr zesplatnila. Zůstala neuhrazena pohledávka sestávající z neuhrazené jistiny 12 373,48 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to přes předžalobní výzvu.
6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. V souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 400 Kč dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.