Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 219 473,52 Kč s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 212 565,11 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 212 565,11 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 057,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 654,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 43 737 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.7.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 219 473,52 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Dle § 115 a o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:
5. Dne 19.8.2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 300 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 4 857 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, všeobecné obchodní podmínky, RPSN 12,39 %. Žalovaný čerpal úvěr ve sjednané výši, a to převodem na sjednaný účet. Dle historického výpisu k úvěrovému účtu [číslo] žalovaný nehradil splátky řádně, a to přes upomínky. Dopisem z 16.4.2025 banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve lhůtě do 4.6.2025, s tím, že v případě nezaplacení se pohledávka ve výši zůstatku úvěru s příslušenstvím stane splatnou. Žalovaný ve lhůtě dle výzvy ničeho neuhradil. Zůstala neuhrazena částka 212 565,11 Kč Kč na jistině, na poplatcích částka 6 908,41 Kč, na kapitalizovaném úroku částka 16 057,15 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částka 1 654,76 Kč (po započtení provedené platby 1 691,59 Kč z listopadu 2024). Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z 11.6.2025.
6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému na požádání poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnil, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění, ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Soud neshledal existenci žádného důvodu neplatnosti předmětné smlouvy ve smyslu ust. § 1813 a násl. občanského zákoníku.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 780 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, výzva k plnění) po 9 180 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.