Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 128 307,56 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 786,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 336,12 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 126 807,56 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 128 307,56 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 945,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17.12.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 128 307,56 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.
2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 14.3.2025.
4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:Dne 27.3.2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo], dle níž se banka zavázala žalované poskytnout úvěr 140 000 Kč za podmínek uvedených ve smlouvě (úrok 11,48 % p.a., RPSN 12,09 %), žalovaná se zavázala úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách po 3 066 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná úvěr čerpala v plné výši, splátky nehradila přes upomínky řádně. Banka dopisem z 16.12.2023 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 142 914,26, včetně příslušenství. Zůstala neuhrazena pohledávka sestávající z neuhrazené jistiny 126 807,56 Kč, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení, poplatků 1 500 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to přes předžalobní výzvu.
5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. V souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaná porušila své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácela řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši (včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení). Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 133 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11/1 vyhl. 177/ 1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 6 260 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.