Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.332,72 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 18. 12. 2017 do 24. 7. 2024 částkou 635,22 Kč, s úrokem kapitalizovaným za období od 25. 7. 2024 do 27. 6. 2025 částkou 4.547,90 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 22.332,72 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22.332,72 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.709 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 22.332,72 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. [Anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne 18. 12. 2017.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkaz Smlouvou mkonto, žádostí k mpůjčce, Smlouvou o hotovostním úvěru mPůjčka plus“ č. [Anonymizováno], podmínkami poskytování hotovostních úvěrů, Všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, výpisy z účtu, historií úvěru, odstoupením od smlouvy a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Dne 19. 8. 2008 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o vedení účtu č. [Anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. [Anonymizováno]. Dne 18. 12. 2014 byla mezi účastníky prostřednictvím uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. [Anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly Podmínky poskytování hotovostních úvěrů v mBank, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník bankovních poplatků v mBank. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 175.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit formou 84měsíčních splátek po 2.896,17 Kč vždy k 23. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce bylo v čl. 7.1.1 Podmínek sjednáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit. Žalovaný řádně poskytnutý úvěr splácel do dubna 2024, splátky za měsíce květen, červen a červenec 2024 však již žalobkyni neuhradil. Dopisem ze dne 24. 7. 2024 žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh k datu 24. 7. 2024 zesplatnila. K datu zesplatnění činil dluh žalovaného na jistině částku 22.332,70 Kč, na úrocích z anutitních splátek do jejich splatnosti částku 635,22 Kč a na úroku z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti k datu 27. 6.2 025 částku 4.547,90 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl o úhradu dluhu vyzýván v rámci předžalobní upomínky.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 175.000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však od května 2024 řádně neplnil, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z ust. § 2001 občanského zákoníku ve spojení článkem 7.1.1. podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou oprávněným a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nárokovaných úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.709 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 894 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.332,72 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.