Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z částky 20.000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], IČO [Anonymizováno] jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru na částku 20.000 Kč, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Žalovaná na dluh nezaplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 8. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalované č. [č. účtu] dne 16. 2. 2023 částku 6 000 Kč a dne 3. 3. 2023 částku 14 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Z dopisu žalobkyně ze dne 7. 9. 2024 soud zjistil, že před podáním žaloby vyzvala žalovanou ke splnění dluhu.Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poukázal na účet žalované č. [č. účtu] dne 16. 2. 2023 částku 6 000 Kč a dne 3. 3. 2023 částku 14 000 Kč v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně soudu nedoložila. Lze proto uzavřít, že v případě neprokázání závazku žalované vrátit částku 20 000 Kč z titulu dluhu z úvěru, vzniklo přijetím této částky žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. vydat žalobkyni, která prokázala postoupení pohledávky smlouvou ze dne 16. 8. 2024. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť nedoložením uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně nedoložila ani úvěruschopnost žalované. Přiznáním tohoto nároku by se žalovaná ocitla v horším postavení oproti dlužníku, u kterého by i v případě prokázání uzavření smlouvy o úvěru věřitel nedoložil řádné ověření úvěruschopnosti.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.