Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 1/2025

Soud: Okresní soud v Karlových VarechDatum rozhodnutí: 22. 1. 2025Č. j.: 17 C 1/2025-15Soudce: Mgr. Ondřej DoubekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 3. 2025Předmět řízení: pro 40 498 Kč / úvěrECLI:CZ:OSKV:2025:17.C.1.2025.1
smlouva pracovnísmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 498 Kč ve formě splátek ve výši 3 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 977,58 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 498 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 532 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení dluhu a) ve výši 20 498 s přísl. podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]; smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 27. 5. 2022; právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci vrátit včetně poplatku 24 002 Kč, který sestával z úroku 15 728 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování a částky 5 226 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, ve formě měsíčních splátek ve výši 4 501 Kč (12 splátek; poslední splátka činila pouze 4 491 Kč); žalovaná uhradila částku 9 502 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu; b) ve výši 20 000 Kč s přísl. podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]; smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 24. 7. 2022; právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci vrátit včetně poplatku 17 377 Kč, který sestával z úroku 10 485 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky 3 484 Kč jako poplatku za komfortní a flexibilní splácení, ve formě měsíčních splátek ve výši 3 115 Kč (12 splátek; poslední splátka činila pouze 3 112 Kč); žalovaná neuhradila žádnou částku. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílů mezi poskytnutou a vrácenou částkou) a úroku z prodlení od data splatnosti posledních splátek dluhu podle smlouvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované v případě první úvěrové smlouvy tak, že přijal sdělení žalované (zaznamenané v Zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr z 27. 5. 2022) o výši jejího příjmu 22 822 Kč a výši dalších čistých příjmů domácnosti žalované 23 500 Kč (aniž by bylo zřejmé, o jaké příjmy se jedná, protože počet zdrojů příjmu žadatele byl uveden jeden); jako náklady byla zohledněna (blíže nespecifikovaná) částka 7 500 Kč a externí splátky 1 000 Kč měsíčně. Podle karty byla žalovanou předložena pracovní smlouva a výplatní pásky za 3, 4/2022. Žalovaná podle svého vyjádření byla svobodná, bydlela v nájemním bytě a měla vyživovací povinnost k jedné osobě. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného v případě druhé úvěrové smlouvy tak, že přijal sdělení žalované (zaznamenané v Zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr z 24. 7. 2022) o výši jejího příjmu 27 241 Kč a výši dalších čistých příjmů žalované 34 000 Kč (aniž by bylo zřejmé, o jaké příjmy jde, protože počet zdrojů příjmu žadatele byl uveden jeden); jako náklady byla zohledněna (blíže nespecifikovaná) částka 5 500 Kč a dále interní splátky 4 501 Kč. Podle karty byly žalovanou předloženy výplatní pásky za 5, 6/2022 a pracovní smlouva. Žalovaná podle svého vyjádření byla svobodná, bydlela v nájemním bytě, měla povinnost k jedné osobě.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 5. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se ji zavázal vrátit výše uvedeným způsobem (RPSN 145,76 %). Ze smlouvy vyplývalo předání zápůjčky žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku 9 502 Kč (ve třech platbách 27. 5. 2022, 14. 7. 2022 a 12. 11. 2022).

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 7. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se ji zavázal vrátit výše uvedeným způsobem (RPSN 154,21 %). Ze smlouvy vyplývalo předání zápůjčky žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná neuhradila na dluh nic.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 1. 2024 soud zjistil, že předmětné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, a z dopisu ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávek vůči žalované žalobkyni. Z připojeného podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo poštou žalované odesláno dne 20. 2. 2024.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o dobrovolné splnění dluhu. Z podacího lístku vyplynulo, že upomínka byla odeslána žalované poštou.

8. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal výše uvedená skutková zjištění.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2023 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. v aktuálním znění poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Účastníci uzavřeli podle § 2390 občanského zákoníku smlouvy o zápůjčce (s podmínkami uvedenými výše). Žalobkyně žalované poskytla částky uvedené ve smlouvách (30 000 Kč a 20 000 Kč). Žalovaná své povinnosti podle smluv nesplnila (podle první smlouvy vrátila pouze část dluhu, kterou byla podle smlouvy povinna žalobkyni vrátit).

14. Nejprve soud posuzoval zkoumání úvěruschopnosti žalované podle smluv o zápůjčkách, které byla žalovanou uzavřeny (a podle kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl plnění). Původní věřitel ani v jednom z případů neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů).

15. Úvěruschopnost původní věřitel posuzoval, spokojil se pouze s ověřením příjmu žalované ze zaměstnání; neověřil ani druhý z příjmů (domácnosti) žalované. Původní věřitel nezkoumal (prakticky) vůbec výdajovou stránku rozpočtu žalované a spokojil se s prohlášením o výši nákladů, která se ostatně v průběhu dvou měsíců podstatně proměnila. Žalobkyně neuváděla nic o kontrole dlužnické historie žalované (v některém z dlužnických registrů), a tedy nelze mít za prokázanou tuto aktivitu (jinak o potencionálních věřitelů jako poskytovatelů spotřebitelských úvěrů obvyklou). I když žalovaná první z úvěrů hradila (dvě splátky), nelze z takového plnění povinností dlužníkem dovodit řádnou zkoumání úvěruschopnosti (i když výše příjmu žalovaného ze zaměstnání by byla obvykle dostatečná).

16. Podle neplatné smlouvy (§ 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., § 2 odst. 3, § 580 odst. 1, § 588 věta první občanského zákoníku; dle soudní praxe šlo i do 29. 5. 2022 o neplatnost absolutní) jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku). Z. č. 257/2016 Sb. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v § 87 odst. 1 věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Na žalobkyni práva a povinnosti z (neplatné) smlouvy přešla dle § 1879 občanského zákoníku (smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně jako nástupce poskytovatele úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru (ostatně žalobkyně nad rámec jistiny již další nároky neuplatňuje) bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.), určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. Žalovaná netvrdila a neprokazovala své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu s přihlédnutí k výši dlužné částky a době, která uplynula od poskytnutí zápůjček (které žalovaná využila); dluh by měl být zaplacen do 14 měsíců.

17. V části týkající se úroku z prodlení není požadavek žalobkyně po právu, a proto byl v této části nárok žalobkyně zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 532 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 % při zohlednění požadavku na úroky z prodlení, které byly jako plnění na dobu neurčitou zohledněny v rozsahu pětinásobku ročního plnění, jako je tomu u základu pro výpočet odměny advokáta a základu pro výpočet soudního poplatku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 620 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 498 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů realizovaných do podání žaloby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací