Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 837,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 237,70 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 837,70 Kč z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa žalovaného].
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.
4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně: Smlouvou ze dne 6. 1. 2017 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavírána na dobu 30 měsíců od její účinnosti s automatickou prolongací vždy o dalších 24 měsíců; součástí smlouvy bylo ujednání smluvní pokuty 400 Kč za každý (i započatý) kalendářní měsíc, ve kterém žalovaný zaviněně nesplnil svou povinnost odebrat od žalobkyně elektřinu; dále byla sjednána smluvní pokuta 100 Kč za každý případ prodlení s platbou podle smlouvy přesahující 10 dnů. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách: Z faktury [číslo] (opravné k faktuře [číslo]) soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 31 237,70 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 26. 8. 2024. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 5 600 Kč za smluvní pokutu pro nesplnění povinnosti po dobu trvání smlouvy odebírat elektřinu (14 měsíců po 400 Kč), a to se splatností do 28. 6. 2024; uvedené vyúčtování smluvní pokuty mělo souvislost s odstoupením od smlouvy dopisem z 1. 7. 2024 pro opakované neplnění platebních povinností (který byl podle poštovního podacího archu z 3. 7. 2024 odeslán uvedeného dne; již dopisem z 21. 5. 2024, odeslaným podle poštovního podacího archu téhož dne, bylo žalovanému oznámeno, že pro dluh 15 200 kč došlo k 28. 5. 2024 k přerušení dodávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobkyně ze dne 29. 5. 2024). Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému upomínkami z 29. 4. 2024 a z 29. 5. 2024 právo na úhradu 2x 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlen s úhradou záloh podle plánu záloh z 25. 10. 2023 (jak vyplynulo z uvedených dopisů a plánu záloh); smluvní pokuty byly zahrnuty do vyúčtování dodávky elektřiny. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. Žalobkyně dopisem z 31. 10. 2024 (odeslaným podle poštovního podacího archu 1. 11. 2024) žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ke dni podpisu smlouvy Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
6. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouva o sdružených dodávkách elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a za dodaný plyn právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnosti vyplývající ze zmíněných smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 100 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti a 400 Kč za každý i započatý měsíc následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby platnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 894 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 474 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 837,70 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci do 31. 12. 2024 a z částky 700 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Protože žalobkyně uplatňuje svá práva u zdejšího soudu v nalézacím řízení v řádech tisíců věcí (konkrétně 2 213 věcí, z toho se asi ½ týká nalézacích řízení, a nepochybně uvedený rozsah je znásoben v řízení u dalších soudů prvního stupně) a protože srovnání jednotlivých žalob vede k závěru o minimalizaci administrativního a odborného vkladu (žaloby jsou strukturovány způsobem, který svědčí pro využívání výpočetní techniky při sestavování žalob), soud uzavřel o formulářovém charakteru uvedené věci (a tedy o limitaci nákladů řízení výše uvedenými ustanovenými).